Otevřít hlavní menu

Zengíovci

dynastie
Zengíovci
زنكيون
 Seldžucká říše
 Edesské hrabství
 Búríjovci
1127–1250 Ílchanát 
Ajjúbovci 
geografie
Mapa
Území ovládané dynastie potomků Zengího v době největšího rozmachu
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
státní útvary a území
Předcházející:
Seldžucká říše Seldžucká říše
Edesské hrabství Edesské hrabství
Búríjovci Búríjovci
Nástupnické:
Ílchanát Ílchanát
Ajjúbovci Ajjúbovci

Zengíovci (arabsky زنكيون) byla muslimská dynastie turkického původu, která vládla velké části Blízkého východu jako vazalové Seldžucké říše. Zengíovský emirát ovládal ze syrského Aleppa velkou část Levanty a Horní Mezopotámie. Dynastie byla založena Imádem ad-Dínem Zengím, který se roku 1127 stal atabegem v Mosulu a o rok později v Aleppu. Zengí usiloval dvakrát o dobytí Damašku Búríjovců, avšak neúspěšně, když byl nucen současně čelit vojskům Byzance a jeruzalémských, edesských a antiochijských křižáků, kteří se proti němu spojili s Damaškem. Bojoval také s Armény a porazil Edesské hrabství, když roku 1144 dobyl hlavní město Edessu. Roku 1145 byl Zengí zavražděn eunuchem franckého původu a jeho říši si rozdělili synové, nejstarší Saíf ad-Dín Ghází I. získal Mosul a mladší Núr ad-Dín Aleppo. Núr ad-Díově vojevůdci Šírkúhovi se roku 1169 podařilo dobýt Fátimovský Egypt, ale nově zvolený místodržitel Saláh ad-Dín odmítl Núr ad-Díovu svrchovanost, místo toho se jako projevil jako schopný vojevůdce a panovník, když v Egyptě založil vlastní dynastii Ajjúbovců nezávislou na Zengíovcích a Seldžucké říši. Saladin ovládl velkou část dřívějšího jak fátimovského tak zengíovského území a sjednotit tak velkou část muslimů proti křižákům v Levantě. Zengíovci byli téměř vytlačeni, ale část z nich přetrvala v oblasti severního Iráku až do 13. století, v Mosulu až do roku 1234.


OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat