Řepkový olej

rostlinný olej získaný ze semen bezerukových odrůd řepky olejné

Řepkový olej se získává ze semen rostliny řepky olejky. V současnosti pěstované odrůdy mají minimální obsah škodlivé kyseliny erukové. Na americkém kontinentě bývá nízkoeruková varianta řepkového oleje označována jako Canola. Tento název je akronymem vzniklým spojením "Can" (odvozeno z Canada) a "OLA" (s významem "Oil, low acid"). Cílem bylo rozlišit původní řepkový olej s vysokým obsahem kyseliny erukové od moderních nízkoerukových variant. Občas se můžeme setkat s nesprávným překladem do češtiny (kanolový olej). Olej se získává ze semen obvyklým způsobem: lisováním, případně extrakcí. V obchodní síti je nejčastěji k dostání olej rafinovaný. Méně často se můžeme setkat s olejem surovým, lisovaným za studena. Získaný olej se používá při výrobě mnoha potravin např. majonéz, tatarských omáček a rostlinných tuků. Olej je vhodný i na smažení. Dále se používá též do salátů či nálevů. Rozšířené je použití i pro technické účely. Methylestery vyrobené z řepkového oleje se používají jako biopalivo do vznětových motorů, kde nahrazují tradiční fosilní palivonaftu. Je to nejpoužívanější rostlinný olej.

Řepkový olej
Kvetoucí řepka olejka
Kvetoucí pole řepky olejky

SloženíEditovat

Řepkový olej obsahuje velmi málo nasycených mastných kyselin a naopak významné množství mononenasycených i esenciálních omega-6 a omega-3 mastných kyselin.[1]

Nasycené mastné kyseliny (SAFA):

Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA):

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA):

Význam řepkového oleje z hlediska výživyEditovat

Řepkový olej má řadu nutričních předností. Z běžně používaných olejů má nejnižší obsah SAFA. Z hlediska obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin patří k nejvýznamnějším zdrojům rostlinného původu této skupiny MK. Používání řepkového oleje v potravinářském průmyslu (například výroba margarinů, majonéz) i k přímé spotřebě v domácnostech je v souladu se současnými trendy ve výživě – snižování konzumace nasycených mastných kyselin a jejich efektivní záměny za polynenasycené mastné kyseliny.

Vliv konzumace řepkového oleje na lidské zdraví byl testován v celé řadě intervenčních studií. Pokud řepkový olej nahradil ve stravě jiné tuky s vyšším podílem SAFA, byly zjištěny pozitivní změny hladiny krevních lipidů, které působí jako rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Podle zdravotního tvrzení schváleného Americkým úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) může „konzumace asi 1 a půl polévkové lžíce (19 g) nízkoerukového řepkového oleje denně snížit riziko vzniku ischemické choroby srdeční vzhledem k obsahu nenasycených mastných kyselin v řepkovém oleji. Pro dosažení tohoto účinku by měl řepkový olej nahradit srovnatelné množství nasycených mastných kyselin, aniž by se zvýšil celkový denní příjem energie.“[2].

Z hlediska evropské legislativy (nařízení (ES) č. 1924/2006) splňuje řepkový olej parametry výživových tvrzení pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin (více než 70 %) a má rovněž vysoký obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin (obsah kyseliny α-linolenové vyšší než 0,6 g na 100 g a 100 kcal). Díky těmto parametrům a vyššímu obsahu kyseliny linolové než 1,5 g na 100 g a 100 kcal lze na řepkový olej aplikovat schválená zdravotní tvrzení:

  • „Kyselina linolová přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.“
  • „Kyselina α-linolenová přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.“
  • „Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi“ (nařízení Komise (EU) č. 432/2012).

Zdravotní přínos konzumace řepkového olej je přímo zmíněn v řadě výživových doporučeních renomovaných odborných společností, např. i v doporučeních pro obyvatele USA[3]. Německá společnost pro výživu (DGE) sestavila trojrozměrnou potravinovou pyramidu, jejíž součástí je i samostatná speciální pyramida pro tuky a oleje[4]. Řepkový olej leží v základně pyramidy, to znamená, že by měl být konzumován nejčastěji. Oleje a tuky ve vyšších patrech pyramidy by měly být ve stravě omezovány.

 
Dozrávající řepka olejka

Další vlastnosti řepkového olejeEditovat

 
Šešule (plody) a semena řepky olejky

Řepkový olej vedle příznivého složení mastných kyselin obsahuje rovněž další biologicky aktivní látky, zejména rostlinné steroly a tokoferoly.

Řepkový olej je u části populace (hlavně u starší generace) vnímán jako olej podřadné kvality. Tento názor souvisí s vysokým obsahem dieteticky nevhodné kyseliny erukové, které byla v minulosti hlavní složkou oleje. Původní, značně vysoký obsah kyseliny erukové (cca 45 %) byl však úspěšným šlechtěním v 70. letech dvacátého století velmi výrazně snížen[5]. Od roku 1975 se v České republice pěstují tzv. bezerukové odrůdy řepky. Obsah kyseliny erukové v jejich oleji nesmí být podle evropské legislativy vyšší než 2 %[6]. Reálné hodnoty se však pohybují nejčastěji na úrovni několika desetin procenta a kyselina eruková je v takto nízkém obsahu pro lidské zdraví naprosto neškodná. Tato změna údajně nebyla dostatečná v případě krmiv pro hospodářská zvířata. Ta prý proto nemohou dostávat řepkové šroty a pokrutiny v míře obvyklé jako u sójových šrotů či pokrutin, protože jim působí trávicí obtíže. Příčinou omezeného použití pokrutin v krmivech není řepkový olej, ale glukosinoláty, které patří mezi antinutriční látky[7]. Řepkový olej a pěstování řepky obecně provází řada mýtů. Ty byly postupně sbírány a vysvětleny v brožuře[8].

Využití řepkového oleje pro technické účelyEditovat

Podstatná část řepkového oleje v České republice se zpracovává na methylestery mastných kyselin (MEŘO – methylestery řepkového oleje), které jsou dle požadavků legislativy přimíchávány do motorové nafty v množství 5,75 %. Část spotřebitelů má řepkový olej zafixován jako surovinu pro technické účely a nezná složení řepkového oleje a tím ani jeho význam z hlediska výživy. Zpracování řepkového oleje pro technické účely je zcela oddělená technologie a rozhodně by neměla snižovat významnou roli řepkového oleje pro účely výživy.

ReferenceEditovat

 
Sklizeň řepky olejky

Externí odkazyEditovat