Zdeněk Řihák

český architekt (1924-2006)

Zdeněk Řihák (10. srpna 1924 Napajedla15. srpna 2006 Brno) byl český architekt. Jeho tvorba zahrnovala především návrhy obchodních domů, hotelů, rekreačních středisek a urbanistická řešení částí měst. Jeho stavby můžeme nalézt nejen na území České republiky, ale také Slovenska, tehdejší Jugoslávie, Egypta nebo Ruska. Zúčastnil se též mnoha soutěží a obdržel spoustu cen za výtvarná řešení.[1]

Ing. arch. Zdeněk Řihák
Narození10. srpna 1924
Napajedla
Úmrtí15. srpna 2006 (ve věku 82 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně,
kolumbárium,
odd. 4b, schránka 339
Povoláníarchitekt, malíř, designér a výtvarník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Narodil se v Napajedlích do rodiny místního učitele a ředitele základní školy. V letech 19421944 studoval uměleckou školu ve Zlíně pod vedením sochaře Vincence Makovského. Své vzdělání si poté v letech 19451949 doplnil na brněnské Fakultě architektury a pozemního stavitelství Vysokého učení technického v Brně. Praxi následně získal jako asistent funkcionalistických architektů Jaromíra Krejcara a Bedřicha Rozehnala. Po skončení 2. světové války se stal dlouholetým pracovníkem a vedoucím projekční kanceláře v Potravinoprojektu (od roku 1950) a následně také Státního projektového ústavu obchodu.[2] To se také promítlo do jeho práce v nejčastěji řešených architektonických typech – obchodních, rekreačních a hotelových staveb, které v sobě zahrnovaly také restaurační a kavárenská zařízení a měly vyhovovat i podmínkám mezinárodní turistiky. V 60. letech realizoval jeden z jeho nejdůležitějších projektů – výškový hotel Continental o půdoryse písmene Y, nevšední stavba ovlivněná bruselským pavilonem Expa 58. Spolupracoval na něm společně s Vladimírem Kovaříkem a Aloisem Semelou. V 60. a 70. letech se převážně věnoval provozům, které byly zasazené do kontextu přírodních národních parků. Patří mezi ně Hotel Patria a Hotel Panorama ve Vysokých Tatrách na Štrbském plese. Po revoluci se Zdeněk Řihák v rámci vlastní projekční kanceláře zabýval převážně návrhy rodinného bydlení. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně (kolumbárium u krematoria, odd. 4b, schránka 339).

Realizace editovat

  1. Labská bouda, Krkonoše, 1975;
  2. Obchodní dům Prior (dnes Tesco) v Brně;
  3. Hotel Patria na Štrbském plese;
  4. Hotel Panorama na Štrbském plese, 1965–70;
  5. Hotel Continental v Brně, 1964.[3]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 
  2. S.R.O, Via Aurea. Zdeněk Řihák | Architekti/ky | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Archiweb - Zdeněk Řihák. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat