Zlatoplodovité
Zlatoplodovité (Chrysobalanaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales).
Zlatoplodovité | |
---|---|
Zlatoplod Chrysobalanus icaco | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | zlatoplodovité (Chrysobalanaceae) R.Br., 1818 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charakteristika editovat
Stromy nebo výjimečně i keře. Borka je obvykle hladká a tenká, charakteristickým znakem čeledi je měkká červenavá vnitřní vrstva kůry, která má při promnutí mezi prsty zřetelně zrnitou strukturu. Listy jsou jednoduché, střídavé, se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou drobné nebo velké a nápadné, často opadavé. Časté jsou žlázky na řapíku nebo na horní straně listů. Květenství jsou různých typů, úžlabní, vrcholová nebo vyrůstající z kmene (kauliflorie). Květy jsou pravidelné nebo souměrné, oboupohlavné. Kalich je složen z 5 lístků. Koruna je pětičetná, plátky jsou volné, výjimečně je koruna redukovaná nebo chybí. Počet tyčinek je různý od 3 až po velmi mnoho. Semeník je svrchní, tvořený jediným (výjimečně 3) plodolistem, s 1 nebo 2 komůrkami. Plodem je suchá nebo dužnatá peckovice s 1 nebo výjimečně se 2 semeny.
Rozšíření editovat
Čeleď zlatoplodovité je jednou z nápadných a důležitých tropických stromových čeledí. Je rozšířená v tropech celého světa. Zahrnuje asi 500 druhů v 17 až 18 rodech, největší druhová pestrost je v tropické Americe. Největším rodem je Licania (220 druhů). Rody Maranthes, Licania a Parinari mají pantropické rozšíření.
Převážná většina druhů se vyskytuje v nížinném deštném lese v malých nadmořských výškách, často na zaplavovaných půdách. V mnohých oblastech (např. v Amazonii) tvoří důležitou součást stromového patra.
Ekologické interakce editovat
Chrysobalanaceae jsou opylovány celou řadou opylovačů. Drobnokvěté rody (Chrysobalanus, Parinari, Licania aj.) jsou nejčastěji opylovány drobnými včelami. Druhy rodu Couepia rozkvétají na noc a jsou opylovány lišaji nebo netopýry. Rod Hirtella je nejčastěji opylován motýly, druh Hirtella rugosa má převislé červené květy a je opylován kolibříky.
Semena z dužnatých plodů jsou šířena ptáky, savci včetně netopýrů a u některých pobřežních druhů rodu Licania dokonce i rybami. Některé druhy rodu Hirtella mají na vrcholu řapíku domatia obývaná mravenci rodů Allomerus, Azteca a Solenopsis.
Taxonomie editovat
Jedná se o jasně vyhraněnou a monofyletickou čeleď, která byla ovšem v minulosti řazena různými taxonomy do různých řádů: růžotvaré (Rosales), čajovníkotvaré (Theales) nebo i do samostatného řádu Chrysobalanales. Podle kladogramů taxonomické skupiny APG je sesterskou skupinou čeleď Euphroniaceae.
Zástupci editovat
Význam editovat
Plody mnohých druhů jsou jedlé a jsou sbírány místním obyvatelstvem jako ovoce, zvláště rody Couepia a Parinari. Chrysobalanus icaco je ovoce známé ve Venezuele a Kolumbii pod jménem icacos. Z masivních děloh semen druhů Acioa edulis a Couepia longipendula je lokálně vyráběn kuchyňský olej. Některé druhy rodu Licania poskytují vysýchavý olej použitelný v malířství. Dřevo Chrysobalanaceae, obsahující křemičitá zrnka, je velmi obtížně opracovatelné a má široké pole využití. Je odolné proti termitům i proti sášni lodní.
Seznam rodů editovat
Acioa, Afrolicania, Angelesia, Atuna, Bafodeya, Chrysobalanus, Couepia, Dactyladenia, Exellodendron, Gaulettia, Grangeria, Hirtella, Hunga, Kostermanthus, Licania, Magnistipula, Maranthes, Neocarya, Parastemon, Parinari[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
- Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5
- Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.
- Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zlatoplodovité na Wikimedia Commons
- Taxon Chrysobalanaceae ve Wikidruzích
- Angiosperm Phylogeny
- The Families of Flowering Plants: Chrysobalanaceae Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine.