Otevřít hlavní menu
Ministry of foreign affairs Astana.jpg

Zahraničí je jednoslovné označení pro cizí území či zemi nacházející se za hranicemi daného státu. To znamená zemi, která není vlastní rodnou zemí neboli zemí původu.

Pojem má tedy přesný význam jen, je-li vztažen ke konkrétnímu státu. Opačným pojmem slova zahraničí je rodná země, země původu, tuzemsko nebo vnitrozemí. Z hlediska právního znamená pojem zahraničí pohled jedné osoby na určité státy, oblasti či část zemského povrchu (jednotlivé i jako celek), jejíž státní příslušnost tato osoba nevlastní. Ačkoliv jsou pojmy zahraničí a tuzemsko vždy v souvislosti s určitou osobou, skupinou osob nebo se zemí, hrají důležitou roli i v politickém, kulturním a obchodním životě.

Zahraničí z politického a historického pohleduEditovat

Následující politické a historické témata jsou spojeny s pojmem zahraničí a měly vliv na mezinárodní rozvoj země.

  1. Mezinárodní politika, zahraniční politika, politika rozvoje
  2. Proces globalizace, světový hospodářský rozvoj
  3. Cizinecká politika, migrace, kolonizace
  4. Mezinárodní práce, kulturně citlivé dialogy
  5. Světová ekologie
  6. Celní politika

Zahraniční politikaEditovat

Zahraniční politikou daného státu se zabývá Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Ministerstvo zahraničních věcí je ve většině zemí orgánem státní správy, který se zabývá zahraniční vztahy daného státu s ostatními zeměmi, upravuje koncepci mezinárodního obchodu, vnější ekonomické vztahy a rozvojovou pomoc. Ministerstvo zahraničních věcí též vede reprezentaci daného státu v jednáních vyšších nadnárodních politických či obchodních celků (např. parlament Evropské unie, Organizace spojených národů, Severoamerická unie apod.).

Celní právoEditovat

Z pohledu celního práva se vztahuje zahraničí na oblasti, které nepatří k celnímu území (např. k Německu a Rakousku v EU). Celní území se odlišuje u EU-zemí a Švýcarska od oblastí států (Vatikán, Ceuta, apod.).

Zahraniční pobytyEditovat

Pobyty v zahraničí můžou mít různé formy. Zahraniční pobyty můžeme dělit na krátkodobé, dlouhodobé nebo podle účelu cesty do zahraničí.

Délka zahraničního pobytuEditovat

Krátkodobé zahraniční pobyty (kratší než 6 měsíců)

  • mezinárodní semináře
  • mezinárodní konference
  • pracovní cesta
  • sezónní práce (léto – práce u moře, zima – práce na horách)
  • dovolená

Dlouhodobé zahraniční pobyty (delší než měsíců)

  • dlouhodobá pracovní cesta
  • jazykový pobyt
  • studijní pobyt
  • kulturní nebo výměnný pobyt

Účel zahraničních pobytůEditovat

1. Pracovní zahraniční pobytEditovat

Pracovní pobyt v zahraničí je neocenitelná pracovní zkušenost a nejefektivnější způsob, jak zdokonalit znalost cizího jazyka v zemi jeho původu.

2. Výzkumný zahraniční pobytEditovat

Výzkumný pobyt je určen především pro vysokoškolské studenty.

3. Studijní zahraniční pobytEditovat

Studentům mezi 11 až 18 rokem jsou určeny studijní programy na středních školách, zájemcům nad 18 let pomaturitní nebo vysokoškolské studium v zahraničí. Pro školní kolektivy jsou výukové a poznávací školní zájezdy.

4. Jazykový zahraniční pobytEditovat

Jazykový pobyt v zahraničí je efektivní forma studia cizího jazyka v zemi jeho původu. Tento pobyt je určen nejen pro dospělé (od 18 let) ale i pro děti a mládež (5–20 let) a pro profesionály.

5. Kulturní neboli au pair pobytEditovat

Au pair program je kulturně-výměnný pobyt v zahraničí pro mladé, svobodné a bezdětné lidi, kteří přijíždí do zahraničí za účelem zdokonalení se v jazyce, poznání tamní kultury a nalezení nových přátel. Au pair má status hosta, nejedná se tedy o zaměstnání. Hostitelská rodina, u které au pair žije, poskytuje zdarma stravu a ubytování a jako odměnu za pomoc i kapesné. Na oplátku au pair pomáhá rodině s péčí o děti (babysitting) a domácnost. Au pair pobyt nabízí mnoho výhod. V první řadě je to zdokonalení se v cizím jazyce díky každodennímu kontaktu s hostitelskou rodinou i díky možnosti navštěvovat jazykové kurzy.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat