Otevřít hlavní menu

Česká literatura v období husitství

Do Husitské literatury (cca 1350–1460) řadíme období, kdy se naše země připravovala na husitství, předchůdce J. Husa, tvorbu Jana Husa, období husitské revoluce až do doby vlády Jiřího z Poděbrad. Toto období není sice časově mimořádně dlouhé, ale česká společnost v něm prošla skutečně velmi radikální změnou. Je samozřejmé, že tyto změny se odrazily i v literatuře.

Česká literatura
(průřezové články)

Předchůdci HusoviEditovat

Společenské problémy, které nastaly vyvolávaly kritiku, nejprve z řad církve (především na univerzitě), později kritika přecházela na nižší stupeň a tím se dostávala k prostému lidu. Cílem v žádném případě nikdy nebylo odstranění víry v Boha, vždy zde byla snaha napravovat nepravosti ať již skutečné nebo domnělé. Zde již umělci nepůsobili anonymně – jejich cílem nebylo ani vyvolání masové rebelie, chtěli pouze vyjádřit svoji nespokojenost a získat spojence pro řešení problémů. Tito lidé dali teoretický podklad pro Husitství, resp. připravili půdu pro Jana Husa. K významným kazatelům patřili Smil Flaška z Pardubic, Jan Milíč z Kroměříže, Tomáš Štítný ze Štítného, Konrád Waldhauser, Matěj z Janova.

Život Jana Husa a jeho dobaEditovat

viz Jan Hus, Jan Želivský, Petr z Mladoňovic, Jeroným Pražský, viz také Jan z Jesenice – právník, zastupoval Jana Husa

Husitská literatura (14191434)Editovat

Po smrti J. Husa došlo k útlumu literatury, jež se zúžila na traktáty (hájící nebo odsuzující) husitské hnutí. Dále se rozvíjela bojová píseň, která měla zvýšit morálku. Tyto písně zpočátku tvořili studenti, protože však husité uznávali pouze náboženské písně, postupně se z písní vytratila veselost (mizí pijácké i milostné písně). Většina autorů, kteří v této době tvořili, patřili k nějakému směru husitů, popř. k jejich oponentům:

Kronikářskou tvorbu zastupovali Vavřinec z Březové, Petr z Mladoňovic, Bartoška z Drahonic. Jan Žižka je dokonce považován za autora (někdy pouze za spoluautora) Vojenského řádu (1423).

Po bitvě u Lipan (1434) a porážce radikálů se vojensko-politická situace v zemích České koruny uklidňuje, mizí potřeba vášnivých polemik. Husitské ideály s nastupujícími generacemi blednou a od konce 15. století, za vlády Jagellonců, v české literatuře nastupuje nový směr: renesanční humanismus.

Literatura v období doznívání husitstvíEditovat

Husitské hnutí skončilo porážkou radikálních husitů v bitvě u Lipan. Do popředí literární tvorby se dostává polemika (=obhajoba určitého názoru). Velmi výrazně začalo literárně tvořit měšťanstvo. V tomto období už byl používán knihtisk, jehož vynálezcem byl Johann Gutenberg (asi 1445). V roce 1468 vyšla v Plzni první česky tištěná kniha - Trojánská kronika. Rostl zájem o knihy, které byly díky knihtisku dostupnější.

Inkunábule - tzv. prvotisky, knihy vydané od vynálezu knihtisku až do roku 1500.

Petr Chelčický (1390 - 1460)- významný spisovatel a myslitel. O jeho životě existuje velmi málo zpráv. Vzdělání získal jako samouk. Byl svědkem Husova působení, ale nesouhlasil s ním.

  • O boji duchovním - odmítal husitské války. Připouštěl jen boj duchovní proti ďáblu. Vycházel z Nezabiješ! Nechtěl bojovat proti zlu násilím. K této Chelčického filozofii se později přihlásil i L. N. Tolstoj, pak i Mahátmá Gándhí a zprvu i T. G. Masaryk[1][2]
  • O trojím lidu řeč - odsuzuje středověké dělení společnosti na církev, šlechtu a poddané. Zastával myšlenku rovnosti lidí.
  • Postila - úvahy psané formou kázaní.
  • Sieť viery pravé - evangelijní vyprávění o rybolovu Petra, který vykládá obrazně (síť - křesťanská víra, která zachraňuje hříšníky)

Na základě učení Chelčického vznikla roku 1457 Jednota bratrská, která později přibírala i vzdělané. Za jediné závažné životní pravidlo uznávali její členové Bibli. Jednota zakládala tiskárny, školy a byla významnou institucí, která soustřeďovala české vzdělance (např. Jan Ámos Komenský).

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8 - 22, s. 24-25, s. 151, s. 157, s. 169
  2. MASARYK, T. G.: Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895