Otevřít hlavní menu

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

skupina nenasycených mastných kyselin
Semena šalvěje hispánské bohatá na omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny (označované také PUFA omega-3) je skupina nenasycených mastných kyselin, jejichž společným rysem je dvojná vazba mezi uhlíky na třetím a čtvrtém místě (počítáno od koncového methylu).

Omega-3 mastné kyseliny, které si savci nemohou v těle syntetizovat, jsou důležité pro lidský metabolismus. Pozitivní účinky jejich užívání ve formě doplňků stravy na lidský metabolismus jsou neprůkazné, ale mohou mít pozitivní efekt na správnou funkci očí, mozku a srdce.[1][2] Přestože se dlouhou dobu věřilo, že mohou pomoci i v boji s rakovinou díky protizánětlivým účinkům, některé výzkumy ukazují, že jejich užívání riziko rakoviny naopak zvyšuje.[3]

Obsah

Pohled do historie a klinické podkladyEditovat

Výzkum vlivu omega-3 nenasycených mastných kyselin na kardiovaskulární systém přineslo první ucelené poznatky v roce 1956. Byl objasněn vztah mezi deficiencí esenciálních mastných kyselin a časnějším nástupem aterosklerotických změn a příznaků.[4] Bylo upozorněno na možnost vztahu mezi nedostatkem PUFA omega-3 a incidencí infarktu myokardu či ischemické choroby srdeční.[5] Studie GISSI-Preventione zahrnovala 11 324 pacientů po infarktu myokardu a prokázala, že podání 0,85 g/den EPA + DHA vedlo k signifikantnímu snížení rizika náhlé smrti, fatálního a nefatálního infarktu myokardu.[6] Ve studii Chicago s 1822 pacienty zaměřené na primární prevenci bylo snížení rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) tím vyšší, čím vyšší byl příjem rybího masa v dietě (téměř poloviční riziko u skupiny s více než 35 g rybího masa denně).[7] Přesto některé současné studie ukazují, že omega-3 mastné kyseliny srdeční diastolickou funkci nezlepšují.[8] Také metaanalýza z roku 2012 ukazuje, že není prokázán žádný vztah mezi konzumací omega-3 a úmrtností z jakékoli příčiny.[9] Navíc se ukazuje, že zvýšený příjem omega-3 mastných kyselin zvyšuje u mužů riziko výskytu rakoviny prostaty o 43 %.[3]

PUFA omega-3 a kardiovaskulární systémEditovat

Pozitivní vliv PUFA omega-3 na kardiovaskulární systém je široce zkoumán kvůli medicínskému, sociálnímu ai ekonomickému významu. Vliv na kardiovaskulární systém je komplexní a lze shrnout do několika proudů:

Úprava rheologických vlastností krveEditovat

PUFA omega-3 výrazně zlepšují schopnost deformability červených krvinek, pružnost jejich membrány, snižují viskozitu krve, snižují agregaci trombocytů,[10] akcelerují trombolýzu.[11] Komplexní antiaterogenní efekt vede u osob s KVO k vyšší stabilitě aterosklerotických plátů a k mírnému zlepšení angiografických nálezů.[12]

Hypolipidemický efekt EPA a DHAEditovat

Za prokázané lze považovat příznivé působení omega-3 mastných kyselin na koncentraci triglyceridů.[13] Při konzumaci EPA a DHA v množství 2–3 g/den se v játrech snižuje endogenní lipogeneze (tvorba tuků lipidů), a tím i lipémie (zvýšený obsah tuků).[14] EPA a DHA inhibuje produkci LDL cholesterolu (LDL-C).[15] Peroxidace, které probíhají v LDL-C, vedou k následné urychlené akumulaci cholesterolu v cévní stěně. Dieta obohacená rybím olejem může změnit chování LDL.[16]

Stabilizace myokarduEditovat

Dieta rozšířená o 1 g EPA a DHA denně průkazně snižuje riziko fatálních koronárních onemocnění. Děje se tak stabilizací myokardu a sníženým rizikem maligních arytmií.[17] PUFA omega-3 vlivem na fosfolipidovou složku membrány stabilizují ultrastrukturu membrány.[18] Prodlužují vedení (působí negativně dromotropně a chronotropně), zároveň působí negativně inotropně. Antiarytmické působení by mohlo být způsobeno zvýšením prahu.[19] Jestliže se v dietě objeví rybí olej v dostatečném množství, dojde i k aktivaci K+ (ATP-dependentních) a k inhibici Ca2+ kanálů.[20] EPA na zvířecím modelu signifikantně snižuje koncentraci intracelulárního kalcia, a to nižším transmembranózním influxem, nikoli vyšším efluxem.[21]

Regenerace cévního endoteluEditovat

Suplementace diety rybím olejem nebo koncentráty PUFA omega-3 má pozitivní důsledky na obnovné procesy v cévním endotelu.[22]

Snižují rozsah ischemického poškozeníEditovat

Zlepšují dříve zhoršené funkce v důsledku ischemické choroby srdeční a vlivu hypoxemie. PUFA omega-3 při pokusech na potkanech průkazně snížily postischemickou acidózu, koncentraci draslíku, zlepšily kontraktilitu a následnou rekuperaci.[23] Při vysokém obsahu PUFA omega-3 v organismu dojde při ischemii k podstatně menší devastaci.[24]

Pozitivní ovlivnění metabolického syndromuEditovat

Dietní aplikace PUFA omega-3 vede ke zlepšení glukózové tolerance, zlepšení stavu inzulinové rezistence, k poklesu glykémie, lipémie apod.[25]

Negativně působí současný výživový trend v západních zemích a to překračování doporučeného příjmu PUFA omega-6/PUFA omega-3 v neprospěch omega-3. Zvýšený podíl omega-6 vede mimo jiné ke snížení citlivosti na inzulin. PUFA omega-3 naopak pozitivně ovlivňují expresi transportních mechanizmů na membránách pro glukózu.[26]

PUFA omega-3 a imunitaEditovat

Ovlivnění imunitního systému suplementací PUFA omega-3 je zajímavé jednak pro imunitu samou, jednak pro možný podíl imuinitních reakcí na zánětlivé genezi aterosklerózy. Bylo prokázáno, že antiinflamatorní účinek se skutečně váže na PUFA omega-3[27] Dlouhodobá aplikace rybího oleje nebo koncentrátu PUFA omega-3 vede k průkaznému zlepšení imunitního systému. Zlepšení lze pozorovat i zdravých jedinců, kdy případné disbalance jsou díky dietě bohaté na PUFA omega-3 mnohem dříve a účinněji vyrovnávány. EPA ve vyšších dávkách zkracuje průběh zánětlivých procesů[28] Vliv PUFA omega-3 na imunitu se snaží vysvětlit protektivní a benefiční účinky EPA a DHA v oblasti kardiovaskulárních onemocnění a jejich prevence. Jde o potlačení proinflamatorních cytokinů (IL-1, IL-6, TNF-α).[16]

PUFA omega-3 a centrální nervový systémEditovat

1. Psychiatrická onemocnění
Údaje se váží především ke schizofrenii a bipolární poruše. Suplementace rybím olejem v dietě, indikována původně ze zcela jiných důvodů vedla ke zjištění, že se dostavil příznivý účinek i v oblasti funkcí CNS (paměť, vybavování si), zlepšily se také komplexní vztahy jedince ke společnosti, vzrostla zájmová aktivita atd.[29][30][31] Neuringer objasnil, že se jedná o PUFA omega-3, především o DHA, která je pro vývoj CNS jedním z esenciálních substrátů.[32]

2. Vývoj centrální nervové soustavy (CNS)
Vzájemný poměr v membránách obou řad nenasycených mastných kyselin (tj. PUFA omega-6/PUFA omega-3) a pravděpodobně i jednotlivých mastných kyselin (AA, EPA, DHA) je zřejmě důležitý pro funkci CNS.[33]

PUFA omega-3 a těhotenstvíEditovat

Vliv omega-3 mastných kyselin na plod v průběhu těhotenství začal být podrobněji zkoumán teprve v 80. letech. Impulsem bylo zjištění dánských výzkumníků, kteří popsali, že ženy žijící na Faerských ostrovech rodily v průměru o 194 g těžší děti a jejich těhotenství byla v průměru o 4 dny delší než u žen v Dánsku.[34] Přirozená strava na Faerských ostrovech obsahuje více omega-3 mastných kyselin a méně omega-6 mastných kyselin než v Dánsku. Proto i obsah mastných kyselin v plasmě (zejména poměr omega-3 a omega-6) je významně vyšší u žen žijících na Faerských ostrovech. Studie popisuje, že Dánky, které ve stravě zvýší poměr omega-3/omega-6 alespoň o 20 %, mohou očekávat prodloužení doby těhotenství o 5,7 dne[35] Dle populačních studií je vysoká konzumace ryb (rybího oleje) spojena s nižším rizikem vzniku depresí včetně depresí poporodních. Zvláště během posledních tří měsíců těhotenství předávají matky plodu množství esenciálních mastných kyselin, jež jsou důležité pro vývoj mozku plodu. Čerstvě po porodu mají rodičky pouze poloviční hladinu omega-3 mastných kyselin v krvi a u kojících matek je koncentrace často mnohem nižší. Mateřské mléko obsahuje vysoké množství omega-3 mastných kyselin.[36] Během vývoje plodu je značné množství DHA akumulováno v šedé hmotě mozku a v sítnici. Je proto logické, že výzkumům stravy během mateřství, resp. obsahu DHA ve stravě byla věnována pozornost. Právě složení stravy během mateřství ovlivňuje obsah DHA v mateřském mléce. Rovnovážný příjem omega-6 a omega-3 mastných kyselin je z hlediska optimálního růstu, vývoje mozku a sítnice a z hlediska dlouhodobé minimalizace rizika chronických chorob jedním z nejdůležitějších aspektů kojenecké výživy.[37]

PUFA omega-3 ve výživěEditovat

V ČR je množství prodaných potravin na jednoho obyvatele téměř o polovinu vyšší, než je požadavek racionání výživy[38] Alarmující je vysoká spotřeba tuků a zároveň nedostatečný příjem nenasycených mastných kyselin, především PUFA omega-3. PUFA omega-3 jsou obsaženy v lososu, makrele, sledi, pstruhu. Obsahují je vlašské ořechy, řepka, sója a jejich oleje. PUFA omega-6 obsahují slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam, vlašské ořechy, sója, kukuřice, některé druhy margarínů. (Dle Výzkumného ústavu potravinářského)

Fyziologický stav člověka je z významné části podmíněn poměrem esenciálních mastných kyselin řady PUFA omega-3/PUFA omega-6. Za optimální považujeme poměr do max. 5 : 1, viz Společnost pro výživu.

Prokázané účinky EPA a DHA na snížení rizika KVO vedly American Heart Association (AHA) k doporučení:

  1. V primární prevenci jíst minimálně 2× týdně rybí maso.
  2. U pacientů s prokázaným KVO podávat 1 g EPA a DHA denně, přednostně z rybích olejů, včetně podání dietetik – doplňků stravy.
  3. U pacientů s hypertriglyceridémií podávat 2–4 g EPA a DHA denně ve formě kapslí – doplňků stravy.

V ČR existují průběžně aktualizovaná výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky.

Doplňky stravyEditovat

Doplňky stravy neboli funkční potraviny obsahují biologicky aktivní látky s očekávaným pozitivním efektem na lidské zdraví. Jsou to zejména vitamíny, minerální látky a stopové prvky, některé typy PUFA omega-3, aminokyseliny, vláknina, kultury probiotických bakterií aj. Řadí se mezi funkční potraviny, i když mají lékovou formu (tablety, kapsle, dražé).[38] Na trhu je řada přípravků obsahujících vysoké množství PUFA omega-3.

Léčebné využití PUFA omega-3Editovat

PUFA omega-3 jsou jako lék používány od roku 2002 v Rakousku; v USA byly schváleny jako léčebný prostředek k léčbě dyslipidémie (porucha normálního složení krevních tuků) v roce 2004 (Public Health Service, Food and Drug Administration, NDA 21-654). Doporučená dávka je 1–4 g/den. Indikací je dietou neuspokojivě kontrolovaná hypertriglyceridémie a smíšená hyperlipoproteinémie v kombinaci se statiny. Produkt speciálně vyvinutý do kombinace se statiny (skupina léků snižujících množství cholesterolu v krvi) je ProCard, v ČR registrovaný jako doplněk stravy. Další možností kombinační terapie je využití spolu s fibráty. Doporučená denní dávka v sekundární prevenci ICHS je 1 g EPA a DHA denně.[39]

Velká Británie chce přestat z veřejných peněz proplácet přípravky s omega-3 mastnými kyselinami kvůli nízké účinnosti a příliš vysoké ceně.[40]

ReferenceEditovat

  1. http://medicalxpress.com/news/2015-08-benefit-omega-supplements-cognitive-decline.html - Study shows no benefit of omega-3 supplements for cognitive decline
  2. KOTWAL. Omega 3 Fatty Acids and Cardiovascular Outcomes: Systematic Review and Meta-Analysis. Circ Cardiovasc Qual Outcomes. 2012 Nov vol. 5, no. 6, s. 808–818. DOI:10.1161/CIRCOUTCOMES.112.966168. PMID 23110790. 
  3. a b PAZDERA, Josef. Omega-3 mastné kyseliny zvyšují riziko rakoviny prostaty. In: Osel: Objective Source E-learning [online]. 12. 07. 2013 14:03 [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7008
  4. SINCLAIR, A. J. Deficiency of essential fatty acids and atherosclerosis. Lancet. 1956, 1, s. 381–383.
  5. KINGSBURY, K. J.; MORGAN, D. M.; STOVOLD, R. et al. Polyunsaturated fatty acids and myocardial infarction. Follow-up of patients with aortoiliac and femoropopliteal atherosclerosis. Lancet. 1969, 2, s. 1321–1325.
  6. Dietary supplementation with omega 3 polyunsaturated fatty acids and vitamin E after myocardial infarction: result of the GISSI Prevenzione trial. Gruppo Italiano. Lancet. 1999, 354, 447–455.
  7. DAVIGLUS, M. L.; STAMLER, J.; ORENCIA, A. J. et al. Fish consumption and the 30-year risk of fatal myocardial infarction (Western Electric Study). The New England Journal of Medicine. 1997, 336, s. 1046–1053.
  8. Autor: PAZDERA, Josef. Omega-3 mastné kyseliny srdci v relaxaci nepomáhají. In: Osel: Objective Source E-learning [online]. 26. 04. 2012 08:08 [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6236
  9. RIZOS, Evangelos C.; NTZANI, Evangelia E.; BIKA, Eftychia et al. Association Between Omega-3 Fatty Acid Supplementation and Risk of Major Cardiovascular Disease Events. A Systematic Review and Meta-analysis. Jama. 2012, 308 (10), s. 1024–1033. doi:10.1001/2012.jama.11374. Dostupné také z: http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=1357266 - Association Between Omega-3 Fatty Acid Supplementation and Risk of Major Cardiovascular Disease Events
  10. ERNST, E. Effects of n-3 fatty acids on blood rheology. Journal of Internal Medicine. Suppl. 1989, no 731, s. 129–132.
  11. BRADEN, G. A.; KNAPP, H. R.; FITZGERALD, D. J. et al. Dietary fish oil accelerates the response to coronary thrombolysis with tissue-type plasminogen activator. Evidence of a modest platelet inhibitory effect in vivo. Circulation. 1990, Jul, vol. 82, no. 1, s. 178–187.
  12. HU, F. B. et al. Fish and omega-3 fatty acid intake and risk of copronary heart disease in women. Jama. 2002, no. 287, s. 1815-1821.
  13. VRABLÍK, M. Omega-3 mastné kyseliny a kardiovasulární onemocnění. Interní medicína pro praxi. 2007, č. 6, s. 44–47.
  14. RUSTAN, A. C.; NOSSEN, J. Ø.; OSMUNDSEN, H. et al. Eicosapentaenoic acid inhibits cholesterol esterification in culuredparenchymal cells and isolated microsomes from rat liver. The Journal of Biological Chemistry. 1988, č. 263, s. 126–132.
  15. RUDIN, D. O. The major psychoses and neuroses as omega-3 essential fatty acid deficiency syndrome: substrate pellagra. Biological Psychiatry. 1981, no. 16, s. 837–849.
  16. a b MOUREK, Jindřich et al. Mastné kyseliny omega-3: zdraví a vývoj. 2., rozšíř. vyd. Praha: Triton, 2009.
  17. HARRIS, W. S. Extending the cardiovascular benefits of omega-3 fatty acids. Current Atherosclerosis Reports. 2005, no. 7, s. 375–380.
  18. SHYSH, A. M.; KUKOBA, T. V.; TUMANOVSKA, L. V. et al. Phospholipide membrane modification as a protection factor of the myocardium during stress injury. Fìzìologìčnij žurnal (Ukr.). 2005, 51, s. 17–23.
  19. DEWAILLY, E.; BLANCHET, C.; GINGRAS, S. et al. Cardiovascular disease risk factor and n-3 fatty acid status in the adult population of James Bay Cree. The American Journal of Clinical Nutrition. 2002, 76, s. 85–92.
  20. HIRAFUJI, M., MACHIDA, T., HAMAUE, N. et al. Cardiovascular protective effects of n-3 polyunsaturated fatty acids with special emphasis on docosahexaenoic acid. J Pharmacol Sci 2003;92:308-316.
  21. O’NEILL, S. C., PEREZ, M. R., HAMMOND, K. E. et al. Direct and indirect modulation of rat cardiac sarcoplasmatic reticulum funkction by n-3 polyunsaturated fatty acuds. J Physiol 2002;53:179–183.
  22. ENGER, M. M., ENGER, M. B., MALLOY, M. J. et al. Docosahexaenoic acid restores endothelial function in children with hyperlipidemia: results from the early study. Int J Clin Pharmacol. Ther 2004, 42, s. 672–679.
  23. CLANDININ, M. T., CHAPPELL, J. E., HEIM, T. Do low weight infants require nutrition with Chin elongation-desaturation products of essential fatty acids? Prog Lipid Res 1981; 21, 901–904.
  24. DEMAISON, L. a MOREAU, D. Dietary n-3 polyunsaturated fatty acids and coronary heart disease related mortality: a possible mechanism of action. Cell Mol Life Sci 2002, 59, 463–477.
  25. MALASANOS, T.H., STACPOOLE P.W. Biological effects of omega-3 fatty acids in diabetes mellitus. Diabetes Care. 1991, 14, 1160–1179.
  26. PELIKÁNOVÁ, T.; KOHOUT, M.; VÁLEK, J. et al. Fatty acid composition of serum lipids and erythrocyte membranes in typ 2 (non insulin-dependent) diabetic men. Metabolism 1991, 2, 836–843.
  27. ZHAO, G., ETHERTON, T.D., MARTIN, K.R. et al. Anti-inflamatory effects of polyunsaturated fatty acids in THP-1 cells. Biochem Biophys res Commun 2005, 336, s. 900–917.
  28. BARBER, M.D., FEARON, K.C., ROSS, J.A. Eicosapentaenoic acid modulates the immune response but has no effect on a mimic of antigen-specific responses. Nutrititon. 2005, 5, s. 588–593.
  29. RUDIN, D. O. The major psychoses and neuroses as omega-3 essential fatty acid deficiency syndrome: substrate pellagra. Biol Psychiatr 1981, 16, s. 837–849.
  30. VALLVE, J. C.; ULIAQUE, K.; GIRONA, J. et al. Unsaturated fatty acids and their oxidation products stimulate CD36 gene expresion in human macrophages. Atherosclerosis. 2002, 164, 45–56.
  31. KYLE, D. J., SCHAEFER, E., PATTON, G. et al. Low serum docosahexaenoic acid is a significant risk factor for Alzheimer´s dementia. Lipids. Suppl. 1999, 34, S-243.
  32. LEE, J.Y., PLAKIDAS, A., LEE, W.H. et al. Differential modulation of Toll-like receptors by fatty acids: preferential inhibition by n-3 polyunsaturated fatty acids. J Lipid Res 2003;44:479-486.
  33. SALMON, J. A. a TERANO, T. Effect of eicosapentaenoic acid on leukotriene B formation by human nutrophils and the relevance to inflamation. In: C. GALLI and F. FEDELI, ed. Fat production and consumption-technologies and nutritional implications. Series A: Life Sciences, vol. 131. New York: Plenum Press 1987, s. 131–144.
  34. OLSEN, S. F. et al., Intake of marine fat, rich in (n-3)-polyunsaturated fatty acids, may increase birthweight by prolonging gestation. Lancet. 1986, 2 (8503), s. 367–369.
  35. OLSEN, S. F. et al. Gestational age in relation to marine n-3 fatty acids in maternal erythrocytes: a study of women in the Faroe Islands and Denmark. Am J Obstet Gynecol. 1991, 164 (5 Pt 1), s. 1203–1209.
  36. HOLMAN, R. T.; JOHNSON, S. B. and P. L. OGBURN. Deficiency of essential fatty acids and membrane fluidity during pregnancy and lactation. Proc Natl Acad Sci USA. 1991, 88 (11), s. 4835–4839
  37. INNIS, S. M. Polyunsaturated fatty acids in human milk: an essential role in infant development. Adv Exp Med Biol. 2004. 554, s. 27–43.
  38. a b ŠMÍDOVÁ, L. a NEDBALOVÁ, M. Výživa a dosažitelnost mastných kyselin. In: MOUREK, J. et al. Mastné kyseliny omega-3: zdraví a vývoj. Praha: Triton, 2007, s. 123–161.
  39. Žák A., Tvrzická E., Zeman, M., Vecka, M.: Patofyziologie a klinický význam vícenenasycených mastných kyselin řady n-3. Časopis lékařů českých. 2005, č. 144 (Supl. 1), s. 6–18.
  40. Homeopatie má problém. Ve Velké Británii ji odmítají uznávat jako léčivou. In: Česká televize [online]. 24. 7. 2017 [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2190046-homeopatie-ma-problem-ve-velke-britanii-ji-odmitaji-uznavat-jako-lecivou