Zeno Dostál

český spisovatel a filmový režisér

Zeno Dostál (12. listopadu 1934 Konice30. ledna 1996 Praha) byl český spisovatel a režisér.

Zeno Dostál
Zeno Dostál
Zeno Dostál
Narození12. listopadu 1934
Konice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. ledna 1996 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníNový židovský hřbitov na Olšanech
Povoláníspisovatel, scenárista, filmový režisér
VzděláníGymnázium Jiřího Wolkera
HTF UK Praha (bakalář)
OceněníZlatý ledňáček 1996 /Golet v údolí/ Český lev 1995 za kameru a hudbu /Golet v údolí/
Manžel(ka)Olga Bourková
DětiJohana, Debora, Zuzana Dostálová
RodičeMojmír Dostál
Charlota Bock-Löw
PříbuzníIgor Dostál (bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se jako druhorozený syn konického advokáta, starosty, malíře a hudebníka JUDr. Mojmíra Dostála a Charloty, rozené Bock-Löwové. Oba rodiče byli za války vězněni v koncentračních táborech, synům poskytly dočasný azyl na venkově dvě z otcových sester. Rodiče přežili, ale krátce po návratu přišli při epidemii tyfu o staršího syna Igora. Zeno vystudoval klasické gymnázium v Prostějově, po neúspěšné přijímací zkoušce na Akademii výtvarných umění v Praze, začal studovat matematiku a výtvarnou výchovu na pražské Pedagogické fakultě. V důsledku otcova nového, tentokrát komunistického uvěznění, byl z kádrových důvodů ze studia vyloučen. V letech 1954–1956 absolvoval základní vojenskou službu ve východoslovenském Trebišově a poté vystřídal řadu dělnických profesí (v acetonárně Litovel, v ostravských dolech), byl skladníkem, obchodním zástupcem, truhlářem a od roku 1959 topičem a poté strojvůdcem parní lokomotivy v kladenských hutích. V letech 1960–1991 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov, kde se vypracoval od pomocného rekvizitáře, asistenta režie a pomocného režiséra k II. režisérovi. Spolupracoval s Otakarem Vávrou, Ladislavem Helgem, Jiřím Krejčíkem, Josefem Machem, Jaromilem Jirešem, Jurajem Herzem, Karlem Kachyňou. V roce 1969 se chystal debutovat jako režisér (scénář podle Času ozimů J. Křenka), z politických důvodů k tomu však nedošlo, k samostatné práci se dostal až v roce 1990 (celovečerní film Král kolonád podle vlastní prózy Lev).

Od roku 1961 publikoval příspěvky ve filmovém časopise Záběr (pod šifrou ZEDO), fejetony a povídky v Rudém právu, v Československém rozhlase, scenáristicky se prosadil v ostravské televizi (Modche a Rézi podle V. Rakouse). Do literatury vstoupil v roce 1981 triptychem Býk, Beran a Váhy, kterým zahájil cyklus inspirovaný znameními zvěrokruhu.

V 90. letech se věnoval psaní, filmové režii a působil jako předseda Židovské obce v Praze. Během šesti let realizoval řadu filmových projektů. Zemřel v důsledku maligního onemocnění při přípravě scénáře k filmové adaptaci Olbrachtovy povídky O smutných očích Hany Karadžičové, kterou později natočil pod názvem Hanele Karel Kachyňa.

Jeho dcerou je violoncellistka a spisovatelka Zuzana Dostálová.

Literární dílo

editovat
  • Býk, Beran a Váhy,  MF 1981
  • Lev a Štír, MF 1983
  • Vrata (Střelec), ČS 1987
  • Vodnář, MF 1987
  • Rekrut (Rak), Blok 1989
  • Labuť, FAVIA 1991, 1993
  • Blíženci, FAVIA 1993
  • Ryby, MF 1994
  • Malý vůz, Akropolis 2021

V rukopise zůstal:

  • autobiografický román z dětství Soukromá trestní obžaloba
  • Až za uherský rok, zamýšlený jako Kozoroh
  • V 80. letech se projekt mapující proměnu venkova od první republiky po období normalizace stal terčem marxistického literárního kritika Vítězslava Rzounka, z toho důvodu vyšly některé z novel pod jinými názvy.

Filmové dílo

editovat
  • Král kolonád, 1990
  • Váhy, 1992
  • Golet v údolí, 1994
  • Gen (V. Fischl), 1994
  • Genus (D. Flusser), 1995
  • Chlípník, 1995

Literatura

editovat
  • V. Novotný, Svět v trojklaném znamení, in: Zemědělské noviny, 13.3. 1982
  • B. Dokoupil,Třikrát z Hané, in: Tvorba, 31.3. 1982
  • J. Lukeš, O hrdinství a zbabělosti, in: Svobodné slovo, 28.7. 1983
  • Nesoustavná poetika. Milostný akt a erotické sblížení v současné české literatuře (ed. N. Macurová), in: Iniciály 1, 1991, č. 13, s. 37–42
  • P. Janoušek, Pět z dvanácti, in: Literární měsíčník 13, 1984, č. 3, s. 134n.
  • Slovník české literatury 1970–1981, Praha 1985, s. 71–72
  • V. Novotný, Ryby: kdyby – kdyby!, in: Tvar 5, 1994, č. 14, s. 20n.
  • V. Macura, Z. Ds.´Zodiac Novels, in: Czechoslovak and Central European Journal 11, 1992, č. 1
  • V. Macura, Případ Z.D.  aneb Román ve zvěrokruhu, in: Tvar 6, 1995, č. 14, s. 10
  • B. Dokoupil – M. Zelinský, Slovník českého románu 1945 – 1991, Ostrava 1992, s. 32–34
  • B. Dokoupil – M Zelinský, Slovník české prózy 1945 – 1994,  Otrava 1994, s. 48–50
  • P. Janoušek a kol., Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, Praha 1999, s. 139–140

Externí odkazy

editovat