Wikipedie

Arthur Rinderknech

francouzský tenista

Arthur Rinderknech (* 23. července 1995 Gassin) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Arthur Rinderknech
Arthur Rinderknech na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
Arthur Rinderknech na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození23. července 1995 (28 let)[1]
Místo narozeníGassin, Francie[1]
BydlištěSaint-Gregoire, Francie[1]
Výška196 cm[1]
Hmotnost88 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 999 154 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů55–62
Tituly0 ATP, 3 challengery, 5 ITF
Nejvyšší umístění42. místo (31. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022, 2023)
US Open2. kolo (2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů19–23
Tituly0 ATP, 2 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění124. místo (8. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2023)
French Open2. kolo (2020, 2022)
Wimbledon1. kolo (2022, 2023)
US Open2. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230805a5. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2022 na 42. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 124. místě. Trénuje ho Sébastien Villette.[3][1]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním finálového turnaje proti Velké Británii, v němž podlehl světové dvanáctce Cameronu Norriemu a po boku Nicolase Mahuta vyhrál čtyřhru. Francouzi odešli poraženi 1:2 na zápasy a ze skupiny nepostoupili. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]

Soukromý život editovat

Narodil se roku 1995 v jihofrancouzském Gassinu do rodiny prezidenta jednoho z pařížských tenisových klubů Pascala Rinderknecha, který figuroval v první padesátce francouzského tenisového žebříčku. Matka Virginie Paquetová hrála profesionálně tenis a vystoupala na 208. příčku světové klasifikace. Její kariéru zastavilo zranění kolena.[5] Také monacký bratranec Benjamin Balleret se stal profesionálním tenistou.[3]

K tenisu jej v šesti letech přivedli rodiče. V letech 2015–2018 hrál univerzitní tenis za tým Aggies na Texas A&M University, kde vystudoval obchod.[5][6] Univerzitním koučem byla bývalá světová dvanáctka Steve Denton, která se podílela na jeho tenisovém růstu. Mezi francouzskými juniory patřil do první desítky. Po získání vysokoškolského diplomu se v sezóně 2018 stal profesionálem.[5] Za preferovaný úder uvedl forhend a z povrchů tvrdý dvorec.[3]

Tenisová kariéra editovat

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2018, do něhož obdržel s krajanem Florianem Lakatem divokou kartu. V úvodním kole podlehli gruzínsko-australskému páru Nikoloz Basilašvili a John Millman. Dvouhru na majorech si poprvé zahrál na French Open 2020, opět po udělení divoké karty. V prvním kole jej vyřadil Slovinec ze šesté světové desítky Aljaž Bedene.[7]

Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval březnovým Open 13 Provence 2021 v Marseille, kde prošel z kvalifikace do čtvrtfinále dvouhry. Nejdříve zdolal Michaila Kukuškina a Alejandra Davidoviche Fokinu, než jej zastavil třicátý první hráč žebříčku Ugo Humbert až v tiebreaku rozhodující sady. Mezi poslední osmičkou skončil i na antukovém Lyon Open 2021. Do hlavní soutěže se probojoval jako šťastný poražený z kvalifikace. Ve druhé fázi premiérově porazil člena elitní světové dvacítky, sedmnáctého v pořadí Jannika Sinnera.[8] V dalším utkání jej zdolal Brit Cameron Norrie. Na úvod Wimbledonu 2021 podlehl v pětisetové bitvě Němci Oscaru Ottovi, když o vítězi rozhodl až tiebreak poslední sady hraný za stavu gamů 12–12. Takový typ zkrácené hry byl v All England Clubu využit teprve podruhé, po finále 2019 mezi Fecererem a Djokovićem.[9]

V červenci si zahrál čtvrtfinále na bastadském Nordea Open 2021 a antukovém Swiss Open Gstaad 2021, kde podruhé přehrál člena světové dvacítky, Španěla Roberta Bautistu Aguta.[10] Do semifinále poprvé postoupil na navazujícím Generali Open Kitzbühel 2021, kde startoval jako náhradník. Po výhře nad světovou třiatřicítkou Filipem Krajinovićem mu stopku vystavil čtrnáctý muž žebříčku a pozdější vítěz Casper Ruud.[11] První vítězný zápas na grandslamu dosáhl během US Open 2021, když otočil průběh ze ztráty setů 0–2 proti Srbovi Miomiru Kecmanovići.[12] Poté jej vyřadil španělský teenager Carlos Alcaraz.[7]

První finále na okruhu ATP Tour si zahrál v zářijové čtyřhře Moselle Open 2021, konané v Metách. V páru s Monačanem Hugem Nysem však nezvládli závěrečný duel proti polskému páru Hubert Hurkacz a Jan Zieliński.[13]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. leden 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý   Thanasi Kokkinakis 7–6(8–6), 6–7(5–7), 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. září 2021 Mety, Francie tvrdý (h)   Hugo Nys   Hubert Hurkacz
  Jan Zieliński 		5–7, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat

Legenda
Challengery (3 D; 2 Č)
ITF (5 D; 2 Č)

Dvouhra (8 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. červenec 2018 Meknes, Maroko antuka   Lamine Ouahab 4–6, 7–5, 6–3
2. srpen 2018 Novi Sad, Srbsko antuka   Ergi Kırkın 6–2, 6–4
3. únor 2019 Monastir, Tunisko tvrdý   Petr Nouza 6–4, 6–4
4. březen 2019 Tabarka, Tunisko antuka   Pol Toledo Bagué 6–4, 6–2
5. prosinec 2019 Monastir, Tunisko tvrdý   Thomas Laurent 6–3, 4–6, 6–3
6. leden 2020 Rennes, Francie tvrdý (h)   James Ward 7–5, 6–4
7. březen 2020 Calgary, Kanada tvrdý (h)   Maxime Cressy 3–6, 7–6(7–5), 6–4
8. leden 2021 Istanbul, Turecko tvrdý (h)   Benjamin Bonzi 4–6, 7–6(7–1), 7–6(7–3)

Čtyřhra (4 tituly) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. červenec 2017 Arlon, Belgie antuka   Florian Lakat   Geoffrey Blancaneaux
  Constant de la Bassetière 		6–1, 4–6, [10–4]
2. únor 2019 Monastir, Tunisko tvrdý   Geoffrey Blancaneaux   Petr Nouza
  Marek Gengel 		6–1, 6–4
3. únor 2020 Drummondville, Kanada tvrdý (h)   Manuel Guinard   Roberto Cid Subervi
  Gonçalo Oliveira 		7–6(7–4), 7–6(7–3)
4. srpen 2020 Praha, Česko antuka   Pierre-Hugues Herbert   Zdeněk Kolář
 Lukáš Rosol 		6–3, 6–4

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arthur Rinderknech na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Arthur Rinderknech na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220413a13. dubna 2022
  2. ↑ Arthur Rinderknech na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220413a13. dubna 2022
  3. ↑ a b c Arthur Rinderknech | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Arthur Rinderknech na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220413a13. dubna 2022
  5. ↑ a b c The Rise Of Rinderknech & Bonzi: Get To Know France's Newest Top 100 Stars [online]. ATP Tour, Inc., 2021-08-13 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Arthur Rinderknech - Men's Tennis [online]. Texas A&M University [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Arthur Rinderknech | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Cameron Norrie, Arthur Rinderknech Earn Career Wins In Lyon [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-20 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Arthur Rinderknech cède contre Oscar Otte au 1er tour de Wimbledon. L'Équipe [online]. 2021-06-29 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. ↑ Arthur Rinderknech Upsets Roberto Bautista Agut In Gstaad [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-21 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Arthur Rinderknech s'incline en demie à Kitzbuhel. Reuters [online]. 2021-07-30 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (fe) 
  12. ↑ Alcaraz Races Past Norrie In US Open Debut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-08-31 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Hubert Hurkacz Captures Metz Double. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-09-26 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arthur_Rinderknech&oldid=23035050“