Čermákův dům (České Budějovice)
Měšťanský dům č.p. 55/15, tzv. Čermákův dům,[1] [2] stojí přibližně uprostřed severní strany domů na náměstí Přemysla Otakara II. v městské památkové rezervaci v Českých Budějovicích. Dům má renesančně-barokní průčelí,[2] ale jádro domu je pozdně gotické. Dům má podloubí lemované dvěma arkádami. V domě je pozdně gotická bývalá domácí kaple.[3] Je chráněnou kulturní památkou.[4]
| Čermákův dům | |
|---|---|
.jpg) Čermákův dům (zelený vlevo) | |
| Poloha | |
| Adresa | České Budějovice 1,  Česko |
| Ulice | nám. Přemysla Otakara II. |
| Souřadnice | 48°58′31,19″ s. š., 14°28′28,02″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37488/3-645 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatV roce 1493 nechal v domě tehdejší majitel Kryštof Hayder vysvětit soukromou kapli; kaple byla zasvěcena svaté Maří Magdaleně.[1] V roce 1543 byla sepsána česky psaná smlouva (městským písařem byl Jan Petřík z Benešova) o prodeji domu Markétou Špuléřovou, dcerou Petra Berana, Janu Špuléřovi z Jiter za 772 kop.[5] Počátkem 17. století byl majitelem domu Erazim Matyáš ze Sudetu. Ten se zúčastnil stavovského povstání a dům mu byl zabaven. O dům si zažádal městský písař Jan Karmenský, ale dům v roce 1624 obsadil císařský generál Baltasar Marradas. Ten jej pak v roce 1627 daroval Servatiovi della Fossovi, zeti českobudějovického primátora Kašpara Daudlebského, odměnou za loajalitu.[1][5][6][7] V roce 1682, kdy dům vlastnil Kristián Arnošt Koch,[5] byla domovní kaple zasvěcena svaté Anně.[1] Mezi lety 1731 až 1782 byla v domě českobudějovická pošta.[2] V roce 1774 koupil dům Stadtphysicus Dr. Med. Evžen Mac Mahon.[5] V 19. a 20. století vlastnil dům rod Čermáků.[2]
-
Pohled ze dvora -
-
Gotický portál -
Zasklené gotické okénko -
Zazděné gotické okénko
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran. Vyd. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Baset 252 s. (Edice Poutník). ISBN 978-80-7340-089-7. S. 33.
- ↑ a b c d BINDER, Milan. Českobudějovické náměstí, aneb, Samsonova kašna, Bludný kámen a 48 domů. 1. vyd. České Budějovice: M. Binder, 2007. 171 s. ISBN 978-80-903636-5-6.str.98.
- ↑ POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 202.
- ↑ měšťanský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800. Jihočeské muzeum České Budějovice. [s.l.]: [s.n.], 1973. S. 14.
- ↑ PLETZER, Karel. Marradas Baltasar de | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ FORBELSKÝ, Josef; MARRADAS, Baltasar. Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století: osudy generála Baltasara Marradase. Vyd. 1. vyd. Praha: Vyšehrad 716 s. (Edice Historica). ISBN 978-80-7021-812-9. S. 598–600.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čermákův dům na Wikimedia Commons
