Miroslav Lorenc
Miroslav Lorenc (9. června 1896, Holešov[2] – 11. února 1943, Breslau) byl český architekt, legionář a účastník protinacistického odboje.
| Miroslav Lorenc | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 9. červen 1896 Holešov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. února 1943 (ve věku 46 let) Breslau  Německá říše |
| Civilní činnost | architekt |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | štábní kapitán[1] |
| Sloužil | Československé legie |
| Složka | Československé legie v Itálii Československé legie |
| Velel | Obrana národa |
| Války | První světová válka Druhá světová válka |
 multimediální obsah na Commons | |
Životopis editovat
Žák architekta Krejcara.[3] Od roku 1930 působil ve Zlíně, odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy Baťa projektoval kino a hotel.[4][5] Kvůli rozporům s Tomášem Baťou výstavba těchto dvou budov podle jeho projektů realizována nebyla a Lorenc firmu opustil.[6] Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb (například obytný dům Eduarda Pelčáka, Malotova cukrárna (asanována), obchodní a bankovní dům Františka Javorského, restaurace Minaříková).[7][8] Jeho posledním projektem byly tzv. Elektrické domy pro úředníky, které dokončoval z ilegality.
V období první světové války bojoval v řadách československých legií v Itálii, po Mnichovu a následné okupaci zbytku Československa se Lorenc aktivně zapojil do odboje.[9] Později se stal okresním velitelem odbojové organizace Obrana národa.[10] Po víc než jednoletém skrývání byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen.[10] Architekt Lorenc byl popraven 11. února 1943 v Breslau.[7]
Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je po něm pojmenována jedna ze zlínských ulic.[11] Je připomenut na pamětní desce umístěné na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského ve Zlíně.[12]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny. 5., doplněné vyd. Vizovice: Lípa, 2002. 463 s. (Otisky). ISBN 80-86093-67-0. S. 18.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 8.
- ↑ NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura: 1900–1950. Zlín: POZIMOS, 2008. 319 s. ISBN 978-80-254-3215-0. S. 98.
- ↑ Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 11.
- ↑ Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 12 a 14.
- ↑ a b Fenomén Baťa: zlínská architektura 1910-1960. Zlín: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, 200. 275 s. ISBN 978-80-85052-77-0. S. 260.
- ↑ Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 14–22.
- ↑ Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 20.
- ↑ a b POLÁŠEK, Josef. Miroslav Lorenc. Architektura ČSR. 1945, s. 314–315.
- ↑ KŘEČEK, Vojtěch; ŠTROBLÍK, Vladimír. Ulice a náměstí v Gottwaldově-Zlíně. Gottwaldovsko od minulosti k současnosti. 1986, sv. 8, s. 49.
- ↑ Svatopluk Kučera, Ing. František Jedlička. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-10]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Lorenc na Wikimedia Commons - STAŠA, Eduard. Ing. arch. Miroslav Lorenc. Naše Pravda; Zlín 7. srpna 1931, Ondřej Ševeček [online]. Baťa a.s., OV KSČ Zlín, kompilace www.zlin.estranky.cz, 1988, 1931, [cit. 2010-01-08]. Dostupné online.
- Miroslav Lorenc v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
