Otevřít hlavní menu

Přírodní národy

rozcestník na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Čtvrtý svět)

Obsah

Vymezení pojmuEditovat

Čtvrtý svět je označení pro přírodní národy – lovce a sběrače. Převážně se jedná o kmeny a přírodní lidi v zemích třetího světa (ale i jinde), kteří se vůbec, nebo téměř vůbec nesetkali s civilizací.[zdroj?]

Problémy ve čtvrtém světěEditovat

Čtvrtý svět je ohrožen nejvíce příchodem velkých společností na jejich území, které jim zabírají pro vlastní potřebu. Původním lidem žijícím lovem a sběrem, popřípadě tradičním zemědělstvím nezbývá, než se stěhovat hlouběji do pralesa a nebo jinak utíkat. Hrozí zde i setkání s tzv. nekontaktovanými kmeny, které se nikdy nesetkaly s ostatní civilizací. Těm totiž stačí jedno setkání s těžařskými dělníky na to, aby více než osmdesát procent kmene zemřelo na pro nás běžnou nemoc.[zdroj?]

Náboženství čtvrtého světaEditovat

Přírodní národy věří, že zemi oživuje posvátná síla, vše na zemi je projevem této síly. Země je jejich matka. Člověk není centrem světa. Náboženství je způsob života. Lidé a zvířata mají duši. Vývoj probíhá v cyklech zima, léto… Opustím-li svoje rodné místo, opustím tím duchy svých předků a uvnitř zemřu.[zdroj?]

Technika, věda, vztah ke světuEditovat

Znalosti i moudrost se přenáší příběhy a klade důraz na odpovědnost. Mají velmi přesné znalosti místní přírody, jinak by nepřežili. Např: KungovéKalahari vědí, kde sehnat vodu, a znají místní zvířata.[zdroj?]

Ekonomické uspořádáníEditovat

Převládá samozásobitelství a výměnný obchod. Hospodaří se na občinách a peníze nemají důležitou roli. Různé způsoby přerozdělování (Kungové, SZ Amerika). Vynalézané a promyšlené využívání místních zdrojů (Kajapó – lesní zahrady).

Historický vztah okolních civilizací a přírodních národůEditovat

Genocida přírodních národů jak přímým vyvražďováním, tak zavlečením nových pro ně neznámých nemocí. Tzv. kulturní genocida - vnucování své „vyšší“ kultury přírodním národům (např. zákaz kanibalismu). Výchova dětí v internátech bez rodičů (indiáni v USA).[zdroj?]

Současná situaceEditovat

Většina přírodních národů nemá svůj stát. Nevedou žádná separatistická hnutí, nýbrž pouze chtějí pokračovat „normálně“ žít svůj život. Ani nemají problémy s integrací do moderní společnosti, která je považuje za primitivy, avšak právě tzv. „pokroková“ společnost má problémy s integrací odlišnosti do svého unifikujícího se rámce. Přírodní zdroje na jejich území lákají nadnárodní společnosti. To někdy vede až k genocidě původních obyvatel (např. těžba ropy v ekvádorské Amazonii)[zdroj?]. Příroda rovněž láká mnoho turistů do těchto oblastí.

Tuto situaci se snaží změnit sami příslušníci přírodních národů - snaží se proniknout do legislativy a do médií, což někdy přináší výsledky – demarkace indiánských území v Brazílii a dalších jihoamerických zemích[zdroj?]. Přírodním národům pomáhají i některé organizace – např. Survival ve Velké Británii.[zdroj?]

Stupně rozvojeEditovat

     
  • Čtvrtý svět