Ázád Kašmír

jedna z Pákistánem ovládaných částí Kašmíru

Ázád Kašmír (urdsky آزاد کشمیر, Āzād Kašmīr, anglicky Azad Kashmir, plným názvem Ázád Džammú a Kašmír, urdsky آزاد جموں و کشمیر, Āzād Jamūñ va Kašmīr, anglicky Azad Jammu and Kashmir, AJK) je jedna z Pákistánem ovládaných částí Kašmíru, resp. původního indického státu Džammú a Kašmír (druhou takovou částí je Gilgit - Baltistán). Ázád v urdštině znamená svobodný, úřední název se však do většiny jazyků nepřekládá, protože sama vláda Azád Kašmíru dává v anglických textech přednost termínu Azad Kashmir před Free Kashmir.

Ázád Džammú a Kašmír
(Svobodné Džammú a Kašmír)
آزاد جموں و کشمیر
(Āzād Jamūn va Kašmīr)
vlajka Azád Kašmíru
vlajka
znak Azád Kašmíru
znak
Geografie

Poloha Azád KašmíruPoloha Azád Kašmíru

Hlavní město Muzaffarabad (مظفرآباد, Muzafar Ābād)
Rozloha 13 297 km²
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod Kalejandar (6325 m n. m.)
Časové pásmo +5
Poloha
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 3 965 999
Hustota zalidnění 298 ob. / km²
Jazyk urdština (úřední), paňdžábština, kašmírština a další
Náboženství islám
Státní útvar
Státní zřízení autonomní stát v rámci Pákistánu
Vznik 1947 (odtržení od indického státu Džammú a Kašmír)
Prezident Muhammad Anwar Khan
Předseda vlády Sikandar Hayat Khan
Měna pákistánská rupie (PKR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 586 PAK PK
MPZ PK
Telefonní předvolba +92
Národní TLD .pk

Ázád Kašmír sousedí na jihozápadě s Paňdžábem, na západě s Chajbar Paštúnchwou, na severu s Gilgit-Baltistánem a na východě s indickou částí státu Džammú a Kašmír.

DějinyEditovat

 
Mapa Azád Kašmíru

Po rozdělení Indie na Indii a Pákistán v roce 1947 a po indo-pákistánské válce došlo k dohodě o příměří, na jejímž základě Pákistán získal kontrolu nad částí státu Džammú a Kašmír. V další válce v roce 1971 byla část Ázád Kašmíru dočasně dobyta indickými jednotkami, ale o rok později byla na základě dohody o příměří opět vrácena.

Pákistán rozdělil svou část Kašmíru na dvě části:

  • Ázád Kašmír, 400 km dlouhý a 15 až 65 km široký pruh území na východ od Islámábádu a na jih od masívu Nanga Parbat (13 297 km²), s autonomním statusem
  • Gilgit-Baltistán (urdsky گلگت و بلتستان, Gilgit va Baltistān), do roku 2009 známý jen jako Severní oblasti, (urdsky شمالی علاقہ جات, Šimālī ʿilāqâ jāt, anglicky Northern Areas), mnohem větší území (72 496 km²) hor kolem strategické Karakoram Highway, prohlášené za součást Pákistánu, nemá však autonomii ani postavení člena federace jako jiné části země, místo toho je spravováno přímo federální vládou
    • Malou část Severních oblastí postoupil Pákistán v roce 1963 Číně.

Ani jedna z těchto částí nemá status a práva normální pákistánské provincie.

Správní členěníEditovat

Ázád Kašmír se dělí na 10 okresů (urdsky ضلع zila'a, množné číslo اضلاع azilā'a, anglicky district, množné číslo districts). Základ správního členění pochází ještě z dob Britské Indie, okres Púnčh byl přetnut linií příměří a stejnojmenný okres dnes existuje i v indické části Kašmíru.

Vláda AJK v srpnu 2009 zavedla dva nové okresy Haveli (Havélí) a Hattian Bala (Hatján Bálá), ale ani na svých stránkách zatím neuvádí jejich rozlohu a počet obyvatel. Nejsou k dispozici ani mapy, na kterých by nové okresy byly zakresleny. Okres Havélí byl zřejmě vyčleněn z Bághu (východní část), jeho správním centrem je město Kahúta (کہوٹہ). Okres Hatján Bálá byl snad vyčleněn z Muzaffarábádu – obec toho jména se na mapách objevuje v horách na jihovýchod od Muzaffarábádu, na trase autobusové linky, která jednou týdně překračuje linii kontroly do Šrínagaru v indickém Kašmíru. Určité pochybnosti však přináší další stránka vlády AJK[nedostupný zdroj], která tvrdí, že „A new districts of Havaile(Kahuta) and Hattian(Athmuqam) have also been declared in the north.“ („Nové okresy Havaile (Kahuta) a Hattian (Athmuqam) byly také vyhlášeny na severu.“) Město Athmuqam je totiž podle dosavadních map správním centrem okresu Neelum (Nílam).

Okres Urdsky Rozloha (km²) Obyvatel
1. Neelum Nílam ضلع نیلم 3 621 106 778
2. Muzaffarabad Muzafar Ábád ضلع مظفرآباد 2 496 810 000
3. Bagh Bágh ضلع باغ 1 268 417 000
4. Punch Púnčh ضلع پونچھ 855 439 000
5. Sudhamti Sudhantí ضلع سدھنتی 569 238 000
6. Kotli Kótlí ضلع کوٹلی 1 862 608 000
7. Mirpur Mírpúr ضلع میرپور 1 010 356 000
8. Bhimber Bhimbar ضلع بھمبر 1 516 326 000
9. Haveli Havélí ضلع حویلی
10. Hattian Bala Hatján Bálá ضلع ہٹیاں بالا

Externí odkazyEditovat