Českobrodská tabule

geomorfologický podcelek Středolabské tabule

Českobrodská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Středolabské tabule, ležící v okresech Mělník, Nymburk, Kolín, Kutná Hora a Praha-východ ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy.

Českobrodská tabule
Město Kouřim v Kouřimské tabuli
Město Kouřim v Kouřimské tabuli

Nejvyšší bod400 m n. m. (vrstevnice)
Rozloha555 km²
Střední výška243 m n. m.

Nadřazená jednotkaStředolabská tabule
Sousední
jednotky
Mělnická kotlina
Nymburská kotlina
Čáslavská kotlina
Hornosázavská pahorkatina
Benešovská pahorkatina
Pražská plošina
Podřazené
jednotky
Kojetická pahorkatina
Čakovická tabule
Bylanská pahorkatina
Kouřimská tabule
Kolínská tabule

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninypískovec, slínovec, sediment
PovodíLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIB-3E
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

editovat
 
Řeka Výrovka u Kouřimi
 
Labe a Kmochův ostrov v Kolíně

Území podcelku, protaženého ve směru SZJV, se rozkládá zhruba mezi městy Praha a Kralupy nad Vltavou na západě a Kolín a Kutná Hora na východě. Zcela uvnitř podcelku leží města Český Brod a Kouřim.[1]

Geomorfologické členění

editovat

Podcelek Českobrodská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB–3E) náleží do celku Středolabská tabule. Dále se člení na pět okrsků: Kojetická pahorkatina (VIB–3E–1) na severozápadě, Čakovická tabule (VIB–3E–2) a Bylanská pahorkatina (VIB–3E–3) ve středu, Kouřimská tabule (VIB–3E–4) ve středu a na jihovýchodě a Kolínská tabule (VIB–3E–5) na jihovýchodě.

Tabule sousedí s dalšími podcelky Středolabské tabule (Mělnická kotlina a Nymburská kotlina na severu, Čáslavská kotlina na jihovýchodě) a s celky Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.[2]

Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy

editovat

Nejvyšším významným vrcholem Českobrodské tabule jsou Dílce (366 m n. m.).

Nejvyšším bodem podcelku je vrstevnice (400 m) při hranici s Benešovskou pahorkatinou.[3]

Reference

editovat
  1. Českobrodská tabule na Mapy.cz
  2. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy

editovat