Šťáhlavy (zámek)
Zámek Šťáhlavy se nachází v okrese Plzeň-město v severní části obce Šťáhlavy (asi 2 km jihovýchodně od Starého Plzence). Pozdně renesanční budova s barokními přístavbami a se sousedním barokním kostelem svatého Vojtěcha je od roku 1963 kulturní památkou.[1]
| Zámek Šťáhlavy | |
|---|---|
.JPG) Pohled od návsi (rok 2014) | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, barokní přístavby |
| Výstavba | počátek 17. století |
| Stavebník | Kokořovcové z Kokořova |
| Další majitelé | Černínové z Chudenic, Valdštejnové |
| Současný majitel | Nadační fond přátel památek Plzeňského kraje |
| Poloha | |
| Adresa | Šťáhlavy,  Česko |
| Ulice | Náves republiky |
| Souřadnice | 49°40′34,11″ s. š., 13°30′15,89″ v. d. |
  Šťáhlavy | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31042/4-486 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici Šťáhlavy je z roku 1239. Ve 2. polovině 15. století patřila Doupovcům z Doupova a v 16. století Kokořovcům z Kokořova, kteří tu nechali na počátku 17. století postavit renesanční zámek a v jeho sousedství kapli sv. Vojtěcha. V roce 1710 koupili panství Černínové z Chudenic.
Heřman Jakub Černín z chudenické větve rodu učinil ze šťáhlavského zámku své hlavní sídlo. V roce 1762 dal kapli sv. Vojtěcha rozšířit na chrám a k zámku bylo v roce 1782 přistavěno jižní křídlo; obojí už v barokním slohu. Jeho syn Jan Vojtěch (1745–1816) nechal poblíž Šťáhlav v letech 1784–1789 postavit lovecký zámek Kozel a v letech 1785–1789 nechal opravit i nedaleké Nebílovy. Po vymření chudenické větve Černínů v roce 1816 přešly Šťáhlavy (i s Kozlem a Nebílovy) na spřízněný rod Valdštejnů. Za nich zámek přestal být šlechtickým sídlem a byl využíván k ubytování úředníků a k hospodářským účelům. Spolu s dalším majetkem mnichovohradištské linie Valdštejnů byly Šťáhlavy na základě Benešových dekretů v roce 1945 zkonfiskovány.
Po roce 1989 přešel zámek do soukromého vlastnictví, majitel ho částečně zrekonstruoval, vzniklo tu 6 bytů a část se měla upravit na hotel s restaurací, ale záměr se nepodařilo zrealizovat a zámek chátral.[2] V roce 2016 byl založen Nadační fond přátel památek Plzeňského kraje, kterému se podařilo zámek odkoupit a který usiluje o obnovu zámku i jeho blízkého okolí.[3]
Popis editovat
K areálu šťáhlavského zámku patří především hlavní zámecká budova (čp. 1) s barokní přístavbou druhého zámeckého traktu (čp. 263), a také sousední budova bývalého pivovaru a lihovaru (čp. 716). Hlavní budova je pozdně renesanční, má na jižním průčelí s volutovým štítem fasádu zdobenou sgrafitem. Na její východní straně jsou nižší přístavby obrácené do bývalého hospodářského dvora, s barokními štíty. Vlevo od nich, oddělená zídkou s barokní branou vedoucí do nádvoří, je druhá budova zámku.
Druhá zámecká budova je barokní, patrová, předstupuje až do jihozápadní ohradní zdi před zámkem, v níž je vlevo prolomena brána s vjezdem do malého obdélného nádvoří a na východě k ní zprava přiléhá budova pivovaru. Tato brána má dochovaný bosovaný portál s erby Kokořovců.
Severozápadně od hlavní budovy je původně barokní park, oddělený na západní straně od silnice architektonizovanou ohradní zdí. Ta je asi 80 m severně od zámku přerušena průčelím kostela sv. Vojtěcha, který je se zámkem sice historicky spojen, ale architektonicky je odlišný. Původně šestiboká kaple z 1. poloviny 17. století byla rozšířena ve 2. polovině 18. století o presbytář, sakristii a oratoř a byla upravena na pozdně barokní kostel se třemi kopulemi. Obdélníkový portál má trojúhelníkový štít se sochou sv. Vojtěcha. Na straně k zámku směrem do zahrady přiléhá ke kostelu bývalý zahradní pavilon.
Další zajímavosti editovat
V katastru obce Šťáhlavy jsou ještě další významné památky: pozůstatky pravěkého hradiště Sedlecká skála, a zámek Kozel, vybudovaný rovněž Janem Vojtěchem Černínem jako další součást někdejšího šťáhlavského panství.
Necelé 4 km je vzdálena zřícenina hradu Radyně.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Šťáhlavy | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Pórobeton už ne. Šťáhlavský zámek změnil majitele a začala záchrana. Plzeňský deník. 2017-11-13. Dostupné online [cit. 2020-10-14].
Literatura editovat
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu rokycanském. 1. vyd. Praha: Alois Wiesner, 1900. 185 s. Dostupné online. S. 142–149.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého - 13.díl Plzeňsko. Praha: Argo, 1998. ISBN 80-7203-185-6. S. 77. Reprint.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Šťáhlavy na Wikimedia Commons - hrady.cz: Zámek Šťáhlavy
- mistopisy.cz: Šťáhlavy
