Édouard Michelin (1859–1940)

francouzský podnikatel

Édouard Michelin (23. června 1859, Clermont-Ferrand25. srpna 1940, Orcines u Puy-de-Dôme) byl francouzský podnikatel, spoluzakladatel firmy Michelin, kterou řídil společně se svým bratrem Andrém.

Édouard Michelin
Rodné jménoÉdouard Étienne Michelin
Narození23. června 1859
Clermont-Ferrand
Úmrtí25. srpna 1940 (ve věku 81 let)
Orcines
Povolánípodnikatel
ZaměstnavatelMichelin
DětiÉtienne Michelin
Pierre Michelin
Anne Michelinová
Marguerite Michelinová
Hélène Michelinová
RodičeJules Michelin
RodMichelinové
PříbuzníAndré Michelin (sourozenec)
Joseph Callies (zeť)
Jean Callies (zeť)
Robert Puiseux (zeť)
François Michelin (vnuk)
Auguste Wolff (tchán)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
pravnuk Édouard Michelin

Životopis

editovat

Édouard Michelin se narodil ve městě Clermont-Ferrand. Studoval nejprve práva, poté ale přešel na studium malířství na École des Beaux-Arts v Paříži. Na Montparnassu si Michelin otevřel ateliér. Společně s bratrem Andrém poté převzali v roce 1888 v rodném městě dědictví – firmu na výrobu gumových výrobků, kterou založil jejich děd a začali ji dále rozvíjet. V roce 1889 vymyslel vyměnitelné pneumatiky s ventilkem pro bicykly a zjednodušil tak jejich opravy. Vynález si dal o měsíc později patentovat a společnost Michelin zakrátko začala také pneumatiky vyrábět. Pneumatiky použil jako první cyklista Charles Thery v závodě Paříž–Brest–Paříž[1], a jeho vítězství v tomto závodě přesvědčilo i širší veřejnost a tak už za rok používalo Michelinovy pneumatiky již téměř 10 000 cyklistů. Význam vynálezu byl tak velký, že se malá firma stala během tří let vedoucím světovým výrobcem v tomto oboru. Do roku 1895 vyvinula pneumatiky s nafukovací duší a ventilkem pro automobily a již následujícího roku jezdilo 300 pařížských vozů taxislužby s pneumatikami Michelin.

Po smrti svého bratra v roce 1931 převzal vedení společnosti, která měla v roce jeho smrti 25 000 zaměstnanců.

V traumatických týdnech, které následovaly po německé invazi v květnu a červnu 1940, zastínily světové události Michelinovu smrt. Předtím však Michelin vybudoval firmu jako jednu z nejsilnějších tehdejších průmyslových společností v době, s mnoha „nej“ v technologii výroby pneumatik. V roce 1934 dohlížel na akvizici zbankrotované společnosti Citroën[1], společně se svým synem Pierrem a jejich přítelem Pierrem Boulangerem přetvořil Citroën na jednu z nejinovativnějších automobilek 40. a 50. let, vyrábějící modely jako Citroën Traction Avant, revoluční dodávku Citroën TUB/TUC nebo vůz 2CV připravený k uvedení na připravovaném Pařížském autosalonu 1939[1] (jeho vývoj i výrobu ale přerušila válka).

Édouard Michelin během svého života utrpěl dvě osobní tragédie, jeho syn Étienne Michelin se zabil při letecké nehodě v roce 1932. Druhý syn Pierre zahynul při silniční dopravní nehodě v blízkosti Montargis v roce 1937.[1]

Stejně jako mnoho průmyslníků, Michelin byl v době Dreyfusovy aféry členem antisemitského tábora („antidreyfusard“).

Jeho pravnuk Édouard řídil společnost až do své tragické smrti v roce 2006. V roce 2002 byl Édouard Michelin s bratrem Andrém uveden v Dearbornu do Automotive Hall of Fame.[2]

Reference

editovat
  1. a b c d Automobilia. Toutes les voitures françaises 1940 – 46 (les années sans salon). Paris: Histoire & collections, 2003, s. Page 25. 
  2. Ward's Auto World. May 2002, Vol. 38 Issue 5, p21. 1/6p.

Související články

editovat