Čtrnáct bodů Hasana Prishtiny
Čtrnáct bodů Hasana Prishtiny (albánsky 14 pikat e Hasan Prishtinës) byl ultimativní požadavek Hasana Prishtiny osmanské vládě, zveřejněný na začátku srpna 1912.[1][2] V té době již ve velké části evropského Turecka, kde žili především Albánci, zuřilo rozsáhlé povstání, jehož cílem bylo svrhnout mladotureckou vládu, v očích albánských vzbouřenců nenáviděnou.
Čtrnáct bodů bylo posledním požadavkem[1], který albánská strana do Istanbulu zaslala. Požadavky, které Albánci vůči turecké vládě měli, byly především v oblasti samosprávy a kultury. Prishtina žádal, aby byly otevírány školy s albánským vyučovacím jazykem, dále aby se turečtí příslušníci státní správy, kteří přicházejí do Albánci osídlených oblastí, seznámili s místními zvyky, aby Albánci sloužili vojenskou povinnost pouze v Albánii či Makedonii, byly otevírány nové zemědělské školy, urychleny veřejné práce v Albánii a zajištěna amnestie vzbouřencům. S tím vším byla ochotna turecká vláda souhlasit, odmítla pouze dva požadavky – návrat zabavených zbraní a stíhání členů dvou mladotureckých vlád, Ibrahima-Haki paši a Said-paši.[1]
Hasan Prishtina požadoval odpověď od osmanské vlády do 48 hodin. Za tu dobu však byli Turci schopni tento seznam pouze připravit ke zpracování, byť předběžně s celou řadou požadavků souhlasili.[1] Protože tedy odpověď nedorazila včas, rozhodl se Prishtina 11. srpna 1912 obsadit Skopje. Většina povstalců se však krátce poté dozvěděla o rozhodnutí turecké vlády, stáhla se a albánské povstání bylo u konce.
Reference
editovat- ↑ a b c d BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. Kapitola Nacionalni preporod kod Albanaca (1878-1912), s. 137. (srbština)
- ↑ HORVAT, Banko. Kosovsko pitanje. Záhřeb: Globus, 1998. 332 s. ISBN 86-343-0310-1. Kapitola Osvajanje autonomije i proglašenje nezavisnosti, s. 43. (srbochorvatština)