Čerepovec

město v Rusku

Čerepovec (rusky Черепове́ц) je město v Rusku, největší město Vologdské oblasti a administrativní centrum Čerepoveckého rajónu. Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 312 310 obyvatel, v dalších letech se odhaduje mírný nárůst. Město se nachází na ústí řeky Šeksny do Rybinské přehrady.

Čerepovec
Череповец
Cherepovets montage 2.jpg
Čerepovec – znak
znak
Čerepovec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastVologdská
Čerepovec na mapě
Vologdská oblast na mapě Ruska
Čerepovec
Čerepovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha120,9 km²
Počet obyvatel317 970 (2018)[2]
Hustota zalidnění2 630 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.cherinfo.ru
Telefonní předvolba(+7)8202
PSČ162600–162627
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původ jména není zcela jistý, ale existují dvě varianty, kdy první se skládá ze dvou slov, lebka (rusky череп, čerep) a voda (finsky vesi), kdy slovo lebka, měl být název pro kopec na kterém se město nachází.[3] Druhá varianta počítá, že vepsové vytvořily název, kdy Čerepovec má v překladu znamenat Vepsovská rybářská vesnice.[4]

HistorieEditovat

Historie města zasahuje až do střední doby kamenné kdy se dochovaly různé předměty, pazourky a keramika až z 3. tisíciletí př. n. l.[5] Od desátého století zde ležely rybářské osady, nejdříve obydlené vepsany, ale později i slovany. Osady se hlavně soustředily na lov zvěře a zemědělství.

První zmínka o osadě Čerepovec pochází z roku 1362, založením Čerepoveckého kláštera vzkříšení, založen žáky svatého Sergeje Radoněžského. Klášter vzkříšení, stejně jako ostatní ruské kláštery té doby, plnil roli nejen náboženského, ale i hospodářského centra, vlastnil rybářství a ryby se vyvážely do Moskvy.

 
První plánek města Čerepovec

V roce 1764 byl klášter dekretem Kateřiny II. zrušen a jeho majetek byl převeden do státní pokladny.

V roce 1777 byl výnosem Kateřiny II. Čerepovec povýšen na město a stalo se také o tři roky později krajským městem v Novgorodské gubernerii.

Na konci 18. století, rozhodl Pavel I. o zrušení nadbytečného města Čerepovec. Nejprve se stalo městysem a později se měl městys celkově zničit. V roce 1797 odjel obchodník Jefim Krasilnikov do Moskvy projednat zachování osady. Pavel I. poté sepsal dekret, kdy Čerepovec mohl zůstat osadou. O pět let později se Čerepovec znovu na dekret Pavla I. městem.

V 19. století se město rozvinulo hlavně díky Mariinské vodní cestě, město bylo jediná velká osada v okruhu 400 kilometrů a díky tomu zde vznikl přístav. [5]

Na začátku 20. století zde bylo postaveno mnoho škol a univerzit. Každý šestý občan v té době byl studentem. V roce 1904 byla dokončena železniční stanice která propojila město s Petrohradem. Na začátku 20. století se vývoj města rapidně zrychloval, kdy počet obyvatel v roce 1915 dosáhl milníku 10 tisíc. [5]

V 30. letech 20. století se rozhodlo o postavení Rybinské přehrady a postavení hutního závodu Čerepovci, v okolí se nenacházela ložiska, tak byla ruda dovážena z poloostrova Kola. V roce 1941 byla plněna Rybinská přehrada, ta zaplavila i podstatný kus přístavu v Čerepovci, přístav byl rekonstruován a přeložen více k městu.[5]

Za druhé světové války byly zde nemocnice, závody pro výrobu střeliv a zajatecké tábory.[6]

Po válce v roce 1952 byla zde postavena vysoká pec a o tři roky později se zde začalo vyrábět surové železo a ocel, tahle událost se považuje za založení Čerepoveckého hutního závodu, dnes závodu Severstal. Dříve byla zdejší vysoká pec největší na světě.[7]

V 60. letech 20. století bylo založeno více podniků hlavně chemické podniky a rozšiřování hutního podniku.

V 70. letech byl otevřen Okťabrský most přes řeku Šeksna a v 80. letech dosáhlo město milníku 300 tisíc obyvatel.

Významné stavbyEditovat

  • Čerepovecký klášter vzkříšení
  • Galské panství

SportEditovat

Od roku 1953 zde působí hokejové kluby Severstal Čerepovec, který je účastník KHL a Almaz Čerepovec, účastník MHL.

FK Šeksna Čerepovec byl fotbalový klub, který v roce 2012 zanikl, ale v roce 2014 se vrátil zpět pod názvem FK Čerepovec.

Dále se ve městě hraje basketbal a volejbal.

DopravaEditovat

Čerepovec se nachází mezí Petrohradem a Moskvou, mezi kterýma od města vede silniční, železniční, vodní i letecká doprava.

Čerepovec ma železniční stanici otevřenou v roce 1904, která leží na trati PetrohradVologda. Železniční stanice se rozlišuje na Čerepovec I., která je osobní stanicí a Čerepovec II., která je nákladní stanicí.

Ve městě funguje tramvajová a autobusová městská doprava, 18 km severně se nachází letiště.

Přes řeku Šeksnu propojuje město Okťabrský most, je to první lanový most v Rusku.[8]

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]
  3. Канал 12 Череповец : Легенды нашего города. История происхождения названия города Череповец.. www.kanal12.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  4. Череповец: к этимологии названия: (реализация древне-вепсской традиции номинации населенных пунктов) | Рябининские чтения – 2003| Электронная библиотека | Музей-заповедник «Кижи». kizhi.karelia.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  5. a b c d Череповец. Краеведческий альманах. Выпуск 1. www.booksite.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  6. MASCHKE, Erik. K historii německých válečných zajatců druhé světové války. Bielefeld: Vydavatel Ernst a Werner Gieseking, 1962. 
  7. Знакомьтесь, новый Политех!. polytech.one [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-31. (rusky) 
  8. 7 чудес России. ruschudo.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-24. 

Externí odkazyEditovat