Zengíovci

dynastie

Zengíovci (arabsky زنكيون) byla muslimská dynastie turkického původu, která vládla velké části Blízkého východu jako vazalové Seldžucké říše. Zengíovští atabegové a emíři vládnoucí v Aleppu, Mosulu, Damašku, Sindžáru aj. ovládali velkou část Levanty a Horní Mezopotámie. Dynastie byla založena Imádem ad-Dínem Zengím, který se roku 1127 stal atabegem v Mosulu a o rok později v Aleppu. Zengí usiloval dvakrát o dobytí Damašku Búríjovců, avšak neúspěšně, když byl nucen současně čelit vojskům Byzance a jeruzalémských, edesských a antiochijských křižáků, kteří se proti němu spojili s Damaškem. Bojoval také s Armény a porazil Edesské hrabství, když roku 1144 dobyl hlavní město Edessu. Roku 1145 byl Zengí zavražděn eunuchem franckého původu a jeho říši si rozdělili synové, nejstarší Saíf ad-Dín Ghází I. získal Mosul a mladší Núr ad-Dín Aleppo. Núr ad-Díově vojevůdci Šírkúhovi se roku 1169 podařilo dobýt Fátimovský Egypt, ale nově zvolený místodržitel Saláh ad-Dín odmítl Núr ad-Díovu svrchovanost, místo toho se jako projevil jako schopný vojevůdce a panovník, když v Egyptě založil vlastní dynastii Ajjúbovců nezávislou na Zengíovcích a Seldžucké říši. Saladin ovládl velkou část dřívějšího jak fátimovského tak zengíovského území a sjednotit tak velkou část muslimů proti křižákům v Levantě. Zengíovci byli téměř vytlačeni, ale část z nich přetrvala v oblasti severního Iráku až do 13. století, v Mosulu až do roku 1234.

Zengíovci
زنكيون
 Seldžucká říše
 Edesské hrabství
 Búríjovci
1127–1250 Ílchanát 
Ajjúbovci 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Území ovládané dynastie potomků Zengího v době největšího rozmachu
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Seldžucká říše Seldžucká říše
Edesské hrabství Edesské hrabství
Búríjovci Búríjovci
následující:
Ílchanát Ílchanát
Ajjúbovci Ajjúbovci

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat