Robin Haase

nizozemský tenista

Robin Haase (* 6. dubna 1987 Haag) je nizozemský profesionální tenista. Na grandslamu prohrál finále čtyřhry Australian Open 2013 v páru s krajanem Igorem Sijslingem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové a osm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[2]

Robin Haase
Robin Haase na US Open 2016
Robin Haase na US Open 2016
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození6. dubna 1987 (37 let)[1]
Místo narozeníHaag, Nizozemsko[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost77 kg[1]
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 287 392 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů234–272
Tituly2 ATP, 13 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (30. července 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011)
French Open2. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2017)
Wimbledon3. kolo (2011)
US Open2. kolo (2011, 2015, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů215–223
Tituly8 ATP, 12 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (22. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2013)
French Open3. kolo (2014, 2019, 2021)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Openčtvrtfinále (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240224a24. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 33. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 29. místě. Trénuje ho Raymond Knaap.[3][1]

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2006 světovou baráží proti Česku, v níž podlehl Tomáši Berdychovi a v závěrečné dvouhře porazil Jana Hernycha. Nizozemci odešli poraženi 1:4 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 32–15 ve dvouhře a 10–10 ve čtyřhře.[4]

Nizozemsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde na úvod dvouhry podlehl Francouzi Gasquetovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Jeanem-Julienem Rojerem. Vypadli však v prvním kole s Indy Paesem a Vardhanem.

Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, kde jej v prvním zápase singlové soutěže vyřadil Portugalec João Sousa. Opět s Rojerem zasáhli do mužského debla, v němž na úvod skončili s pozdějšími olympijskými šampiony Rafaelem Nadalem a Marcem Lópezem ze Španělska.

Finále na Grand Slamu editovat

Mužská čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 Australian Open tvrdý   Igor Sijsling   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–3 Č)
ATP Tour 500 (1–2 Č)
ATP Tour 250 (2–3 D; 7–8 Č)

Dvouhra: 5 (2–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. srpen 2011 Kitzbühel, Rakousko antuka   Albert Montañés 6–4, 4–6, 6–1
Vítěz 2. červenec 2012 Kitzbühel, Rakousko (2) antuka   Philipp Kohlschreiber 6–7(2–7), 6–3, 6–2
Finalista 1. červenec 2013 Gstaad, Švýcarsko antuka   Michail Južnyj 3–6, 4–6
Finalista 2. říjen 2013 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Tommy Haas 3–6, 6–4, 4–6
Finalista 3. červenec 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka   Feliciano López 4–6, 5–7

Čtyřhra: 23 (8–15) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. červenec 2007 Amersfoort, Nizozemsko antuka   Rogier Wassen   Juan Pablo Brzezicki
  Juan Pablo Guzmán
2–6, 0–6
Finalista 2. leden 2011 Čennaí, Indie tvrdý   David Martin   Maheš Bhúpatí
  Leander Paes
2–6, 7–6(7–3), [7–10]
Vítěz 1. únor 2011 Marseille, Francie tvrdý (h)   Ken Skupski   Julien Benneteau
  Jo-Wilfried Tsonga
6–4, 6–7(4–7), [13–11]
Finalista 3. červen 2011 Halle, Německo tráva   Milos Raonic   Rohan Bopanna
  Ajsám Kúreší
6–7(8–10), 6–3, [9–11]
Finalista 4. leden 2013 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Igor Sijsling   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 4–6
Finalista 5. květen 2014 Řím, Itálie antuka   Feliciano López   Daniel Nestor
  Nenad Zimonjić
4–6, 6–7(2–7)
Vítěz 2. červenec 2014 Gstaad, Švýcarsko antuka   Andre Begemann   Rameez Junaid
  Michal Mertiňák
6–3, 6–4
Finalista 6. srpen 2015 Kitzbühel, Rakousko antuka   Henri Kontinen   Nicolás Almagro
  Carlos Berlocq
7–5, 3–6, [9–11]
Finalista 7. únor 2017 Marseille, Francie tvrdý (h)   Dominic Inglot   Julien Benneteau
  Nicolas Mahut
4–6, 7–6(11–9), [5–10]
Vítěz 3. leden 2018 Puné, Indie tvrdý   Matwé Middelkoop   Pierre-Hugues Herbert
  Gilles Simon
7–6(7–5), 7–6(7–5)
Vítěz 4. únor 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Matwé Middelkoop   Nikola Mektić
  Alexander Peya
5–7, 6–4, [10–4]
Vítěz 5. červenec 2018 Umag, Chorvatsko antuka   Matwé Middelkoop   Roman Jebavý
  Jiří Veselý
6–4, 6–4
Finalista 8. leden 2019 Dauhá, Katar tvrdý   Matwé Middelkoop   David Goffin
  Pierre-Hugues Herbert
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 9. duben 2019 Monte-Carlo, Monako antuka   Wesley Koolhof   Nikola Mektić
  Franko Škugor
7–6(7–3), 6–7(3–7), [9–11]
Vítěz 6. červenec 2019 Umag, Chorvatsko antuka   Philipp Oswald   Oliver Marach
  Jürgen Melzer
7–5, 6–7(2–7), [14–12]
Finalista 10. červenec 2019 Hamburk, Německo antuka   Wesley Koolhof   Oliver Marach
  Jürgen Melzer
2–6, 6–7(3–7)
Finalista 11. srpen 2019 Montréal, Kanada tvrdý   Wesley Koolhof   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
5–7, 5–7
Vítěz 7. únor 2022 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Matwé Middelkoop   Lloyd Harris
  Tim Pütz
4–6, 7–6(7–5), [10–5]
Finalista 12. červenec 2022 Gstaad, Švýcarsko antuka   Philipp Oswald   Tomislav Brkić
  Francisco Cabral
4–6, 4–6
Vítěz 8. únor 2023 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Matwé Middelkoop   Maxime Cressy
  Albano Olivetti
7–6(7–4), 4–6, [10–6]
Finalista 13. květen 2023 Řím, Itálie antuka   Botic van de Zandschulp   Hugo Nys
  Jan Zieliński
5–7, 1–6
Finalista 14. červen 2023 Mallorca, Španělsko tráva   Philipp Oswald   Juki Bhambri
  Lloyd Harris
3–6, 4–6
Finalista 15. únor 2024 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Botic van de Zandschulp   Wesley Koolhof
  Nikola Mektić
3–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat

Legenda
Challengery (13 D; 12 Č)
ITF (2 D; 2 Č)

Dvouhra (15 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. listopad 2005 Aškelon, Izrael tvrdý   Dekel Valtzer 6–1, 3–6, 6–2
2. březen 2006 Rock Forest, Kanada tvrdý (h)   Tyler Cleveland 6–4, 6–7(2–7), 6–3
3. listopad 2006 Nashville, Spojené státy tvrdý (h)   Kristian Pless 7–6(11–9), 6–3
4. březen 2007 Wolfsburg, Německo koberec (h)   Daniel Brands 6–2, 3–6, 6–1
5. březen 2008 Sunrise, Spojené státy tvrdý   Sébastien Grosjean 5–7, 7–5, 6–1
6. březen 2010 Caltanissetta, Itálie antuka   Matteo Trevisan 7–5, 6–3
7. červen 2010 Fürth, Německo antuka   Tobias Kamke 6–4, 6–2
8. srpen 2010 San Marino, San Marino antuka   Filippo Volandri 6–2, 7–6(10–8)
9. srpen 2010 Manerbio, Itálie antuka   Marco Crugnola 6–3, 6–2
10. září 2010 Como, Itálie antuka   Ivo Minář 6–4, 6–3
11. listopad 2014 La Possession, Réunion tvrdý   Florent Serra 3–6, 6–1, 7–5
12. květen 2015 Aix-en-Provence, Francie antuka   Paul-Henri Mathieu 7–6(7–1), 6–2
13. září 2015 Trnava, Slovakia antuka   Horacio Zeballos 6–4, 6–1
14. červenec 2016 Scheveningen, Nizozemsko antuka   Adam Pavlásek 6–4, 6–7(9–11), 6–2
15. září 2016 Sibiu, Rumunsko antuka   Lorenzo Giustino 7–6(7–2), 6–2

Čtyřhra (14 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. srpen 2005 L'Aquila, Itálie antuka   Igor Sijsling   Frédéric Nussbaum
  Benjamin-David Rufer
6–4, 7–6(10–8)
2. červenec 2006 Heerhugowaard, Nizozemsko antuka   Dominique Coene   Martin Emmrich
  Sven Swinnen
2–6, 6–3, 6–3
3. listopad 2005 Louisville, Spojené státy tvrdý (h)   Igor Sijsling   Amer Delic
  Robert Kendrick
bez boje
4. srpen 2010 Cordenons, Itálie antuka   Rogier Wassen   James Cerretani
  Adil Shamasdin
7–6(16–14), 7–5
5. srpen 2010 Manerbio, Itálie antuka   Thomas Schoorel   Diego Junqueira
  Gabriel Trujillo Soler
6–4, 6–4
6. listopad 2010 Réunion Island, Réunion tvrdý   Mate Pavić   Jonathan Eysseric
  Fabrice Martin
7–5, 4–6 [10–7]
7. květen 2015 Aix-en-Provence, Francie antuka   Ajsám Kúreší   Nicholas Monroe
  Artem Sitak
6–1, 6–2
8. květen 2015 Bordeaux, Francie antuka   Thiemo de Bakker   Lucas Pouille
  Serhij Stachovskyj
6–3, 7–5
9. září 2016 Sibiu, Rumunsko antuka   Tim Pütz   Jonathan Eysseric
  Tristan Lamasine
6–4, 6–2
10. duben 2019 Sophia Antipolis, Francie antuka   Thiemo de Bakker   Enzo Couacaud
  Tristan Lamasine
6–4, 6–4
11. červenec 2022 Lüdenscheid, Německo antuka   Sem Verbeek   Fabian Fallert
  Hendrik Jebens
6–2, 5–7, [10–3]
12. červenec 2022 Amersfoort, Nizozemsko antuka   Sem Verbeek   Nicolás Barrientos
  Miguel Ángel Reyes-Varela
6–4, 3–6, [10–7]
13. srpen 2022 Grodzisk Mazowiecki, Polsko tvrdý   Philipp Oswald   Hugo Nys
  Fabien Reboul
6–3, 6–4
14. říjen 2022 Alicante, Španělsko tvrdý   Albano Olivetti   Sandžar Fajzijev
  Sergej Fomin
7–6(7–5), 7–5

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robin Haase na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Robin Haase na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024
  2. Robin Haase na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024
  3. Robin Haase | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Robin Haase na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024

Externí odkazy editovat