Obchodní centrum Dornych

obchodní centrum v Brně
(přesměrováno z Obchodní dům Prior (Brno))

Obchodní centrum Dornych (původně Obchodní dům Prior, později K-Mart a Tesco) je budova, která se nachází v Brně, v blízkosti hlavního nádraží, v sevření Úzké a Dornych, ve čtvrti Trnitá, v místě dřívějšího předměstí Náhon. Budova byla otevřena v roce 1984 jako obchodní dům podniku Prior. Navrhli ji architekti Zdeněk Řihák a Zdeněk Sklepek, v 90. letech prošel objekt přestavbou pod vedením Jana Melichara. Budovu má přibližně podobu kvádru, v přední části protaženou do původního schodiště a novějšího obchodního parteru. V zadní části pak obklopuje kvádr budovy prstenec, který je tvořen schodišti a nad obchodním centrem kancelářemi. Spodní část je obložena plechovými dílci vínové barvy, původní blok tmavě hnědou obkladačkou, zbytek tvoří šedavý betonový obklad, nebo skleněné prvky.

Obchodní centrum Dornych
Budova od východu
Budova od východu
Účel stavby

obchodní centrum

Základní informace
ArchitektiZdeněk Řihák, Zdeněk Sklepek, Jan Melichar
Poloha
AdresaBrno-střed, Trnitá, ČeskoČesko Česko
UliceDornych
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Nové centrum BrnaEditovat

Během poloviny 60. let dva brněnští architekti Ivan Ruller a Zdeněk Řihák začali pracovat na jednom z možných návrhů nového brněnského regionálního centra, tehdy ještě pod dohledem Státního projektového ústavu Brno a Útvaru hlavního architekta. Spolupracovali s nimi i Milan Záhorský, Stanislav Prokeš a Jan Říha. Nové regionální centrum mělo nahradit historické jádro města. To už nevyhovovalo tehdejším nárokům pro obchod. Navíc byla jeho infrastruktura přetížena automobilovou dopravou. Návrh rozšířil stávající město jižním směrem a mělo se zastavět i nákladové nádraží před hotelem Grand a železnicí ve směru k budovám bývalé továrny Friedriecha Wanniecka (dnešní Galerie Vaňkovka).[1]    

Koncem 60. let to vypadalo, že se začne se stavbou, jelikož bylo získáno povolení, avšak realizaci zabránila okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. K realizaci nového centra již nedošlo a původní plán byl redukován pouze na jedno obchodní centrum.[1]

Obchodní dům PriorEditovat

Vzhledem k nedostatečné kapacitě prodejních míst v centru, mohli přistoupit architekti Zdeněk Řihák a Zdeněk Sklepek v roce 1975 k návrhu nové podoby obchodního domu. Objekt byl umístěn do blízkosti hlavního vlakového nádraží. Stavět se začalo v roce 1980, přičemž po čtyřech letech, konkrétně 30. listopadu 1984, byl obchodní dům Prior slavnostně otevřen.[1] Aby nemuseli pěší obcházet celé nádraží byl postaven podchod vedoucí od obchodního domu pod nádražím směrem do města. Je z něho možné vystoupit na tramvajovou zastávku Hlavní nádraží[2], končí však až v ulici Josefská.[3] Jeho autorem je architekt Otakar Maděra.[1]

Poslední úpravyEditovat

Poslední úpravou prošel dům v 90. letech 20. století. Jan Melichar navrhl jeho částečnou adaptaci na tehdejší potřeby.[1] Vznikla tak ocelová přístavba charakteristická svou vínovou barvou, která rozšířila obchodní prostory.

Záměr demoliceEditovat

V roce 2017 koupila tehdejší obchodní dům Tesco developerská skupina Crestyl.[4] Jak se ukázalo, cílem bylo budovu zbourat a na jejím místě vystavět nové centrum s byty, obchody a kancelářemi.[5] V dubnu 2021 požádal investor o demolici. K té by mělo dojít do dvou let.[6] Nové multifunkční centrum Dornych, nabízející maloobchodní, kancelářské a rezidenční plochy, by mělo vzniknout do roku 2026.[7]

PopisEditovat

 
Nákupní centrum zepředu, bez zakrytí plachtou

Jedná se o šestipatrovou budovu na obdélném půdorysu, která je tvořena několika výškově nestejnými částmi. Nejvyšší je prestenec obklopující hlavní kvádr objektu z 80. let 20. století, ve kterém jsou po stranách schodiště a nad hlavní částí obchodní domu se nachází tři patra kanceláří. O tři patra nižší je pak objekt původní stavby. V prvním a druhém poschodí se nachází obchody, třetí poschodí je nepřístupné a původně zde byly prostory pro učně, kteří se učili a pracovali v provozu. Tato část má tvar kvádru s krčkem vedoucím ke schodišťové věži ve směru ulice Dornych. Nejnovější část obchodní domu z 90. let je v prvním patře a plošně obklopuje původní kvádr a schodiště. Vychází od schodišťové věže nesoucí kancelářské přemostění, obklopuje samotný obchodní část objektu, krček ke schodišti, samotné schodiště a vrací se kolem severní strany, kde je však ukončena na začátku hlavního bloku. Mezi tímto ukončením a schodištěm severní strany je pak volný prostor – terasa. V přízemí objektu se pak v západní části nachází dvůr a prostor pro manipulaci se zbožím, částečně vystupující až za samotný kvádr hlavní části – na obrácené straně, tedy východní je protažen v pochozí verandu na kterou je vytažen hlavní proud lidí směřujících buď z centra, nebo z obchodního centra Vaňkovka. Vedle provozní části se v přízemí nachází i samoobsluha.[1]

Zvláštní kapitolu tvoří zdvižení přístupu do obchodního domu do prvního patra, které souvisí s původním konceptem nového městského centra, které plánovalo vyzdvihnout terén pro pěší o patro a dopravu vést v koridorech pod ním. Návštěvníci přicházející z centra, tak musí po opuštění podchodu pod Hlavním nádraží vyjet eskalátory, nebo vystoupat na piazzetu před hlavním vstupem do obchodního domu. Z druhé strany je schodiště a lávka spojující OC Dornych s OC Vaňkovka.

 
Pohled zezadu

Fasády domu jsou buď pouze omítlé a natřené bílou barvu, nebo pokryté dekorativním obkladem. Přízemí a část s kancelářemi je pouze natřená na bílo. Všechny tři schodišťové věže jsou obloženy čtvercovými cementovými dílci, které jsou dekorovány vertikálními zářezy patrnými i zdálky. Hlavní blok obchodní centra je pokryt tmavěhnědou vertikálně vrubovanou obkladačkou a nejnovější přízemní část je pak obložena čtvercovými dílci vínové barvy. Hlavní schodiště je prosvětleno copilitem, který pokrývá celý krk spojující schodiště s hlavním objektem, a dále se nachází ve třetím poschodí hlavní části v místech, kde je fasáda prolomena vystouplými betonovými liniemi ve tvaru písmene U. Dvě z nich se nachází směrem na jih a jsou spojeny linií menších oken. Třetí je pak východním směrem na jižní straně. Schodiště spojující všechna patra jsou osvětlena zvenku vertikálním dvouřadím čtvercových oken, skel s ochranou fólií proti slunci, které jsou zasazeny v hliníkových rámech.

Původní vyvýšené pochozí plochy východním směrem jsou ohraničené kovovým zábradlím, na kterém jsou přichyceny betonové dekorativní dílce od sochaře Milana Buřivala. Do této pochozí části jsou nově předsazeny i ocelové nosníky ve tvaru písmene I nesoucí nově vybudovaný obchodní parter.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f S.R.O, Via Aurea. Obchodní dům Prior | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  3. Městský podchod Brno. www.bariery.centrumpronevidome.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  4. Crestyl koupil brněnské Tesco – Stavební fórum a.s. [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  5. Tesco u brněnského nádraží čeká proměna, vzniknou byty a levnější obchody. iDNES.cz [online]. 2018-06-14 [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  6. TOMALOVÁ, Jana. Tesco na Dornychu nahradí náměstí: investor požádal o demolici. Brněnský deník [online]. 2021-04-10 [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  7. KREČ, Luboš. Z Brna zmizí hranatý Prior. U nádraží vyroste průchozí komplex bytů, kanceláří a obchodů za miliardy [online]. 2022-08-10 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat