Otevřít hlavní menu

Čeněk Vaněček

československý senátor československého Národního shromáždění, politik a starosta

Čeněk Vaněček (24. října 1879 Rakovník[1]2. března 1946 Rakovník) byl český a československý politik, meziválečný starosta Rakovníku, který se zasloužil o jeho modernizaci, a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu národně socialistickou.

Čeněk Vaněček

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935

Starosta Rakovníka
Ve funkci:
1923 – 1938
Předchůdce Antonín Urban
Nástupce František Diepolt
Stranická příslušnost
Členství nár. soc.

Narození 24. října 1879
Rakovník
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. března 1946 (ve věku 66 let)
Rakovník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese starosta a senátor
Některá data mohou pocházet z [[d:Chyba Lua v modulu mw.lua na řádku 499: attempt to call field 'getCurrentFrame' (a nil value).|datové položky]].
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Osobní životEditovat

Jeho otcem byl Josef Vaněček, rakovnický stavební podnikatel, matkou Julie, rozená Heinzová. Spolu měli celkem devět dětí, kromě Čeňka dcery Annu, Matyldu, Boženu a Marii a syny Josefa, Františka, Karla a Oldřicha.[2] Čeněk Vaněček vystudoval reálnou školu v Rakovníku a v roce 1899 absolvoval obchodní akademii v Praze. Poté se stal účetním v rakovnické městské spořitelně, kde rychle postupoval. Už v roce 1915 byl jmenován jejím vrchním ředitelem a úspěšně jí rozvíjel, postupně z ní vybudoval moderní peněžní ústav.[3]

Dne 8. července 1918 se oženil s Karlou Šmídovou, manželství však zůstalo bezdětné. Rád hrál šachy a tenis a hodně cestoval, navštívil např. Egypt. Kromě svých politických aktivit byl mj. členem Sokola, rakovnického Muzejního spolku, místní Divadelní ochotnické jednoty Tyl nebo Komitétu pro záchranu hradu Krakovce.[4]

Politické působeníEditovat

Poprvé byl zvolen starostou Rakovníku v roce 1923, poté opětovně i v následujících letech. Velmi usiloval o jeho modernizaci, vzorem mu v tom byl Hradec Králové. Za jeho éry byla dokončena urbanistická regulace města, rozvinula se výstavba veřejných budov i obytných domů, město též provádělo nouzové práce pro nezaměstnané. Využíval k tomu své pozice ve spořitelně, která poskytovala výhodné úvěry. Byl též členem představenstva rakovnického pivovaru a zasloužil se i o jeho rozvoj.[5]

Angažoval vícero renomovaných architektů, kteří v Rakovníku realizovali řadu moderních staveb. Nejvíce F. A. Libra (obchodní akademie, spořitelna, Tyršovo koupaliště a další), ale také B. Hübschmann (bytové domy, kasárna), J. Rössler (rozšiřování výstavby za viaduktem) nebo zahradní architekt J. Kumpán (městské sady).[5] V roce 1931 inicioval přeložení 301. dělostřeleckého pluku z Jaroměře do Rakovníka a pro město také získal ostatky bratrů Emila a Karla Burianových, kteří jsou zde proto pochováni.[6] Jako sympatizant Hradu stál za postavením pomníku T. G. M. a po prvním českolovenském prezidentovi byla pojmenována také obchodní akademie a nová okresní nemocnice.[7]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal za lounskou župu senátorské křeslo v Národním shromáždění,[8] kde setrval do roku 1935.[9] Byl členem hospodářského a rozpočtového výboru, aktivně řešil otázky státního rozpočtu a dopadů tehdejší ekonomické krize. Vydal mj. spis Hospodářská situace okresu rakovnického, dokonce se o něm tehdy uvažovalo jako o ministru financí. V dalších volbách však již nebyl svou stranou nominován.[10]

Na funkci starosty rezignoval po Mnichovu v prosinci 1938,[11] důvodem kromě nové politické situace byly i politické spory a obvinění, že až příliš málo úřaduje na radnici. Nahradil jej spolustraník a profesor rakovnického gymnázia František Diepolt, který byl jako župní starosta Sokola v roce 1941 zatčen gestapem a rok později zahynul v Osvětimi. Vaněček i nadále působil v městské spořitelně a v pivovaru a i když se i z těchto pozic snažil pomáhat rakovnickým občanům, po válce čelil nařčení z kolaborace. Lidový soud jej sice obvinění zprostil, jeho zdravotní stav (dlouholetá srdeční choroba) se však tím prudce zhoršil. Jako nejvýraznější symbol první republiky v Rakovníku zemřel nakonec v ústraní.[12]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matrika narozených, Rakovník, 1877–1885, snímek 132 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. 
  2. NOSÁLOVÁ, Jana. Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923–1938. In: Rakovnický historický sborník VI/2005. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2005. Dále jen „Nosálová (2005)“. Dostupné online. ISBN 80-86772-14-4. S. 91.
  3. Vaněček, Čeněk, 1879–1946 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  4. Nosálová (2005), str. 93, 101–103.
  5. a b Nosálová (2005), str. 93, 108–115.
  6. Osobnosti Rakovníka [online]. Městské informační centrum Rakovník [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  7. Nosálová (2005), str. 94, 101 a 111.
  8. 33. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  9. Jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  10. Nosálová (2005), str. 95–98.
  11. Resignace starostů. Národní listy. Prosinec 1938, roč. 78, čís. 335, s. 3. Dostupné online. 
  12. Nosálová (2005), str. 99, 100 a 118.

LiteraturaEditovat

  • NOSÁLOVÁ, Jana. Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923–1938. In: Rakovnický historický sborník VI/2005. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2005. Dostupné online. ISBN 80-86772-14-4. S. 89–118.