Hugo Nys
Hugo Nys (* 16. února 1991 Évian-les-Bains) je monacký profesionální tenista, deblový specialista, který do sezóny 2019 reprezentoval rodnou Francii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a třicet osm ve čtyřhře.[3]
| Hugo Nys | |
|---|---|
_(52036930445).jpg) Hugo Nys na Monte-Carlo Masters 2022 | |
| Přezdívka | Hugito[1] |
| Stát |  Francie (2010–2019) Monako (od 2019) |
| Datum narození | 16. února 1991 (33 let)[2] |
| Místo narození | Évian-les-Bains, Francie[2] |
| Bydliště | Monte Carlo, Monako[2] |
| Výška | 185 cm[2] |
| Hmotnost | 78 kg[2] |
| Profesionál od | 2010 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 1 687 984 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–1 |
| Tituly | 0 ATP, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 327. místo (29. července 2019) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 120–121 |
| Tituly | 7 ATP, 11 challengerů, 27 ITF |
| Nejvyšší umístění | 12. místo (12. června 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | finále (2023) |
| French Open | čtvrtfinále (2021) |
| Wimbledon | 3. kolo (2017, 2023) |
| US Open | čtvrtfinále (2022, 2023) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2024) |
| French Open | 1. kolo (2022, 2023) |
| Wimbledon | 1. kolo (2018, 2023) |
| US Open | čtvrtfinále (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 28. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2019 na 327. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 12. místě. Trénují ho bývalý monacký tenista Guillaume Couillard a Kevin Blandy.[1][2]
Jako první Monačan postoupil do semifinále a finále grandslamu, když s Polákem Janem Zielińskim prohráli boj o titul ve čtyřhře Australian Open 2023 s Australany Jasonem Kublerem a Rinkym Hijikatou.[4][5] Deblovou trofejí na římském Internazionali BNL d'Italia 2023 se stal prvním monackým vítězem Mastersu.[6]
V monackém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 athénským základním blokem 3. evropské skupiny euroafrické zóny proti Lucembursku, v němž vyhrál v páru s Benjaminem Balleretem čtyřhru. Monačané zvítězili 3:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 10–1 ve čtyřhře.[7]
Soukromý život editovat
Narodil se roku 1961 ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains, ležícím v Horním Savojsku do rodiny Quiblier Pascalové. K tenisu jej ve třech letech přivedl otec, tenisový trenér Jean-Christophe Nys. Děd Francis Nys (1930–2017) hrál v sezónách 1950–1961 Roland Garros. Nejdále se probojoval do třetího kola v letech 1953 a 1955.[1] Praděd Robert Nys působil jako viceprezident francouzského tenisového svazu Fédération Française de tennis.[8]
Z místního evianského klubu přestoupil v žákovské kategorii do Grenoblu.[9] Na začátku profesionální kariéry strávil tři sezóny v tenisové akademii ISP v Sophia Antipolis na francouzské Riviéře. Od roku 2010 se začal připravovat v Monte Carlo Country Clubu.[10]
Tenisová kariéra editovat
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2014, kam mu organizátoři s Fabricem Martinem udělili divokou kartu. V prvním kole však Francouzi nenašli recept na německo-nizozemskou dvojici Andre Begemann a Robin Haase.[11] Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval monackou čtyřhrou Monte-Carlo Rolex Masters 2017, do níž obdržel s Romainem Arneodem divokou kartu. Ve druhém kole nezvládli koncovky setů s osmými nasazenými Jeanem-Julienem Rojerem a Horiou Tecăuem.[11]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Open Sud de France 2018 v Montpellier. Po boku Japonce Bena McLachlana z něho odešli poraženi od anglických bratrů Kena a Neala Skupských.[12] Deblovou trofej pak získal na mexickém Los Cabos Open 2019, kde s Arneodem zdolali v boji o titul britsko-americké turnajové jedničky Dominica Inglota a Austina Krajicka. V zápase odvrátili dva mečboly a sami využili až sedmou mečbolovou příležitost.[13] V únoru 2021 triumfoval s Němcem Timem Pützem na challengeru v italské Bielle. První turnaj na túře ATP spolu odehráli o dva měsíce později na dubnovém Andalucia Open 2021. V květnu již vyhráli dva turnaje ve dvou týdnech, když nejdříve ovládli portugalský Estoril Open 2021[14] a poté Lyon Open 2021.[15]
Finále na Grand Slamu editovat
Mužská čtyřhra: 1 (0–1) editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2023 | Australian Open | tvrdý |  Jan Zieliński
|
 Rinky Hijikata Jason Kubler
|
4–6, 6–7(4–7) |
Finále na okruhu ATP Tour editovat
Čtyřhra: 14 (7–7) editovat
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | únor 2018 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) |  Ben McLachlan
|
 Ken Skupski Neal Skupski
|
6–7(2–7), 4–6 |
| Vítěz | 1. | srpen 2019 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Romain Arneodo
|
Dominic Inglot Austin Krajicek
|
7–5, 5–7, [16–14] |
| Vítěz | 2. | květen 2021 | Estoril, Portugalsko | antuka |  Tim Pütz
|
Luke Bambridge Dominic Inglot
|
7–5, 3–6, [10–3] |
| Vítěz | 3. | květen 2021 | Lyon, Francie | antuka | Tim Pütz
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–4, 5–7, [10–8] |
| Finalista | 2. | září 2021 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Arthur Rinderknech
|
Hubert Hurkacz Jan Zieliński
|
5–7, 3–6 |
| Finalista | 3. | říjen 2021 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) |  Andrej Golubjev
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
3–6, 4–6 |
| Finalista | 4. | srpen 2022 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Jan Zieliński
|
Matthew Ebden Jamie Murray
|
4–6, 2–6 |
| Vítěz | 4. | září 2022 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Jan Zieliński
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
7–6(7–5), 6–4 |
| Finalista | 5. | leden 2023 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Jan Zieliński
|
Rinky Hijikata Jason Kubler
|
4–6, 6–7(4–7) |
| Vítěz | 5. | květen 2023 | Řím, Itálie | antuka | Jan Zieliński
|
 Robin Haase Botic van de Zandschulp
|
7–5, 6–1 |
| Finalista | 6. | říjen 2023 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Jan Zieliński
|
 Santiago González Édouard Roger-Vasselin
|
7–6(10–8), 6–7(3–7), [1–10] |
| Vítěz | 6. | listopad 2023 | Mety, Francie (2) | tvrdý (h) | Jan Zieliński
|
Constantin Frantzen Hendrik Jebens
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 7. | březen 2024 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Jan Zieliński
|
Santiago González Neal Skupski
|
6–3, 6–2 |
| Finalista | 7. | duben 2024 | Barcelona, Španělsko | antuka | Jan Zieliński
|
 Máximo González Andrés Molteni
|
6–4, 4–6, [9–11] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat
| Legenda |
|---|
| Challengery (0 D; 10 Č) |
| ITF (6 D; 27 Č) |
Dvouhra (6 titulů) editovat
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | září 2012 | Uppsala, Švédsko | tvrdý (h) |  Robin Olin
|
6–0, 5–7, 6–3 |
| 2. | 2014 | Antalya, Turecko | tvrdý | Robin Kern
|
6–0, 6–2 |
| 3. | 2014 | Istanbul, Turecko | tvrdý |  Aldin Šetkić
|
6–4, 6–3 |
| 4. | 2014 | Istanbul, Turecko | tvrdý |  Matija Pecotić
|
7–6(7–5), 3–6, 7–6(7–4) |
| 5. | červen 2015 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý |  Javier Pulgar-García
|
6–3, 6–1 |
| 6. | leden 2016 | Veigy-Foncenex, Francie | koberec (h) | Antal van der Duim
|
6–4, 6–3 |
Čtyřhra (38 titulů) editovat
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | srpen 2012 | Eupen, Belgie | antuka | Teri Groll
|
 Germain Gigounon James Junior Storme
|
6–4, 6–3 |
| 2. | říjen 2012 | La Roche-sur-Yon, Francie | tvrdý (h) |  Jean Andersen
|
Moritz Baumann Tim Pütz
|
7–6(8–6), 7–6(7–3) |
| 3. | březen 2013 | Saint-Raphaël, Francie | tvrdý (h) | Romain Arneodo
|
Simon Cauvard Alexandre Penaud
|
6–7(6–8), 6–4, [10–5] |
| 4. | květen 2013 | Antalya, Turecko | tvrdý | Davy Sum
|
 Claudio Fortuna Matthieu Viérin
|
6–2, 6–0 |
| 5. | červen 2013 | Toulon, Francie | antuka | Benjamin Balleret
|
David Couronne Vincent Verpeaux
|
7–5, 6–4 |
| 6. | září 2013 | Bagnères-de-Bigorre, Francie | tvrdý | Antoine Benneteau
|
Riccardo Ghedin Claudio Grassi
|
6–3, 4–6, [10–2] |
| 7. | září 2013 | Göteborg, Švédsko | tvrdý (h) | Jesper Brunström
|
Pierre Bonfre Viktor Stjern
|
6–3, 7–6(7–5) |
| 8. | říjen 2013 | Saint-Dizier, Francie | tvrdý (h) | Germain Gigounon
|
David Rice Sean Thornley
|
7–6(7–4), 6–4 |
| 1. | říjen 2013 | Mouilleron-le-Captif, Francie | tvrdý (h) | Fabrice Martin
|
Henri Kontinen Adrián Menéndez Maceiras
|
3–6, 6–3, [10–8] |
| 9. | červenec 2014 | Istanbul, Turecko | tvrdý |  Federico Zeballos
|
 Tuna Altuna Michal Schmid
|
7–6(7–3), 3–6, [10–3] |
| 10. | červenec 2014 | Middelkerke, Belgie | tvrdý | Élie Rousset
|
Éric Fomba Florian Lakat
|
6–3, 6–1 |
| 11. | říjen 2014 | Nevers, Francie | tvrdý (h) | Olivier Charroin
|
Romano Frantzen Darren Walsh
|
6–4, 6–4 |
| 12. | březen 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | Benjamin Balleret
|
Thomas Fabbiano Giorgio Portaluri
|
7–5, 2–6, [10–4] |
| 13. | 2015 | Antalya, Turecko | tvrdý | Yannick Jankovits
|
 Marat Děvjaťarov Michael Geerts
|
7–6(8–6), 6–1 |
| 14. | červen 2015 | Mont-de-Marsan, Francie | tvrdý (h) | Romain Arneodo
|
Théo Fournerie Louis Tessa
|
6–1, 7–5 |
| 15. | červenec 2015 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Yannick Jankovits
|
Sarp Ağabigün Muhammet Haylaz
|
2–6, 7–5, [10–6] |
| 16. | srpen 2015 | Ajaccio, Francie | tvrdý | Romain Arneodo
|
 Sančai Ratiwatana Sončat Ratiwatana
|
2–6, 6–4, [10–5] |
| 17. | srpen 2015 | Sion, Švýcarsko | antuka | Tak Khunn Wang
|
Federico Coria Siméon Rossier
|
6–2, 6–2 |
| 18. | květen 2016 | Antalya, Turecko | tvrdý |  Miķelis Lībietis
|
Sarp Ağabigün Altuğ Çelikbilek
|
6–2, 6–2 |
| 19. | květen 2016 | Antalya, Turecko | tvrdý | Miķelis Lībietis
|
Kacuki Nagao Hiromasa Oku
|
4–6, 6–2, [10–3] |
| 20. | červen 2016 | Harare, Zimbabwe | tvrdý | Andrea Vavassori
|
 Benjamin Lock Courtney John Lock
|
6–3, 6–3 |
| 21. | červenec 2016 | Harare, Zimbabwe | tvrdý |  Višnu Vardhan
|
Nicolaas Scholtz Tucker Vorster
|
6–4, 6–2 |
| 22. | červenec 2016 | Harare, Zimbabwe | tvrdý | Višnu Vardhan
|
Benjamin Lock Courtney John Lock
|
6–7(5–7), 6–4, [10–5] |
| 23. | červenec 2016 | Ajaccio, Francie | tvrdý | Romain Arneodo
|
Romain Jouan Joan Soler
|
7–5, 6–2 |
| 24. | srpen 2016 | Béjar, Španělsko | tvrdý | Yannick Mertens
|
Alexander Centenari Sami Reinwein
|
6–4, 7–6(7–3) |
| 25. | říjen 2016 | Saint-Dizier, Francie | tvrdý (h) | Mick Lescure
|
Geoffrey Blancaneaux Evan Furness
|
6–2, 6–3 |
| 26. | leden 2017 | Bressuire, Francie | tvrdý (h) | Corentin Denolly
|
Ante Pavić Ruan Roelofse
|
6–4, 6–2 |
| 27. | březen 2017 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | Miķelis Lībietis
|
Grégoire Barrère Laurent Lokoli
|
7–6(7–4), 6–3 |
| 2. | srpen 2017 | Manerbio, Itálie | antuka | Romain Arneodo
|
 Michail Jelgin Roman Jebavý
|
4–6, 7–6(7–3), [10–5] |
| 3. | leden 2018 | Nouméa, Nová Kaledonie | tvrdý | Tim Pütz
|
 Alejandro González Jaume Munar
|
6–2, 6–2 |
| 4. | březen 2018 | Lille, Francie | tvrdý | Tim Pütz
|
Džívan Nedunčežijan Purav Radža
|
7–6(7–3), 1–6, [10–7] |
| 5. | leden 2019 | Canberra, Austrálie | tvrdý | Marcelo Demoliner
|
André Göransson Sem Verbeek
|
3–6, 6–4, [10–3] |
| 6. | únor 2019 | Quimper, Francie | tvrdý (h) | Fabrice Martin
|
David Pel Antonio Šančić
|
6–4, 6–2 |
| 7. | březen 2019 | Lille, Francie | tvrdý | Romain Arneodo
|
 Jonatan Erlich Fabrice Martin
|
7–5, 5–7, [10–8] |
| 8. | září 2019 | Orleans, Francie | tvrdý (h) | Romain Arneodo
|
 Hans Podlipnik Castillo Tristan-Samuel Weissborn
|
6–7(5–7), 6–3, [10–1] |
| 9. | září 2020 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | Andrés Molteni
|
 Ariel Behar Gonzalo Escobar
|
6–4, 7–6(7–4) |
| 10. | únor 2021 | Biella, Itálie | tvrdý (h) | Tim Pütz
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
7–6(7–4), 6–3 |
| 11. | březen 2022 | Roseto degli Abruzzi, Itálie | antuka | Jan Zieliński
|
Roman Jebavý Philipp Oswald
|
7–6(7–2), 4–6, [10–3] |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugo Nys na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Hugo Nys | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Hugo Nys na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ Hugo Nys na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Poprvé spolu a hned grandslamový titul. Hijikata s Kublerem proměnili divokou kartu v triumf na Australian Open. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ; ENTWISTLE, Luke. Hugo Nys loses out in Australian Open final. Monaco Life [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOISAUBERT, Romain. Hugo Nys et Jan Zielinski remportent le Masters 1000 de Rome en double. Monaco Tribune [online]. 2023-05-22 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Hugo Nys na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ 2e série : Hugo Nys veut briller [online]. Fédération Française de tennis, 2015-09-03 [cit. 2021-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-05. (francouzsky)
- ↑ Julien TRIVERO. TENNIS. Coupe Davis, polémique : Hugo Nys pointe du doigt le sort réservé à Monaco [online]. ledauphine.com, 2019-06-05 [cit. 2021-06-05]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ « Un nouveau souffle à ma carrière ». MAG SPORT 06 [online]. Prosinec 2013 [cit. 2021-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-05. (francouzsky)
- ↑ a b Hugo Nys | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ British brothers Ken and Neal Skupski win first ATP World Tour title together [online]. BBC, 2018-02-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arneodo/Nys Save 2 M.P., Celebrate First Title In Los Cabos [online]. ATP Tour, Inc., 2019-08-04 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hugo Nys & Tim Puetz Collect First ATP Tour Team Title In Estoril [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-02 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nys/Puetz Win Lyon Crown Over Herbert/Mahut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hugo Nys na Wikimedia Commons - Hugo Nys na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Hugo Nys na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Hugo Nys na stránkách Davis Cupu (anglicky)
