Čeněk Vaněček

československý senátor československého Národního shromáždění, politik a starosta

Čeněk Vaněček (24. října 1879 Rakovník[1]2. března 1946 Rakovník) byl český a československý politik, meziválečný starosta Rakovníku, který se zasloužil o jeho modernizaci, a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu národně socialistickou.

Čeněk Vaněček

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935

Starosta Rakovníka
Ve funkci:
1923 – 1938
Předchůdce Antonín Urban
Nástupce František Diepolt
Stranická příslušnost
Členství nár. soc.

Narození 24. října 1879
Rakovník
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. března 1946 (ve věku 66 let)
Rakovník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese starosta a senátor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Osobní životEditovat

Jeho otcem byl Josef Vaněček, rakovnický stavební podnikatel, matkou Julie, rozená Heinzová. Spolu měli celkem devět dětí, kromě Čeňka dcery Annu, Matyldu, Boženu a Marii a syny Josefa, Františka, Karla a Oldřicha.[2] Čeněk Vaněček vystudoval reálnou školu v Rakovníku a v roce 1899 absolvoval obchodní akademii v Praze. Poté se stal účetním v rakovnické městské spořitelně, kde rychle postupoval. Už v roce 1915 byl jmenován jejím vrchním ředitelem a úspěšně jí rozvíjel, postupně z ní vybudoval moderní peněžní ústav.[3]

Dne 8. července 1918 se oženil s Karlou Šmídovou, manželství však zůstalo bezdětné. Rád hrál šachy a tenis a hodně cestoval, navštívil např. Egypt. Kromě svých politických aktivit byl mj. členem Sokola, rakovnického Muzejního spolku, místní Divadelní ochotnické jednoty Tyl nebo Komitétu pro záchranu hradu Krakovce.[4]

Politické působeníEditovat

Poprvé byl zvolen starostou Rakovníku v roce 1923, poté opětovně i v následujících letech. Velmi usiloval o jeho modernizaci, vzorem mu v tom byl Hradec Králové. Za jeho éry byla dokončena urbanistická regulace města, rozvinula se výstavba veřejných budov i obytných domů, město též provádělo nouzové práce pro nezaměstnané. Využíval k tomu své pozice ve spořitelně, která poskytovala výhodné úvěry. Byl též členem představenstva rakovnického pivovaru a zasloužil se i o jeho rozvoj.[5]

Angažoval vícero renomovaných architektů, kteří v Rakovníku realizovali řadu moderních staveb. Nejvíce F. A. Libra (obchodní akademie, spořitelna, Tyršovo koupaliště a další), ale také B. Hübschmann (bytové domy, kasárna), J. Rössler (rozšiřování výstavby za viaduktem) nebo zahradní architekt J. Kumpán (městské sady).[5] V roce 1931 inicioval přeložení 301. dělostřeleckého pluku z Jaroměře do Rakovníka a pro město také získal ostatky bratrů Emila a Karla Burianových, kteří jsou zde proto pochováni.[6] Jako sympatizant Hradu stál za postavením pomníku T. G. M. a po prvním českolovenském prezidentovi byla pojmenována také obchodní akademie a nová okresní nemocnice.[7]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal za lounskou župu senátorské křeslo v Národním shromáždění,[8] kde setrval do roku 1935.[9] Byl členem hospodářského a rozpočtového výboru, aktivně řešil otázky státního rozpočtu a dopadů tehdejší ekonomické krize. Vydal mj. spis Hospodářská situace okresu rakovnického, dokonce se o něm tehdy uvažovalo jako o ministru financí. V dalších volbách však již nebyl svou stranou nominován.[10]

Na funkci starosty rezignoval po Mnichovu v prosinci 1938,[11] důvodem kromě nové politické situace byly i politické spory a obvinění, že až příliš málo úřaduje na radnici. Nahradil jej spolustraník a profesor rakovnického gymnázia František Diepolt, který byl jako župní starosta Sokola v roce 1941 zatčen gestapem a rok později zahynul v Osvětimi. Vaněček i nadále působil v městské spořitelně a v pivovaru a i když se i z těchto pozic snažil pomáhat rakovnickým občanům, po válce čelil nařčení z kolaborace. Lidový soud jej sice obvinění zprostil, jeho zdravotní stav (dlouholetá srdeční choroba) se však tím prudce zhoršil. Jako nejvýraznější symbol první republiky v Rakovníku zemřel nakonec v ústraní.[12]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matrika narozených, Rakovník, 1877–1885, snímek 132 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. 
  2. NOSÁLOVÁ, Jana. Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923–1938. In: Rakovnický historický sborník VI/2005. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2005. Dále jen „Nosálová (2005)“. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04. ISBN 80-86772-14-4. S. 91.
  3. Vaněček, Čeněk, 1879–1946 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  4. Nosálová (2005), str. 93, 101–103.
  5. a b Nosálová (2005), str. 93, 108–115.
  6. Osobnosti Rakovníka [online]. Městské informační centrum Rakovník [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  7. Nosálová (2005), str. 94, 101 a 111.
  8. 33. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  9. Jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  10. Nosálová (2005), str. 95–98.
  11. Resignace starostů. Národní listy. Prosinec 1938, roč. 78, čís. 335, s. 3. Dostupné online. 
  12. Nosálová (2005), str. 99, 100 a 118.

LiteraturaEditovat

  • NOSÁLOVÁ, Jana. Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923–1938. In: Rakovnický historický sborník VI/2005. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04. ISBN 80-86772-14-4. S. 89–118.