Řády, vyznamenání a medaile Polska

seznam na projektech Wikimedia

Systém státních vyznamenání Polska je hierarchií ocenění udílených za zásluhy polskému státu, za profesionální zásluhy či za osobní statečnost.[1] Seniorita (hierarchie řádů podle jejich důležitosti, někdy označovaná také jako priorita)[2] polských řádů a medailí je upravena ustanovením zákona o statutárních hodnostech.[3] Tato vyznamenání jsou nejvyššími vyznamenáními za civilní i vojenské zásluhy v dobách míru i v dobách války.[4]

CharakteristikaEditovat

Článek 138 Ústavy Polské republiky stanovuje, že prezident Polské republiky udílí polská státní vyznamenání jménem Polské republiky.[5] Podle čl. 5 zákona ze dne 16. října 1992 O řádech a vyznamenáních, je pravomocí prezidenta, aby rozhodoval o povolení pro občany Polska k přijetí řádů, vyznamenání nebo jiného čestného vyznamenání uděleného nejvyššími orgány cizího státu.[6]

Systém polských státních vyznamenání sestává z pěti řádů, jedenácti civilních vyznamenání (šest v podobě kříže a pět medailí) a třinácti vojenských vyznamenání (sedm v podobě kříže a šest v podobě pamětní hvězdy). Udílení jednoho válečného řádu (Virtuti Militari) a dvou válečných vyznamenání (Kříž za chrabrost a Kříž za zásluhy s meči) bylo pozastaveno, protože je lze udělit výhradně během války vedené Polskem a následně po dobu až pěti let od jejího skončení.[4]

Kolektivům může být udělen pouze rytířský kříž Řádu vojenského kříže a Vojenský kříž, které mohou být uděleny vojenským formacím. Během války (a po dobu pěti let od jejího konce) je bojovým formacím možné udělit i stříbrný kříž Virtuti Militari a Kříž za chrabrost. Všechny řády a vyznamenání lze ve výjimečných případech udělit i posmrtně, pouze však jako zvláštní uznání mimořádných památných zásluh pro Polskou republiku. Cizincům mohou být polská vyznamenání udílena za služby poskytované Polsku nebo jejím občanům či v souladu s mezinárodními zvyklostmi.[4]

Pořadí nošení polských řádů a vyznamenání po roce 1989 bylo původně upraveno předchozími předpisy. Kvůli úplné změně systému řádů a vyznamenání v roce 1992 bylo jejich nošení regulováno nařízením prezidenta Polské republiky ze dne 10. listopadu 1992 O popisu, materiálu, rozměrech, kresbě a způsobu a okolnostech nošení odznaků, řádů a vyznamenání.[7] Nařízením prezidenta Polské republiky ze dne 31. července 2007 bylo významně změněno pořadí řádů a vyznamenání.[8] Další nařízení prezidenta Polské republiky určovalo pravidla pro zavedení nových řádů a vyznamenání.[9]

Podle seniority polských ocenění se jejich stuhy nosí nalevo na prsou zprava doleva. Tato pravidla se aplikují i při nošení plných insignií s výjimkou některých řádů nejvyšších tříd nošených na stuze. V případě řádu Virtuti Militari lze nosit insignie všech tříd, které byly jedinci uděleny, u ostatních řádů se nosí pouze insignie nejvyšší udělené třídy.

Systém polských státních vyznamenání je doplněn souborem několika desítek resortních vyznamenání udílených ministry nebo pověřenými osobami, obvykle vysokým úředníkem řídícím ústřední orgán, institucí nebo organizaci státní správy.

Historie systémů polských vyznamenáníEditovat

Dekorace polsko-litevského společenství (1705–1795)Editovat

První řád polsko-litevského společenství ustanovený králem Vladislavem IV. Vasou v roce 1634, Řád neposkvrněného početí Panny Marie, nebyl sejmem schválen ani zaveden kvůli odporu šlechty, který pramenil ze strachu, že panovník zavede autoritářskou vládu (absolutní monarchii) pomocí rytířů řádu.[10] První řád byl vytvořen až v roce 1705 a druhý v roce 1765. První řád odkazoval na polský státní znak a druhý na patrona svatého Stanislava. Tyto dva řády daly základ původnímu systému polských vyznamenání. V roce 1792 přibyl nový řád, který byl řádem typicky vojenským.[11]

Mimo systém existovala řada medailí udílených králem lidem nešlechtického původu.

Vyznamenání Varšavského vévodství (1806–1815)Editovat

Panovník Varšavského vévodství Fridrich August I. Saský obnovil celý systém vyznamenání používaný před rozdělením. V čele těchto řádů stál panovník. V této době byl pouze mírně upraven název dvou vyznamenání.

Vyznamenání Polského království (1815–1831)Editovat

Po založení Kongresového Polska v roce 1815 a jeho sloučení s personální unií s Ruskou říší byla zavedena nová Ústava Polského království. Ta dávala panovníkovi právo, aby ustanovoval, organizoval a distribuoval civilní a vojenské řády. I v tomto případě zůstaly zachovány původní řády založné v 18. století.[11]

Mimo hierarchii byla ustanovena další dvě ocenění:[10]

Usnesení Sejmu o sesazení Mikuláše I. ze dne 25. ledna 1831 zbavilo ruské cary práva na vyznamenání polskými řády a medailemi, ale během listopadového povstání bylo udíleno pouze Virtuti Militari a výsada v jeho udílení byla přenechána nejvyššímu veliteli. Neúspěch povstání vedl k zahrnutí dvou nejvyšších polských řádů do systému ruských vyznamenání (pod názvy Imperátorský a carský řád Bílého orla a Imperátorský a carský řád svatého Stanislava), kde plnily funkci nižších civilních řádů a z Virtuti Militari se stal nejnižší polský pamětní odznak v ruském systému ocenění a byl udělen v počtu přibližně sto tisíc všem účastníkům bojů na straně cara, a to včetně například lékařů a holičů.[1]

Vyznamenání druhé Polské republiky (1919–1939)Editovat

Orgány druhé Polské republiky vycházely při vytváření systému polských státních vyznamenání z evropských modelů s úzkým odkazem na polskou historii a kulturu. Byly obnoveny dva řády a vytvořen byl i jeden nový řád a 14 dalších vyznamenání.

Vyznamenání Polské lidové republiky (1944–1990)Editovat

Dekret Polského výboru národního osvobození ze dne 22. prosince 1944 O řádech, vyznamenáních a medailích nezohledňoval senioritu ani způsoby nošení předchozích vyznamenání[23] a v letech 1944 až 1960 se jejich pořadí v jakém byla vyznamenání nošena řídilo předpisy o jednotlivých oceněních (do roku 1952 bylo Polsko stále Polskou republikou), ale pravidla a okolnosti nošení dekorací nebyly standardizovány. V praxi se částečně používaly předválečné předpisy a zvyky a částečně se používal sovětský model.[24] Komplexně byla tato otázka upravena zákonem ze dne 17. února 1960 O řádech a vyznamenáních[25] a Pokynem kancléřství Státní rady ze dne 29. února 1960 O způsobu nošení řádů a vyznamenání[26] a dále usnesením Rady ze dne 6. ledna 1977 O popisu odznaků, řádů a vyznamenání a způsobu jejich nošení.[27][28]

  •   Řád budovatelů lidového Polska (Order Budowniczych Polski Ludowej) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 2. července 1949. Udílen byl za mimořádné úspěchy při budování Polské lidové republiky.[29]
  •   Řád znovuzrozeného Polska (Order Odrodzenia Polski, Polonia Restituta)
  •   Řád Virtuti Militaria (Order Wojenny Virtuti Militari)
  •   Řád grunwaldského kříže (Order Krzyża Grunwaldu) – Toto vyznamenání bylo založeno roku 1943. Udíleno bylo polským i cizím příslušníkům ozbrojených sil za statečnost a zásluhy v boji s nacistickým Německem. Po druhé světové válce byl udílen za mimořádné zásluhy při velení nebo mimořádný přínos k rozvoji polské armády.[30]
  •   Řád praporu práce (Order Sztandaru Pracy) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 2. července 1949. Udílen byl za výjimečné zásluhy o národ a stát.[31]
  •   Kříž za zásluhy (Krzyż Zasługi)
  •   Kříž za chrabrost (Krzyż Walecznych)
  •   Medaile za zásluhy na poli slávy (Medal „Zasłużonym na Polu Chwały) – Toto vyznamenání bylo založeno roku 1943.[32]
  •   Partyzánský kříž (Krzyż Partyzancki) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 26. října 1945. Udílen byl polským partyzánům, cizím partyzánům bojujícím na území Polska či městům a vesnicím za účast na partyzánském boji proti Němcům během druhé světové války.[33]
  •   Kříž bojové akce polských ozbrojených sil na západě (Krzyż Czynu Bojowego Polskich Sił Zbrojnych na Zachodzie) – Toto vyznamenání bylo založen dne 17. května 1989 jako výraz uznání, úcty a paměti za vojenské činy vojáků, letců a námořníků polských ozbrojených sil u příležitosti 45. výročí bitev.[34]
  •   Kříž Bitvy u Lenina (Krzyż Bitwy pod Lenino) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 26. května 1988.[35]
  •   Osvětimský kříž (Krzyż Oświęcimski) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. března 1985. Udílen byl jako pocta lidem uvězněným v nacistických koncentračních táborech za účast v boji za osvobození Polska od německé okupace.[36]
  •   Medaile Za vaši svobodu i naši (Medal „Za waszą wolność i naszą”) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 18. října 1956 jako úznání zásluh bojovníků za svobodu španělského lidu při příležitosti 20. výročí založení prvních polských jednotek ve Španělské republikánské armádě.[37]
  •   Medaile Za účast v obranné válce roku 1939 (Medal „Za udział w wojnie obronnej 1939”) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 3. července 1981 jako projev uznání lidem, kteří se od 1. září aktivně účastnili obranné války vedené Polskem proti německému útočníkovi, a to do 6. října 1939.[38]
  •   Medaile Za účast v bojích na obranu lidové moci (Medal „Za udział w walkach w obronie władzy ludowej”) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 22. listopadu 1983. Udíleno bylo vojákům, policistům, zaměstnancům bezpečnostní služby i civilistům, za aktivní účast v bojích.[39][40]
  •   Kříž Slezského povstání (Śląski Krzyż Powstańczy) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 8. října 1946. Udílen je za hrdinský boj slezského lidu proti Němcům, který se ani za 600 let nepodařilo zlomit.[41]
  •   Kříž povstání Velkopolska (Wielkopolski Krzyż Powstańczy) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 1. února 1957.[42]
  •   Kříž Varšavského povstání (Warszawski Krzyż Powstańczy) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 3. července 1981. Udílen byl účastníkům Varšavského povstání, které proběhlo v roce 1944.[43]
  •   Medaile k 30. výročí lidového Polska (Medal 30-lecia Polski Ludowej) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 7. února 1974. Založena byla při příležitosti třicátého výročí založení Polské lidové republiky za přínos pracujících k socialistické výstavbě a sociálně-ekonomickému rozvoji země.[44]
  •   Medaile k 40. výročí lidového Polska () – Toto vyznamenání bylo založeno dne 26. dubna 1984. Založena byla při příležitosti čtyřicátého výročí založení Polské lidové republiky za přínos pracujících k socialistické výstavbě a sociálně-ekonomickému rozvoji země.[45]
  •   Medaile za Varšavu 1939–1945 (Medal za Warszawę 1939–1945) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 21. listopadu 1945. Udílena byla za účast v bojích o Varšavu během druhé světové války.[46]
  •   Medaile Za Odru, Nisu a Baltské moře (Medal za Odrę, Nysę, Bałtyk) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 26. října 1945. Vznikla na památku velkých vítězství polských vojáků, kteří bojovali na Odře, Lužické Nise a na pobřeží Baltského moře.[47]
  •   Medaile Vítězství a svobody 1945 (Medal Zwycięstwa i Wolności 1945) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 26. října 1945 na památku vítězství polského národa a jeho spojenců nad nacistickým Německem.[48]
  •   Rodłova medaile (Medal Rodła) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 18. dubna 1985.
  •   Medaile za oběť a odvahu (Medal za Ofiarność i Odwagę)
  •   Pamětní kříž Monte Cassino (Krzyż Pamiątkowy Monte Cassino) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 20. listopadu 1944 jako pamětní odznak pro vojáky 2. sboru, kteří se účastnili bitvy o Monte Cassino.[49]
  •   Kříž zemské armády (Krzyż Armii Krajowej)[50]

Dále bylo udíleno patnáct čestných titulů,[49] několik desítek resortních vyznamenání[51] a několik stovek vyznamenání národních rad.[52][53]

Třetí Polská republiky (od roku 1989)Editovat

ŘádyEditovat

  •   Řád bílé orlice (Order Orła Białego) – Tento řád byl založen dne 1. listopadu 1705. Udílen je za mimořádné vojenské či civilní služby republice a národu.[54]
  •   Řád Virtuti MIlitari (Order Wojenny Virtuti Militari) – Tento řád byl založen dne 22. června 1792. Udílen je za statečnost ve válce. Udílen je pouze v době války a pět let po jejím konci.[55]
  •   Řád znovuzrozeného Polska (Order Odrodzenia Polski) – Tento řád byl založen dne 4. února 1921. Udílen je za výjimečnou a záslužnou službu.[56]
  •   Řád vojenského kříže (Order Krzyża Wojskowego) – Tento řád byl založen dne 18. října 2006. Udílen je za významnou službu v oblasti boje proti terorismu nebo za vojenské akce v době míru.[57]
  •   Řád kříže nezávislosti (Order Krzyża Niepodległości) – Tento řád byl založen dne 5. srpna 2010.[58]
  •   Řád za zásluhy Polské republiky (Order Zasługi Rzeczypospolitej Polskiej) – Tento řád byl založen dne 16. října 1992. Udílen je cizím státním příslušníkům a občanům Polska pobývajícím v zahraničí za významný přínos k mezinárodní spolupráci a spolupráci mezi Polskem a dalšími zeměmi.[59]

VyznamenáníEditovat

  •   Kříž za chrabrost (Krzyż Walecznych) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 11. srpna 1920. Udílen je pouze v dobách války a pět let po jejím skončení. Udílen je za hrdinské činy a odvahu na bitevním poli.[15]
  •   Vojenský kříž (Krzyż Wojskowy) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. června 2007. Udílena příslušníkům polských ozbrojených sil nebo civilistům za boj proti terorismu v Polsku nebo během zahraničních misí.[60]
  •   Záslužný kříž za statečnost (Krzyż Zasługi za Dzielność) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 7. března 1928. Udílen je příslušníkům policie, celní služby a pohraničního sboru za statečné činy za život ohrožujících podmínek při obraně práva, státní hranice nebo lidských životů a majetku.[17]
  •   Kříž za zásluhy s meči (Krzyż Zasługi z Mieczami) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 19. října 1942. Udílen je za činy statečnosti a chrabrosti, které nesouvisí se skutečným bojem, jakož i za záslužný výkon za život ohrožujících podmínek.[61]
  •   Kříž svobody a solidarity (Krzyż Wolności i Solidarności) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 5. srpna 2010.[58]
  •   Medaile Virtus et Fraternitas (Medal Virtus et Fraternitas) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 9. listopadu 2017. Udílen je na památku a jako znamení vděčnosti za pomoc polským občanům. Zároveň je udílen za udržování při životě vzpomínky na ty, kteří druhou světovou válku nebo nucené deportace nepřežili a našli své hroby v zahraničí.[62][63]
  •   Kříž za zásluhy (Krzyż Zasługi) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 23. června 1923. Udílen je civilistů i příslušníkům ozbrojených sil za záslužnou službu zemi nebo jejím občanům nad rámec jejich běžných povinností.[16]
  •   Vojenský záslužný kříž s meči (Wojskowy Krzyż Zasługi z Mieczami) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. června 2007.[64]
  •   Námořní záslužný kříž s meči (Morski Krzyż Zasługi z Mieczami) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. června 2007.[64]
  •   Letecký záslužný kříž s meči (Lotniczy Krzyż Zasługi z Mieczami) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. června 2007.[64]
  •   Vojenský záslužný kříž (Wojskowy Krzyż Zasługi) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. června 2007.[64][65]
  •   Námořní záslužný kříž (Morski Krzyż Zasługi) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. června 2007.[64][66]
  •   Letecký záslužný kříž (Lotniczy Krzyż Zasługi) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 14. června 2007.[64][67]
  •   Medaile za oběť a odvahu (Medal za Ofiarność i Odwagę) – Tato medaile byla založena dne 17. února 1960. Udílena je za nezištnou pomoc tonoucím, obětem přírodních katastrof, požárů, výbuchů nebo jiných mimořádných událostí.[68][69]
  •   Medaile za dlouholetou službu (Medal za Długoletnią Służbę) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 8. ledna 1938. Udílena je za dlouholetou službu v ozbrojených silách, policii, hasičském sboru či státní a komunální správě.[22]
  •   Medaile za dlouholeté manželství (Medal za Długoletnie Pożycie Małżeńskie) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 17. února 1960. Udílena je za padesát let manželského života ve stejném svazku, pokud spolu manželé vychovali alespoň jedno dítě (bez ohledu na to jestli vlastní nebo adoptované).[70]
  •   Kříž vyhnanství na Sibiř (Krzyż Zesłańców Sybiru) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 17. října 2003.[71]
  •   Východní kříž (Krzyż Wschodni) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 15. prosince 2016.[72]
  •   Západní kříž (Krzyż Zachodni) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 7. dubna 2017.
  •   Medaile stého výročí znovuzískané nezávislosti (Medal Stulecia Odzyskanej Niepodległości) – Toto vyznamenání bylo založeno dne 15. června 2018.[73]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polski system orderowo-odznaczeniowy na polské Wikipedii.

  1. a b Zbigniew Puchalski: Dzieje polskich znaków zaszczytnych. Warszawa: Wyd. Sejmowe, 2000, s. 88–92, 105–106, 191–192
  2. Tomasz Orłowski: Protokół dyplomatyczny między tradycją a nowoczesnością. Warszawa: Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, 2015, s. 65, 73.
  3. JAKUBOWSKI, Paweł; TABASZEWSKI, Robert. Ordery i odznaczenia w III RP. Wybrane zagadnienia prawno-ustrojowe. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2021-05-27]. (anglicky) 
  4. a b c Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Prezydent / Kompetencje / Ordery i odznaczenia. www.prezydent.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  5. Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 2 kwietnia 1997 r. uchwalona przez Zgromadzenie Narodowe w dniu 2 kwietnia 1997 r., przyjęta przez Naród w referendum konstytucyjnym w dniu 25 maja 1997 r., podpisana przez Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej w dniu 16 lipca 1997 r.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  6. Obwieszczenie Marszałka Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 13 grudnia 2019 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o orderach i odznaczeniach. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  7. Rozporządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 10 listopada 1992 r. w sprawie opisu, materiału, wymiarów wzorów rysunkowych oraz sposobu i okoliczności noszenia odznak orderów i odznaczeń.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  8. Rozporządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 31 lipca 2007 r. zmieniające rozporządzenie w sprawie opisu, materiału, wymiarów, wzorów rysunkowych oraz sposobu i okoliczności noszenia odznak orderów i odznaczeń. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  9. Rozporządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 15 listopada 2010 r. zmieniające rozporządzenie w sprawie opisu, materiału, wymiarów, wzorów rysunkowych oraz sposobu i okoliczności noszenia odznak orderów i odznaczeń. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  10. a b c Krzysztof Filipow: Falerystyka polska XVII-XIX w.. Białystok: Ośrodek Badań Historii Wojskowej, 2003, s. 29–40, 116–135
  11. a b Praemaindo Incitat. Order Świętego Stanisława 1765-1831. Zamek Królewski w Warszawie: 2015, s. 52–53, 286–289.
  12. Stefan Oberleitner: Polskie ordery, odznaczenia i niektóre wyróżnienia zaszczytne 1705-1990. T. 1. Zielona Góra: Wyd. Kanion, 1992, s. 73.
  13. Wiesław Bończa-Tomaszewski: Kodeks orderowy. 1939, s. 56–57.
  14. Obwieszczenie Prezesa Rady Ministrów z dnia 7 kwietnia 1937 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu rozporządzenia Prezydenta Rzeczypospolitej z dnia 29 października 1930 r. o Krzyżu i Medalu Niepodległości.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  15. a b ODM of Poland: Cross of Valour. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  16. a b ODM of Poland: Cross of Merit. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  17. a b ODM of Poland: Cross of Merit for Bravery. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  18. Rozporządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej z dnia 22 marca 1928 r. o ustanowieniu Medalu Za Ratowanie Ginących.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  19. Dziennik Rozkazów, 1928, R. 11, nr 32. [s.l.]: Ministerstwo Spraw Wojskowych Dostupné online. 
  20. Zarządzenie Ministra Wyznań Religijnych i Oświecenia Publicznego z dnia 21 lutego 1934 r. o odznaczeniu "Wawrzyn Akademicki".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  21. Dziennik Rozkazów, 1928, R. 11, nr 32 - Śląska Biblioteka Cyfrowa. www.sbc.org.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (polsky) 
  22. a b ODM of Poland: Long Service Medal. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  23. Dekret Polskiego Komitetu Wyzwolenia Narodowego z dnia 22 grudnia 1944 r. o orderach, odznaczeniach oraz medalach.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  24. Zbigniew Krotke: Polski Krzyż Zasługi 1923-2000. Dzieje i katalog. Białystok, Lublin: PTN, 2010, s. 168. ​ISBN 978-83-896162-1-0
  25. Ustawa z dnia 17 lutego 1960 r. o orderach i odznaczeniach.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  26. Instrukcja Kancelarii Rady Państwa z dnia 29 lutego 1960 r. w sprawie sposobu noszenia orderów i odznaczeń.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  27. Uchwała Rady Państwa z dnia 6 stycznia 1977 r. w sprawie opisu odznak orderów i odznaczeń oraz sposobu ich noszenia.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  28. Uchwała Rady Państwa z dnia 6 stycznia 1977 r. w sprawie szczegółowych zasad oraz trybu nadawania orderów i odznaczeń.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  29. Ustawa z dnia 2 lipca 1949 r. o orderze "Budowniczych Polski Ludowej".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  30. MAZUR, Aleksander. Order Krzyża Grunwaldu 1943-1985. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1988. ISBN 83-11-07449-6. S. 89.
  31. Ustawa z dnia 2 lipca 1949 r. o orderze "Sztandar Pracy".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  32. Kazimierz Madej: Polskie symbole wojskowe 1943-1978. Warszawa: Wydawnictwo MON, 1980. ISBN 83-11-06410-5
  33. OBERLEITNER, Stefan. Ordery, odznaczenia i odznaki III Rzeczypospolitej Polskiej, 1990–1999. 1. vyd. Toruń: Wydawn. Adam Marszałek, 2001. 310 s. ISBN 83-7174-726-8, ISBN 978-83-7174-726-7. OCLC 52397458 S. 54–55.
  34. Ustawa z dnia 17 maja 1989 r. o ustanowieniu Krzyża Czynu Bojowego Polskich Sił Zbrojnych na Zachodzie.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  35. Ustawa z dnia 26 maja 1988 r. o ustanowieniu Krzyża Bitwy pod Lenino.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  36. Ustawa z dnia 14 marca 1985 r. o ustanowieniu Krzyża Oświęcimskiego.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  37. Dekret z dnia 18 października 1956 r. o ustanowieniu medalu "Za waszą wolność i naszą".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  38. Ustawa z dnia 3 lipca 1981 r. o ustanowieniu medalu "Za udział w wojnie obronnej 1939".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  39. Stefan Oberleitner: Polskie ordery odznaczenia i niektóre wyróżnienia zaszczytne 1705-1990. Zielona Góra: Kanion, 1999, s. 127.
  40. Wanda Bigoszewska: Polskie ordery i odznaczenia. Warszawa: Wyd. Interpress, 1989. ISBN 83-223-2287-9.
  41. Dekret z dnia 8 października 1946 r. o ustanowieniu "Śląskiego Krzyża Powstańczego".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  42. Dekret z dnia 1 lutego 1957 r. o ustanowieniu "Wielkopolskiego Krzyża Powstańczego".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  43. Ustawa z dnia 3 lipca 1981 r. o ustanowieniu Warszawskiego Krzyża Powstańczego.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  44. Dekret z dnia 7 lutego 1974 r. o ustanowieniu Medalu 30-lecia Polski Ludowej.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  45. Ustawa z dnia 26 kwietnia 1984 r. o ustanowieniu "Medalu 40-lecia Polski Ludowej".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  46. Dekret z dnia 26 października 1945 r. o ustanowieniu "Medalu za Warszawę".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  47. Dekret z dnia 26 października 1945 r. o ustanowieniu "Medalu za Odrę, Nissę, Bałtyk".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  48. Dekret z dnia 26 października 1945 r. o ustanowieniu "Medalu Zwycięstwa i Wolności 1945 r.". isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  49. a b Stefan Oberleitner: Polskie ordery, odznaczenia i niektóre wyróżnienia zaszczytne 1705-1990. T. I: Ordery, odznaczenia i odznaki 1705-1831; 1918-1939; 1940-1989. Zielona Góra: Kanion, 1992, s. 356. ISBN 83-87808-05-9.
  50. Krzyż Armii Krajowej [historia, w:] J.Z. Sawicki, K. Krzywińska „Szuflady pamięci”, Lublin 2014, ​ISBN 978-83-63527-55-6
  51. Stefan Oberleitner: Odznaki honorowe (resortowe) PRL 1944-1989. Rzeszów: PTN, 2000
  52. Zdzisław Sawicki: Samorządowe odznaki zaszczytne. Warszawa: 2015.
  53. Ryszard Kościński: Polskie odznaki miast wojewódzkich i województw w okresie 1947-1998. Łańcut: PTN, 1999
  54. ODM of Poland: Order of the White Eagle. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  55. ODM of Poland: Order Virtuti Militari. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  56. ODM of Poland: Order Polonia Restituta. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  57. ODM of Poland: Order of the Military Cross. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  58. a b Rozporządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 15 listopada 2010 r. zmieniające rozporządzenie w sprawie opisu, materiału, wymiarów, wzorów rysunkowych oraz sposobu i okoliczności noszenia odznak orderów i odznaczeń. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  59. Ustawa z dnia 16 października 1992 r. o orderach i odznaczeniach.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  60. ODM of Poland: Military Cross. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  61. ODM of Poland: Cross of Merit with Swords. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  62. Obwieszczenie Marszałka Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 17 stycznia 2019 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o Instytucie Solidarności i Męstwa imienia Witolda Pileckiego. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  63. Virtus et Fraternitas Medal - Instytut Pileckiego. instytutpileckiego.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. a b c d e f Ustawa z dnia 14 czerwca 2007 r. o zmianie ustawy o orderach i odznaczeniach. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  65. ODM of Poland: Army Cross of Merit. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  66. ODM of Poland: Navy Cross of Merit. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  67. ODM of Poland: Air Force Cross of Merit. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  68. Medal Za Ofiarność i Odwagę / Odznaczenia / Ordery i odznaczenia / Aktualności / Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej. web.archive.org [online]. 2010-09-01 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  69. ODM of Poland: Medal for Sacrifice and Courage. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  70. ODM of Poland: Medal for Long Marital Life. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  71. Ustawa z dnia 17 października 2003 r. o ustanowieniu Krzyża Zesłańców Sybiru. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  72. Obwieszczenie Marszałka Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 16 maja 2019 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o ustanowieniu Krzyża Wschodniego. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  73. Obwieszczenie Marszałka Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 7 maja 2020 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o ustanowieniu Medalu Stulecia Odzyskanej Niepodległości. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat