Čch’ Chao-tchien
Čch’ Chao-tchien (čínsky pchin-jinem Chí Hàotián, znaky zjednodušené 迟浩田, tradiční 遲浩田; * 9. července 1929) je bývalý čínský komunistický voják a politik, v armádě čínských komunistů sloužil od roku 1944, do Komunistické strany Číny vstoupil roku 1946. Sloužil především jako politický pracovník, do vyšších funkcí se propracoval v 70. letech, když postupně zastával funkce zástupce politického komisaře Pekingského vojenského okruhu (1973–1977), náčelníka politického oddělení generálního štábu (1977–1985), politického komisaře Ťinanského vojenského okruhu (1985–1987), náčelníka generálního štábu (1987–1992), státního poradce a ministra národní obrany (1993–2003), člena (1988–2003) a místopředsedy (1995–2003) ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky. Zaujímal také funkce ve vedení komunistické strany, jako člen ústředního výboru (1985–2002), člen (1987–2002) a místopředseda (1995–2002) ústřední vojenské komise KS Číny a člen politbyra (1997–2002).
Čch’ Chao-tchien | |
---|---|
Narození | 9. července 1929 (95 let) Čao-jüan |
Povolání | politik a důstojník |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Funkce | ministr národní obrany Čínské lidové republiky (1993–2003) Vice Chairman of the Central Military Commission (1995–2002) poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatČch’ Chao-tchien se narodil 9. července 1929 v okresu Čao-jüan na severovýchodě provincie Šan-tung. Roku 1944 byl přijat do armády čínských komunistů[1] a roku 1946 vstoupil do Komunistické strany Číny, sloužil ve vojenské administrativě, od roku 1946 se účastnil bojů v Šan-tungu v útvarech Východočínské (resp. 3.) polní armády.[1] Během korejské války sloužil jako velitel roty, pak praporu. Během bojů byl opakovaně raněn a opakovaně vyznamenán.
Po návratu z Koreje se stal náčelníkem politického oddělení pluku, při zavedení vojenských hodností roku 1955 obdržel hodnost majora. Poté sloužil jako vedoucí politického oddělení a/nebo politický komisař různých útvarů, postupně stoupal ve funkcích, až na zástupce politického komisaře Pekingského vojenského okruhu od roku 1973.[1] Roku 1976 se podílel na velení vojskům poskytujícím pomoc obětem zemětřesení v Tchang-šanu. Po zatčení gangu čtyř v říjnu 1976 byl pověřen výkonem funkce zástupce šéfredaktora Lidového deníku (do roku 1977). Od roku 1977 působil jako zástupce náčelníka generálního štábu ČLOA a náčelníka politického oddělení generálního štábu. Roku 1985 byl přeložen do Šantungu na místo politického komisaře Ťinanského vojenského okruhu.[1] Při reorganizaci vedení Komunistické strany Číny v září 1985 byl kooptován mezi členy ústředního výboru. Na XIII. sjezdu KS Číny v říjnu/listopadu 1987 byl potvrzen v ústředním výboru (znovuzvolen 1992 a 1997, do 2002) a zvolen i členem ústřední vojenské komise KS Číny (znovuzvolen 1992 a 1997, do 2002), od dubna 1988 byl jmenován i členem paralelní ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky (znovuzvolen 1993 a 1998).[1] Ještě v listopadu 1987 byl přeložen zpět do Pekingu do funkce náčelníka generálního štábu (do října 1992). Při znovuzavedení vojenských hodností roku 1988 obdržel hodnost generálplukovníka. V květnu a červnu 1989 hrál důležitou roli při řízení vojenského prosazování stanného práva v Pekingu s cílem potlačit protesty na náměstí Nebeského klidu v hlavním městě.[1] Politicky byl blízko Teng Siao-pchingovi, podílel se odstranění „kliky bratří Jangů“ (Jang Šang-kchun a Jang Paj-pching) z vedení armády roku 1992. V 90. letech byl v dobrých vztazích s Ťiang Ce-minem.[1]
V březnu 1993 byl jmenován státním poradcem a ministrem národní obrany (znovujmenován 1998, do 2003). V září 1995 byl zvolen místopředsedou ústřední vojenské komise KS Číny a v prosinci téhož roku místopředsedou ústřední vojenské komise ČLR. Jako místopředseda komise odpovídal za „vnější záležitosti“ (obranný rozpočet, vojenský výzkum a vývoj, zahraniční styky, vztahy s centrální vládou a regiony), zatímco druhý současně jmenovaný místopředseda Čang Wan-nien odpovídal za vlastní řízení vojsk.[1] Na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 byl zvolen i členem politbyra.[1]
Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 odešel ze stranických funkcí a v březnu 2003 mu skončilo funkční období i ve státní funkcích a úřadech. Od roku 2003 je v penzi.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Chi Haotian na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čch’ Chao-tchien na Wikimedia Commons