Česká středověká legenda
Žánr legendy patřil ve středověku k nejdůležitějším žánrům v české literatuře, tak jako i v jiných evropských literaturách. Lexikon české literatury ve svém přehledovém hesle (Dodatky 2008) uvádí seznam 62 legend, jež lze zařadit do dějin české literatury, a jež vznikly od 9. století do začátku husitské éry, a lze je tedy definovat jako středověké (legendy z éry renesanční a barokní zařazeny nejsou). Tyto texty jsou psány staroslověnsky, latinsky a česky. Legendy byly veršované i v próze, próza se prosadila později. Staroslověnské a latinské legendy pojednávají zejména o světcích a duchovních osobnostech působících v Česku, s prosazením češtiny se ale spektrum zájmu rozšiřuje o osobnosti biblické a o jiná evropská legendární témata. Domácí tematika se prosadila v češtině později a spíše výjimečně (svatý Prokop, Anežka Česká). Většina legend je anonymních, existují ovšem výjimky, například víme, že Karlovu legendu o sv. Václavu napsal sám Karel IV., že autorem vojtěšské legendy Nascitur purpureus flos je Bruno z Querfurtu apod. Níže je seznam všech známých českých středověkých legend.[1] První název v seznamu je zvolen podle toho, jak je nazváno heslo na české wikipedii, nikoli v Lexikonu.
Reference
editovat- ↑ MERHAUT, Luboš (ed). Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 4/II U–Ž, Dodatky A–Ř [online]. Praha: Academia, 2008 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.