Závist naším domem vládne
Závist naším domem vládne je téma televizního cyklu Bakaláři, který pro vysílání v roce 1978 připravilo pražské studio Československé televize. Podle námětů televizních diváků napsal scenárista Jaroslav Dietl tři televizní povídky: Mzda strachu, Podnájem a Výstřižek. Režisérem pořadu byl Jaroslav Dudek. Součástí pořadu bylo i vylosování pěti čísel Matesa.
Povídka Mzda strachu editovat
Obsazení
| Lubomír Lipský | nový pracovník |
| Luděk Kopřiva | vedoucí |
| Jiřina Bohdalová | spolupracovnice |
| Iva Janžurová | spolupracovnice |
| Božena Böhmová | nová pracovnice |
Povídka Podnájem editovat
Obsazení
| Daniela Kolářová | Holečková |
| Karolina Slunéčková | Bezdíčková |
| Petr Svojtka | Karel Hejtmánek |
Povídka Výstřižek editovat
Obsazení
| Jiří Pleskot | primář |
| Josef Bek | vyšetřovatel VB |
| Jiří Lábus | vyšetřovatel VB |
| Eva Jiroušková | vrchní sestra |
| Kateřina Burianová | zdravotní sestra |
| Naďa Konvalinková | zdravotní sestra |
Tvůrci pořadu editovat
| Moderátoři | Vladimír Menšík a Libuše Pospíšilová |
| Scénář | Jaroslav Dietl |
| Režie | Jaroslav Dudek |
| Kamera | Jindřich Novotný |
| Hudba | Luboš Fišer |
| Střih | Jaroslav Kotlant |
Technické údaje editovat
- Premiéra: 11. únor 1978 (I. program Československé televize)
- Studio: Praha
- Barva: barevný
- Jazyk: čeština
- Délka: cca 85 minut
Z dobového tisku editovat
Recenzent Josef Holý v Rudém právu o pořadu napsal: „Poslední Bakaláři z Prahy znamenali zjevný dramaturgický i výrazový posun – od sentimentu, někdy i hořkosti a žánrové jednotvárnosti, takřka typické pro uplynulé období, hledali a nalezli širší pohled na zobrazované téma i bohatší paletu žánrů. Středem jejich zájmu se stala závist, odporná lidská vlastnost, která na sebe bere nejrůznější podoby. Dramaturgie Bakalářů vybrala tři. V první epizodě, nazvané Mzda strachu, to byla závist možno říci přímočará, primitivní a svým způsobem i směšná – autoři ji také vyjádřili formou satiry. V příběhu Podnájem jsme se setkali se závistí, která na sebe vzala podobu psychologického i faktického nátlaku, manipulovala člověkem, ponižovala ho – autoři ji zobrazili formou malého psychologického dramatu. Závěrečná epizoda Výstřižek zastihla závist jako aktivní čin „odplaty“, zároveň však ukázala, jak blízko může mít láska, hluboký lidský cit k nenávisti – tady autoři sáhli po žánru detektivním. Tři svým způsobem reprezentativní polohy závisti vyjádřené třemi jim odpovídajícími žánry – to byl základní klad posledních pražských Bakalářů. Zažili jsme při nich okamžiky vzbuzující smích, pocit sounáležitosti s ději probíhajícími na obrazovce i přiměřenou dávku napětí. Strávili jsme příjemných takřka devadesát minut u televizoru. A přitom to byly zároveň minuty nutící k zamyšlení nad světem kolem nás, především však nad sebou samými.“[1]
Reference editovat
- ↑ HOLÝ, Josef. Na okraj obrazovky: Slibné vykročení. Rudé právo. 16. únor 1978, roč. 40, čís. 58, s. 5.
Literatura editovat
- HOLÝ, Josef. Na okraj obrazovky: Slibné vykročení. Rudé právo. 16. únor 1978, roč. 40, čís. 58, s. 5.
- HRIVŇÁKOVÁ, Olga; MORAVCOVÁ, Jana. Bakaláři: Libuše Pospíšilová, Jaroslav Dietl, Vladimír Menšík, Jaroslav Dudek, Magdalena Dietlová a další.... 1. vyd. Praha: Columbus, 1997. 140 s. ISBN 80-85928-33-7.