Definiční obor
Definiční obor zobrazení z množiny do množiny tvoří právě ty prvky množiny , pro něž je definován obraz v množině . Obecně nemusí být zobrazení definováno na celé množině , v tom případě tvoří jeho definiční obor podmnožinu množiny . Definiční obor funkce je množina všech hodnot, pro které je funkce definována.
Definice
editovatV matematické notaci lze definiční obor pro zobrazení zapsat následovně:
- .
Definiční obor zobrazení resp. funkce se značí resp. . Pro definiční obor se v zahraniční literatuře používá označení doména, pro obor hodnot pak označení kodoména.
Omezení definičního oboru
editovatKaždou funkci (resp. obecněji zobrazení) je možno omezit na libovolnou podmnožinu jejího definičního oboru. Tedy máme-li funkci a platí-li , můžeme omezit funkci na množinu , což značíme:
- .
Takto upravená funkce pak působí na prvky z množiny stejným způsobem jako předtím na všechny prvky z množiny . Jediným rozdílem je, že už má smysl hovořit o jejích hodnotách jen na prvcích z množiny . Pro funkci se nazývá zúžení (restrikce) na množinu .
Příklad
editovat- Definiční obor mohou kromě čísel tvořit také např. funkce. Uvažujme množinu reálných funkcí reálné proměnné, tj. funkcí a operátor derivace , který vezme funkci a vrátí její derivaci, tj. opět nějakou funkci, pak definiční obor operátoru derivace tvoří ty funkce z , pro něž existuje jejich derivace. Tento příklad ukazuje zobrazení, které není definováno na celé „vstupní“ množině, protože ne všechny funkce mají derivaci.
- Uvažujme topologický prostor a na něm definované zobrazení zobrazující do množiny . O zobrazení řekneme, že je hustě definované, právě když je jeho definiční obor hustou podmnožinou topologického prostoru , tj. , kde pruh nad množinou značí uzávěr této množiny.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- BARTSCH, Hans-Jochen. Matematické vzorce. 4. vyd. Praha: Academia, 1994. 832 s. ISBN 80-200-1448-9.
- JARNÍK, Vojtěch. Diferenciální počet I. 7. vyd. Praha: Academia, 1984. 392 s.