Čelisťovka
Čelisťovka (Monognathus) se jako jediný rod řadí do čeledi čelisťovkovitých (Monognathidae), což je skupina bizarních hlubokomořských ryb z řádu holobřiší vyznačujících se absencí horních čelistí (maxil; některé další kosti stropu rozměrné ústní dutiny jsou však zachovány) a dalších kostí (např. skeletu skřelí) a přítomností jednoho či dvou dutých jedových zubů na čichové kosti čnících shora do tlamy. Tyto zuby jsou spojeny s párovou jedovou žlázou. Jinak jsou zuby přítomny jen na dolní čelisti.[1][2]
 Čelisťovka | |
|---|---|
 Čelisťovka Jespersenova (Monognathus jesperseni) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | holobřiší (Anguilliformes) |
| Podřád | Saccopharyngoidei |
| Čeleď | čelisťovkovití (Monognathidae) |
| Rod | čelisťovka (Monognathus) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čelisťovky mají malé redukované oči a nahoře před nimi dva páry nevýrazných nozder.[1] Jejich tělo je podlouhlé, kromě válcovité hlavy zploštělé ze stran. Dosahuje nejčastěji jen několika cm délky,[1] maximálně asi 15 cm.[2] U některých druhů čelisťovek chybějí prsní ploutve, ale u jiných mohou být relativně dlouhé (o délce odpovídající až 10 % celkové délky těla).[1][3] Břišní ploutve u nich jakožto u zástupců holobřichých nejsou vyvinuty nikdy. Nepárové ploutve splývají v ploutevní lem. Ocas může být zakončený vláknitým nebo zploštělým přívěskem. Břicho a v něm uložený rozměrný žaludek často přečnívají ve formě jakési kapsy ven z těla dolů a vzad pod ocas ryby. Střevo a řitní otvor mohou být uloženy asymetricky – na pravé straně těla. Většina druhů je bledá s prosvítavou kůží, výjimečně (Monognathus isaacsi) jsou čelisťovky tmavě hnědé. Jejich kostra je jen velmi slabě osifikovaná nebo chrupavčitá.[1]
Leptocefalová larva čelisťovek má vysoké tělo a dlouhé čelisti. V tomto stádiu jsou vyvinuty i horní čelisti, které mizí teprve během metamorfózy. Čelisťovky mají silně modifikovaný (reorganizovaný a částečně duplikovaný) mitochondriální genom.[4] V rámci rodu čelisťovka bylo popsáno asi 15 druhů.[3] Vyskytují se pelagicky v tropických a subtropických oceánských vodách, nejčastěji v hloubkách asi 1–2 km.[2][3]
Reference editovat
- ↑ a b c d e RAJU, Solomon N. Three new species of the genus Monognathus and the leptocephali of the order Saccopharyngiformes. Fishery Bulletin. 1974, roč. 72, čís. 2, s. 547–562.
- ↑ a b c NELSON, Joseph S. Fishes of the world. Fifth edition. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 150.
- ↑ a b c NIELSEN, Jørgen G.; HARTEL, Karsten E. Monognathus berteli sp. nov. from the Indian Ocean (Pisces, Monognathidae). Ichthyological Research. 1996-05, roč. 43, čís. 2, s. 113–115. Dostupné online [cit. 2022-06-05]. ISSN 1341-8998. DOI 10.1007/BF02348233. (anglicky)
- ↑ POULSEN, Jan Y.; MILLER, Michael J.; SADO, Tetsuya. Resolving deep-sea pelagic saccopharyngiform eel mysteries: Identification of Neocyema and Monognathidae leptocephali and establishment of a new fish family "Neocyematidae" based on larvae, adults and mitogenomic gene orders. PLOS ONE. 2018-07-25, roč. 13, čís. 7, s. e0199982. Dostupné online [cit. 2022-06-02]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0199982. PMID 30044814. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čelisťovka na Wikimedia Commons
