BOPO

bývalá společnost v Třebíči
(přesměrováno z Závody Gustava Klimenta)

BOPO byla firma v Třebíči vyrábějící obuv, ponožky a další oděvy.

BOPO
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníTřebíč, 1982
Datum zániku2000
Osudzaniklá
ZakladatelČSSR
Adresa sídlaTřebíč, Česko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostikožedělný
ProduktyObuv
Ponožky
Zaměstnanci5000
Identifikátory
IČO18127410
OpenCorporates IDcz/18127410
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kancelářská budova areálu BOPO, součást nového areálu Na hradě.

Historie společnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Carl Budischowsky & Söhne.

Na konci 19. století nechala společnost Karla Budischowského postavit první budovy v areálu tehdejšího BOPO, mimo jiné hlavní bránu a přilehlé objekty. V roce 1931 tyto budovy odkoupil zlínský podnikatel Tomáš Baťa, někdy po roce 1936 měly být postaveny i další budovy. Ty byly postaveny podle standardních plánů společnosti Baťa. Ve stejné době začaly být stavěny známé borovinské (baťovské) dvojdomky, tyto domky i zbylé budovy postavené v areálu společnosti, navrhli František Gahura, Vladimír Karfík[1] a Miroslav Lorenc.[2] V roce 1986 tehdejší národní podnik ZGK produkoval ročně 22 milionů párů obuvi, což představovalo téměř 20 % celkové produkce obuvi v ČSSR a také byl druhým největším producentem obuvi v ČSSR, punčochářského zboží se vyrábělo ročně 33 milionů párů a podnik byl tak největším producentem punčochářského zboží v tehdejší republice. Téměř padesát procent zboží šlo na export, 40 procent do zemí tehdejšího socialistického bloku a 8 procent do zemí ostatních. Po roce 1985 byly i zaváděny nové technologie výroby, např. šicí automaty USM či PFAFF nebo pletací automaty IRMAC.[3]

Po sametové revoluci došlo k přejmenování závodu z budovatelského názvu Závody Gustava Klimenta na název Obuvnický průmysl Svit, a. s. BOPO, odštěpný závod Třebíč. Změna názvu byla aplikována od 1. ledna roku 1991.[4] BOPO, svého času druhým největším výrobcem obuvi (největším výrobcem byl Svit a.s.Zlín) ve střední Evropě, zaměstnávající až 5000 lidí,[5][1] zastavilo výrobu v roce 2000.[6][1] V roce 2002 podnik převzal konkurzní správce, kdy společnost dlužila celkem 521 milionů Kč.[7] Důvodem byla sílící konkurence z východu. V areálu dnes působí společnost Selva Shoes, která zaměstnala část bývalých zaměstnanců.[8] a v Česku prodává obuv pod značkou Olang. Na tradiční punčochárenskou výrobu též navázala společnost TREPON.[9]

Celý areál je v současné době revitalizován. O revitalizaci areálu v lednu roku 2016 byla natočena třebíčským rodákem Pavlem Horkým reportáž do pořadu Toulavá kamera, pořad se vysílal na přelomu března a dubna téhož roku.[10]

Firma podporovala různé kluby jako fotbalové TJ BOPO Třebíč, kuželkářské TJ BOPO Třebíč a gymnastický klub TJ BOPO Třebíč.

 
Brána do areálu BOPO.

Firma vlastnila areál v Borovině, vjezd do areálu se nachází naproti ulici Řípovská. V tzv. staré Borovině byly stavěny i tzv. Baťovy dvojdomky.

Od roku 2006 se plánuje projekt SOHO Třebíč, který počítá s využitím areálu jako tzv. brownfields. V rámci tohoto projektu by měl v areálu vzniknout park, obchodní dům s parkovištěm a čerpací stanicí, obytný komplex a muzeum obuvnictví v Třebíči. V roce 2015 došlo k otevření ekotechnického centra Alternátor s expozicemi průmyslu v areálu továrny, několika dětských hřišť a k rekonstrukci několika budov.[11]

Mezi lety 2014 a 2015 došlo k úpravám brownfieldu bývalého areálu společnosti BOPO, byly upraveny 3 hektary území, byly zhotoveny nové inženýrské sítě, dopravní napojení, infrastruktura a byly provedeny další úpravy. Celkové náklady dosáhly 41 milionů Kč.[12] V říjnu roku 2016 bylo otevřeno call centrum společnosti ČEZ, to vzniklo v areálu společnosti BOPO[13]

V areálu bývalé továrny byla v roce 2019 odhalena pamětní deska Bedřichovi Kružíkovi, který v továrně pracoval. Nedaleko je také odhalena pamětní deska Janu Antonínovi Baťovi.[14]

Reference

editovat
  1. a b c BLAŽEK, Tomáš. Z obuvnického gigantu zbyly u Třebíče jen haly plné vzpomínek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-05 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  2. neznámý. BOPO. Zpravodaj města Třebíče. 4. 1998, čís. 4. 
  3. KREMLÁČEK, Miloslav. Na přelomu pětiletky v ZGK, n. p., Třebíč. Zpravodaj města Třebíče. 1. 1986, roč. 9, čís. 1, s. 7. 
  4. HN. Do nového roku bez závodů Gustava Klimenta. Horácké noviny. 3. 1. 1991, roč. 2, čís. 1, s. 1. 
  5. Estav.cz, Vysočina, Obnova Brownfields. www.estav.cz [online]. [cit. 2008-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-21. 
  6. Přesměrování článků z původních stránek | Konkursní noviny. www.konkursni-noviny.cz [online]. [cit. 2008-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-07-15. 
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. OBRAZEM: Jak zmizel symbol Třebíče. trebicsky.denik.cz. 2019-10-26. Dostupné online [cit. 2019-12-16]. 
  8. tts / mkm. Borovinská továrna z pohledu blízké budoucnosti. Třebíčský zpravodaj. 21. 02. 2007, roč. 2007, čís. Č. 2, s. 16–17. Dostupné online. 
  9. ZVONKOVÁ, Petra. Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji. Brno, 2011 [cit. 2015-04-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Libor Lněnička. Dostupné online.
  10. KRČMÁŘ, Milan. V areálu bývalé Baťovy továrny v Třebíči natáčela Toulavá kamera [online]. Třebíčský deník, rev. 2016-01-27 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  11. VONDRÁK, František. Borovina je zase hezčí. Přibyly nové chodníky, silnice i hřiště [online]. Třebíčský deník, 2015-09-15 [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  12. KŘÍŽOVÁ, Helena Zelená. V Třebíči nasypali do chátrajícího areálu desítky milionů, výsledek stojí zato. trebicsky.denik.cz. 2019-08-13. Dostupné online [cit. 2019-10-30]. 
  13. BEZDĚK, Jiří. ČEZ v Třebíči otevře call centrum a vytvoří 60 nových pracovních míst [online]. Třebíč: Město Třebíč, 2016-09-21 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  14. SVATOŠOVÁ, Jitka. V třebíčské Borovině je nově umístěna pamětní deska válečnému pilotovi | Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online]. 2019-09-04 [cit. 2019-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30. 

Literatura

editovat
  • MEJZLÍK, Jaroslav. Dějiny závodů Gustava Klimenta Třebíč-Borovina. 1. vyd. Třebíč: Závody Gustava Klimenta Třebíč-Borovina, 1972. 303 s. 

Externí odkazy

editovat