Zanskar
Zanskar je region v jihozápadní části indického svazového teritoria Ladak (okres Kárgil), který má rozlohu okolo 7000 km². Leží v povodí stejnojmenné řeky, která je přítokem Indu. Zanskarské hory patří k systému Himálaje a území leží v nadmořské výšce 3500–7135 metrů (nejvyšší hora Nun Kun). Podnebí je chladné a suché, sníh leží až osm měsíců v roce a teploty v zimě klesají až na -40 °C.[1] Žijí zde vzácní živočichové jako irbis, kozorožec sibiřský a nahur modrý.
| Zanskar | |
|---|---|
 Údolí řeky Zanskar | |
| Geografie | |
 Poloha Zanskaru na mapě | |
| Hlavní město | Padum |
| Souřadnice | 33°28′8″ s. š., 76°52′39″ v. d. |
| Rozloha | 7 000 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 14 000 |
| Hustota zalidnění | 2 obyv./km² |
| Náboženství | buddhismus |
| Správa regionu | |
| Stát |  Indie |
| Nadřazený celek | Indie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zanskar je obtížně přístupnou a řídce osídlenou oblastí, žije zde okolo 14 000 obyvatel. Největším sídlem je Padum. Většina obyvatel vyznává buddhismus, menšinu tvoří muslimové. V Zanskaru se nachází množství klášterů, které jsou turistickými atrakcemi. Domorodci se živí pastevectvím jaků a závlahovým pěstováním ječmene. V odlehlých vesnicích se dosud praktikuje tradiční polyandrie.[2]
Název Zanskar znamená v překladu „země bílé mědi“.[3] Od desátého století byla oblast součástí království Guge. V roce 1823 ji jako první Evropan prozkoumal Sándor Kőrösi Csoma.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- Lucie a Pavel Novákovi: Ladak. Cesta do Malého Tibetu. Akcent, Třebíč 2008. ISBN 978-80-7268-505-9
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zanskar na Wikimedia Commons
