Špitál s kaplí svatého Václava
Špitál s kaplí sv. Václava je zaniklý historický objekt v Častolovicích. Jednalo se o raně barokní vrchnostenský špitál s neorientovanou kaplí a přízemními domky špitálníků a špitálnic po stranách.[1] Uvádí se, že kaple byla dílem Carla Luraga. Špitál byl postaven pro staré služebníky ze zámku a pro chudé a nemocné z okolí.[2]
| Špitál s kaplí sv. Václava | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1647 |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Častolovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°7′46,63″ s. š., 16°11′6,42″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik stavby editovat
Původní častolovický špitál zbořený v roce 1620 stál v místech pozdějšího hostince Panský dům, na jehož místě je dnes parkoviště.[3]
Špitál byl založen roku 1647 Ottou z Oppersdorfu, resp. postaven jeho synem Václavem Ignácem z Oppersdorfu.[3] Areál dostal podobu přízemní stavby s vysokou střechou rozdělenou na dvě souměrné poloviny, mezi nimiž stála kaple sv Václava, postavená jako součást špitálu.[4][5] Vlastní špitál tvořil hmotově a architektonicky základní linii horizontální, zatímco středová kaple vertikální.[2] Další zdroje uvádějí, že kaple byla postavena už v roce 1560 a byla kaplí loretánskou.[6] Průčelí kaple bylo členěno lizénami, uprostřed byl portál s uchy.[5] Soubor staveb byl opraven byl roku 1784.[4][5]
Kaple editovat
Kaple sv. Václava byla původně kaplí loretánskou. Vybavení kaple nebylo ani později nijak bohaté. Problémem byla vysoká vlhkost. Hlavní oltář byl barokní a pocházel z 2. poloviny 17. století. Oltářní obraz měl motiv Navštívení P. Marie. Původní oltář byl za doby, kdy byly Častolovice spravovány Šternberky, přenesen na jiné jejich panství – do zámecké kaple v Zásmukách a části se později dochovaly snad ve farním kostele v Zásmukách.[5]
Sochy sv. Petra a Pavla pocházely z 60. let 17. století. Po stěnách byly rozmístěny čtyři obrazy apoštolů z 2. poloviny 17. století. Epitafní obraz mrtvého zakladatele špitálu Otty z Oppersdorfu (umístěný na levé straně kaple[4]) byl hodnocen jako slabší malba škrétovského pojetí z poloviny 17. století. Velký obraz Krista v zahradě Getsemanské rovněž z 2. poloviny 17. století. Ikonograficky pozoruhodnou malbou byl Kristus v otevřeném nebi vidí vlastní ukřižování a místo po pravici Boha Otce. Z ostatních obrazů, které byly zpravidla zašlé, byl nejkvalitnějším obraz světice z 2. poloviny 17. století.[5]
Vývoj areálu ve 20. století editovat
V roce 1929 byla zvýšena dlažba i oltář a kaple byla vybílena a opravena. V lednu 1934 byly dvě místnosti špitálu upraveny pro školní kuchyni a jídelnu. O kapli byl roku 1949 veden spor mezi místním národním výborem a římskokatolickou církví, která kapli užívala.[7] V roce 1950 byl špitál v rámci revize pozemkové reformy přiřknut místnímu národnímu výboru.[3] Polovina špitálu však byla ve velmi špatném stavu, strop byl na několika místech propadlý. Druhá polovina objektu byla oproti tomu v době převzetí ještě obydlena.[7] V roce 1951 bylo vytvořeno okno vzadu a o dva roky později (1953) byla provedena oprava střechy s výměnou sedmi krovů a pokrytím střechy černým eternitem. Roku 1954 bylo instalováno nové okno v průčelí kaple.[7]
Stavba byla pro architektonickou hodnotu a reprezentaci barokních sociálních staveb prohlášena za kulturní památku. V článku z roku 1972 se píše o tom, že obě křídla špitálu byla stále ve velmi špatném stavu a že se již objevily hlasy pro jejich zbourání. Článek nicméně dále zmiňuje, že státní správa připravuje opravu památky. Ještě téhož roku mělo dojít k přípravám akce a v roce 1973 k realizaci rekonstrukce ve spolupráci s Krajským památkovým střediskem v Pardubicích. V křídlech špitálů měla vzniknout knihovna s čítárnou v prostorách kaple. Ze Zásmuk se měl zároveň vrátit původní hlavní oltář.[2] K opravě ale nedošlo. V únoru 1975 byla naopak rozhodnutím Ministerstva kultury ČSR zrušena památková ochrana objektu. Následně dne 25. dubna 1975 zajistila firma Ingstav s. p. odstřel stavby z důvodu rozšíření hlavní průjezdní komunikace.[1][7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Špitál s kaplí sv. Václava. Památkový katalog [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Špitál s kaplí. Pochodeň [online]. 1972-02-01 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kaple sv.Václava a Panny Marie Loretánské. www.e-castolovice.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Častolovice. Část místopisná.. Hradecký kraj illustrovaný měsíčník věnovaný kulturně-historickému životu : věstník museí kraje Králové-hradeckého [online]. 1909 [cit. 2024-03-05]. Roč. 6, čís. 3–4. Dostupné online.
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel; A KOL. Umělecké památky Čech 1 A-J. Praha: Československá akademie věd, Academia, 1977.
- ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Mezi Labem a Orlicí [online]. 1941 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.