Čelisťovka

rod ryb

Čelisťovka (Monognathus) se jako jediný rod řadí do čeledi čelisťovkovitých (Monognathidae), což je skupina bizarních hlubokomořských ryb z řádu holobřiší vyznačujících se absencí horních čelistí (maxil; některé další kosti stropu rozměrné ústní dutiny jsou však zachovány) a dalších kostí (např. skeletu skřelí) a přítomností jednoho či dvou dutých jedových zubů na čichové kosti čnících shora do tlamy. Tyto zuby jsou spojeny s párovou jedovou žlázou. Jinak jsou zuby přítomny jen na dolní čelisti.[1][2]

Jak číst taxoboxČelisťovka
alternativní popis obrázku chybí
Čelisťovka Jespersenova (Monognathus jesperseni)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádholobřiší (Anguilliformes)
PodřádSaccopharyngoidei
Čeleďčelisťovkovití (Monognathidae)
Rodčelisťovka (Monognathus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čelisťovka Jespersenova (Monognathus jesperseni) na ilustraci
Leptocefalová larva čelisťovky

Čelisťovky mají malé redukované oči a nahoře před nimi dva páry nevýrazných nozder.[1] Jejich tělo je podlouhlé, kromě válcovité hlavy zploštělé ze stran. Dosahuje nejčastěji jen několika cm délky,[1] maximálně asi 15 cm.[2] U některých druhů čelisťovek chybějí prsní ploutve, ale u jiných mohou být relativně dlouhé (o délce odpovídající až 10 % celkové délky těla).[1][3] Břišní ploutve u nich jakožto u zástupců holobřichých nejsou vyvinuty nikdy. Nepárové ploutve splývají v ploutevní lem. Ocas může být zakončený vláknitým nebo zploštělým přívěskem. Břicho a v něm uložený rozměrný žaludek často přečnívají ve formě jakési kapsy ven z těla dolů a vzad pod ocas ryby. Střevo a řitní otvor mohou být uloženy asymetricky – na pravé straně těla. Většina druhů je bledá s prosvítavou kůží, výjimečně (Monognathus isaacsi) jsou čelisťovky tmavě hnědé. Jejich kostra je jen velmi slabě osifikovaná nebo chrupavčitá.[1]

Leptocefalová larva čelisťovek má vysoké tělo a dlouhé čelisti. V tomto stádiu jsou vyvinuty i horní čelisti, které mizí teprve během metamorfózy. Čelisťovky mají silně modifikovaný (reorganizovaný a částečně duplikovaný) mitochondriální genom.[4] V rámci rodu čelisťovka bylo popsáno asi 15 druhů.[3] Vyskytují se pelagicky v tropických a subtropických oceánských vodách, nejčastěji v hloubkách asi 1–2 km.[2][3]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e RAJU, Solomon N. Three new species of the genus Monognathus and the leptocephali of the order Saccopharyngiformes. Fishery Bulletin. 1974, roč. 72, čís. 2, s. 547–562. 
  2. a b c NELSON, Joseph S. Fishes of the world. Fifth edition. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 150. 
  3. a b c NIELSEN, Jørgen G.; HARTEL, Karsten E. Monognathus berteli sp. nov. from the Indian Ocean (Pisces, Monognathidae). Ichthyological Research. 1996-05, roč. 43, čís. 2, s. 113–115. Dostupné online [cit. 2022-06-05]. ISSN 1341-8998. DOI 10.1007/BF02348233. (anglicky) 
  4. POULSEN, Jan Y.; MILLER, Michael J.; SADO, Tetsuya. Resolving deep-sea pelagic saccopharyngiform eel mysteries: Identification of Neocyema and Monognathidae leptocephali and establishment of a new fish family "Neocyematidae" based on larvae, adults and mitogenomic gene orders. PLOS ONE. 2018-07-25, roč. 13, čís. 7, s. e0199982. Dostupné online [cit. 2022-06-02]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0199982. PMID 30044814. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat