Otevřít hlavní menu

Zdenko Auředníček

český advokát

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Zdenko Auředníček se narodil v Liberci v rodině advokáta Antona Auředníčka (1835–??) a jeho manželky Emilie, rozené Handlové (1841–??).[1] Byl nejstarší ze tří synů.[3] Dle vzoru svého otce vystudoval práva na Karlově univerzitě, právnickou fakultu absolvoval i jeho bratr Otakar Auředníček (1868–1947), pozdější úředník státních drah a básník.[4] Zdenko vykonával právní praxi jako koncipient v otcově advokátní kanceláři,[5] po jeho onemocnění se celá rodina přestěhovala do Kutné Hory, kde už vedení kanceláře plně převzal a vedl zde bohatý společenský a vlastenecký život.

Hilsneriáda a důsledkyEditovat

V době hilsneriády se ujal ex offo obhajoby (bez nároku na honorář) Leopolda Hilsnera. Zastupoval ho v obou procesech, kutnohorském roku 1899[6] i o rok později před krajským soudem v Písku.[7] V této době musel čelit ostrým útokům veřejného mínění a úbytku významných klientů. Podporu našel v T. G. Masarykovi.[8] Po procesu s Hilsnerem se rodina ocitla na okraji společnosti a na Masarykovu radu se proto přestěhovali do Vídně, kde Auředníček po těžkých začátcích (prakticky od nuly) posléze opět vykonával advokátní praxi. Pracoval hlavně pro zdejší českou menšinu a jeho manželka překládala a propagovala českou kulturu.[9] O Leopolda Hilsnera se nadále zajímal a i s jeho pomocí došlo k jeho omilostnění (nikoliv rehabilitaci) v březnu 1918 císařem Karlem I.[10]

Po vzniku Československé republiky mu prezident T. G. Masaryk nabídl možnost pracovat pro československý stát, např. jako soudce Nejvyššího soudu nebo na postu vyslance v Římě, tyto možnosti ale odmítl.[9] Až do své smrti zůstal ve Vídni jako advokát, roku 1928 se zúčastnil Hilsnerova pohřbu.[10]

Rodinný životEditovat

Dne 22. září 1891 se oženil s Annou, roz. Schikovou (1873–1957),[11][p 1] se kterou měl dvě děti.[10]

Filmové zpracováníEditovat

Zdenko Auředníček v podání Jaroslava Plesla je hlavní postavou ve dvoudílném televizním filmu Zločin v Polné mapující proces s Leopoldem Hilsnerem.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Jak vyplývá ze Soupisu pražských obyvatel, Anna Schiková byla pokřtěna až v roce 1885 v Bautzenu, ve stejný den jako její otec.[1]

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, Liberec, 1861-1864, snímek 234, Záznam o narození a křtu
  2. Matrika zemřelých, Vídeň, St. Augustin, 1920-1938, s. 98
  3. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, rodina Antona Auředníčka *1835
  4. Dr Zdenko Auředníček zemřel. Lidové noviny. 22. 9. 1932, s. 5. Dostupné online. 
  5. Úplný adresář král. svob. hor. města Hory Kutné, 1898, s. 108
  6. Přelíčení s Hilsnerem před porotou v Kutné Hoře pro vraždu v Polné (doslovný otisk stenografických protokolů, Praha, 1899
  7. Polenské vraždy (řeč obhájce dr. Auředníčka). Národní politika. 14. 11. 1900, s. 3-4. Dostupné online. 
  8. Masaryk T. G.: "Nutnost revidovati proces polenský", Praha 1899
  9. a b NOVOTNÝ, Lubomír. JUDr. Auředníček – zapomenutá oběť hilsneriády. KROK. Kulturní­ revue Olomouckého kraje. 2012, čís. 4, s. 40–44. Dostupné online. 
  10. a b c VACEK, Jiří. Hilsnerův obhájce. Polensko. 2002, čís. 4, s. 15–17. Dostupné online. 
  11. Matrika oddaných, Panna Marie Vítězná, 1879-1891, snímek 284

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat