Wikipedie

Zákon a milost (Lucas Cranach starší)

Lucas Cranach starší

Zákon a milost (též První hřích a vykoupení lidstva, anglicky: Law and Grace, Law and Gospel / Damnation and Salvation nebo The Fall and Redemption of the Mankind, The Old Testament as Lex and the New Testament as Gratia, německy: Sündenfall und Erlösung, nebo Gesetz und Gnade, Gesetz und Evangelium) je považován za jeden z nejvýznamnějších obrazů Lucase Cranacha staršího. Dílo ze sbírky Národní galerie v Praze patří ke dvěma nejstarším známým verzím téhož námětu. Je označováno jako tzv. "pražský typ" a je od něj odvozena řada dalších obrazů, mimo jiné raná kopie ze 16. století, rovněž uložená ve sbírce starého evropského umění Národní galerie v Praze. Jde o nejznámější a nejvlivnější alegorii, zobrazující základní teze Lutherovy reformace církve.[1][2]

Zákon a milost
AutorLucas Cranach starší
Rok vzniku1529
TechnikaOlej na desce z lipového dřeva
Rozměry72 × 88,5 cm
UmístěníNárodní galerie v Praze

Historie obrazu editovat

Původ obrazu není znám, ale pravděpodobně byl objednán pro některý kostel v severních Čechách. Koncem 18. století byl obraz ve vlastnictví pánů z Vrbna, odkud se dostal do sbírky hraběte Johanna Nostitz-Rienecka. Ten obraz v letech 1814-1922 zapůjčil do Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Roku 1922 byl obraz vrácen majitelům a roku 1950 získán do sbírky Národní galerie v Praze.

Kopie obrazu zřejmě pochází rovněž z majetku pánů z Vrbna. Roku 1800 ji Národní galerii v Praze zapůjčila Marie Anna Thun, rozená Kolowrat-Liebsteinský.

Popis editovat

Zákon a milost, Lucas Cranach starší, Národní galerie v Praze (kopie obrazu ze 16. stol.)
 
Zákon a milost, raná kopie obrazu
 
Zákon a milost, IRR snímek se čtvercovou sítí

Olej na desce z lipového dřeva. Rozměry 72 x 88,5 cm jsou výsledkem seříznutí původního obrazu po stranách a dole před rokem 1815. Chybějící dolní část obsahovala texty a je zachována na kopii obrazu, která je rovněž ve sbírce Národní galerie v Praze. Infračervená reflektografie odhalila podkresbu volnou rukou s množstvím drobných detailů určujících fyziognomii postav. Malba se drží podkresby a pouze místy upřesňuje formu.[3]

Zkoumání kopie originálního obrazu (87 x 88,5 cm)[4], která je s originálem v obrazové části zcela identická, ale jsou na ní zachovány texty, odhalilo pomocí infračervené reflektografie čtvercovou síť, která sloužila při jejím zhotovení. Použité pigmenty i styl malby odpovídají době vzniku kolem poloviny 16. století.[5] Texty v němčině přesně identifikují jednotlivé postavy a scény a vysvětlují jejich smysl.[6] Obraz je tak významným prostředkem výkladu Lutherova učení o "Ospravedlnění vírou".

Výklad vyobrazení editovat

Obraz je symetricky rozdělen na dvě poloviny Stromem života, jehož větve jsou vlevo suché, vpravo zelené. Levá polovina (sub lege) zobrazuje příběhy Starého zákona: klečícího Mojžíše, který na hoře Sinaj přijímá desky s desaterem, Evu a Adama pod Stromem poznání, tábor Izraelitů s lidmi, kteří se vzepřeli Bohu a umírají uštknutím hady, kůl s povýšením hada na poušti – bronzovým hadem, který chrání ty co k němu vzhlížejí, otevřený hrob s mrtvým jako symbolem smrti.

K nahému člověku, sedícímu uprostřed pod stromem, s tělem na straně hříchu (Zákona) a hlavou na straně Milosti, mluví z levé strany starozákonní prorok Izaiáš a ukazuje na Ukřižovaného Vykupitele ve druhé polovině scény, zobrazující symboly Božího milosrdenství. Jan Křtitel, který s k člověku obrací z pravé poloviny obrazu, ukazuje beránka Božího s korouhví – symbol spasení.

Na pravé straně (sub gratis) jsou vyobrazeny scény z Nového zákona: Ukřižovaný a beránek Boží, Marie na hoře Sion, symbolizující věřící, kteří se pokorně a pasivně podvolují Boží vůli, vtělený Kristus s křížem, přilétající z chóru andělů k Marii, v pozadí Zvěstování pastýřům. Zmrtvýchvstalý Ježíš Kristus stojí v popředí a pod nohama drtí draka a lidský skelet jako symboly ďábla a smrti.

Martin Luther vychází z listů apoštola Pavla Římanům a blíže vysvětluje své pojetí v díle De servo arbitrio (1525). Cranachova vizuální interpretace Lutherova učení, ovlivněná i Philippem Melanchtonem, pochází z doby po roce 1528. Vysvětluje rozdíl mezi katolicismem (založeným na Starém zákonu) a protestantstvím (opírajícím se o víru v Boží milost)[7]. Po vydání Melanchtonovy Augsburské konfese (1530) tak obraz symbolizoval velmi aktuální obraz církve na rozcestí.

Cranach vytvořil na téma "Zákon a milost" několik kompozic, které dodržují rozvržení na dvě poloviny zobrazující Starý a Nový zákon, ale dosti významně se liší v detailech. Vůbec prvním podobným vyobrazením je Cranachova ilustrace titulního listu Lutherova spisu Auslegung der Evangelien vom Advent bis cum Ostern (1528, Wittenberg), která se shoduje s pražským obrazem. Ten je jedním ze dvou dochovaných raných typů.[8].

Druhou z raných verzí ("typ Gotha", 1529) vlastní Nadace zámku Friedenstein v Gotha ("Stiftung Schloss Friedenstein, Gotha")[9] Od pražské se liší zejména oddělením obou scén a podobá se tak dvěma stranám v rozevřené knize. Levá část zobrazuje Krista jako vládce sféry a soudce posledního soudu s řadami prosebníků po stranách. Dole na zemi nahý a bezbranný člověk (Adam) utíká do hořícího pekla s hlavami hříšníků, pronásledován smrtkou a ďáblem. Mojžíš, obklopený proroky, přísně ukazuje prstem na stránky Desatera a potvrzuje nevyhnutelnost jeho osudu. V pravé části ukazuje Jan Křtitel nahému člověku Krista na kříži jako Spasitele (podle slov Janova evangelia (1, 29): „Hle beránek Boží, který snímá hříchy světa“). Krev z Kristova boku, přinášející spasení a prolnutá s holubicí Ducha svatého (koncept smývání hříchů člověka prostřednictvím Ducha svatého, podobně jako při svátostech eucharistie a křtu)[10], tryská na hlavu člověka. Nad ďáblem a smrtí stojí beránek Boží. Zmrtvýchvstalý Kristus se vznáší nad jeskyní s prázdným hrobem. V jiné verzi (Norimberk, 1529) stojí beránek uprostřed a nad smrtí vítězí Zmrvýchvstalý Kristus.

Podobnou kompozici mají i čtyři scény na deskách křídlového oltáře v kostele sv. Wolfganga ve Schneebergu (1532–1539). Ten je doplněn predelou s Poslední večeří Páně, kde apoštolové přijímají krev Krista v podobě vína. Aktualizace původní kompozice, na které se podílel Lucas Cranach mladší, zahrnula mezi hříšníky v pekelných plamenech také papeže. Podle kroniky města Jáchymova byl na dnes ztraceném oltáři z Cranachovy dílny mezi apoštoly kromě Cranacha staršího zobrazen také portrét jeho syna Cranacha mladšího, Martina Luthera nebo kurfiřta Bedřicha Moudrého Saského. Podobně jsou jako apoštolové zobrazeni Luther a Melanchton na retáblu ze zámeckého kostela v Dessau (1565) a Cranach mladší jim roznáší víno.

Jiné verze editovat

  •  
    Zákon a milost, kresebná studie Lucase Cranacha (1529)
  •  
    Gesetz und Gnade (1529), Gotha
  •  
    Gesetz und Gnade (1529), Germanisches Nationalmuseum Norimberk
  •  
    Zákon a milost, dřevořez Lucase Cranacha (1529-1530)
  •  
    Verdammnis und Erlösung (1536), soukromá sbírka
  •  
    Schneeberg St. Wolfgangskirche (1532-1539)
  •  
    Gesetz und Gnade (1550), Lutherhaus Wittenberg
  •  
    Das Abendmahl (1565), Johanniskirche Dessau
  •  
    Gesetz und Gnade, reliéf (pol. 16. stol.), Lübeck

Reflexe obrazu v Českých zemích editovat

  • oltářní retábl, kostel sv. Jáchyma v Jáchymově (objednán hrabaty Šliky, zničen při požáru roku 1873)
  • nástěnná malba, Zámek Pardubice[11]
  • nástěnná malba, exteriér klášterního kostela sv. archanděla Michaela, Horažďovice
  • nástěnné malby, hradní kaple v Horšovském Týně
  • nástěnné malby, kostel sv. Václava v Moravské Ostravě[12]
  • křížová chodba dominikánského kláštera v Českých Budějovicích[13]
  • kamenný reliéfní epitaf, hřbitovní kostel p. Marie v Broumově[14]
  • dřevěný reliéfní epitaf rodiny Grigersdorfů v Jordanově (1596)
  • malovaný epitaf, kostel sv. Petra a Pavla, Bernartice (1571)[15]
  • iluminace, bible Bartoloměje Netolického (Melantrichova)

Reference editovat

  1. ↑ R. W. Scribner, 1981, pp 216-217
  2. ↑ Khan Academy: Cranach, Law and Gospel (Law and Grace)
  3. ↑ Cranach digital archive: Law and Grace 1529, Inv. č. CZ_NGP_O10732
  4. ↑ Cranach digital archive, The Law and the Gospel 1500 - 1599, Inv. č. CZ_NGP_O9619
  5. ↑ Kotková O, 2007, s. 30
  6. ↑ Horníčková K, Šroněk M, 2010, s. 283
  7. ↑ Fred S. Kleiner, 2009, p. 509
  8. ↑ Kotková O, 2007, s. 28–29
  9. ↑ Cranach digital archive: Damnation and Redemption 1529
  10. ↑ Hamsíková M, 2011, s. 108
  11. ↑ Royt j, Hrubý V, Nástěnná malba s námětem Zákon a milost na zámku v Pardubicích, in: Umění 40, 1992, s. 124 sqq
  12. ↑ Royt J, 2008, s. 850
  13. ↑ Royt J, 2008, s. 849
  14. ↑ Royt J, 2008, s. 843-844
  15. ↑ Jakubec O., 2007

Literatura editovat

  • Kotková Olga, Cranach ze všech stran / from all sides, kat. 188 s., Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-618-0
  • Hamsíková Magdalena, Recepce díla Lucase Cranacha st. v malířství první poloviny 16. století v Čechách, disertační práce, FF UK Praha, 2011
  • Horníčková Kateřina, Šroněk Michal (eds.), Umění české reformace (1380-1620), Academia Praha 2010, s. 282-283, ISBN 978-80-200-1879-3
  • Fred S. Kleiner, Gardner's Art through the Ages: The Western Perspective, Svazek 2, Cengage Learning 2009, ISBN 978-1133954804
  • Royt Jan, Neznámé zobrazení luteránského námětu "Zákon a milost" v Broumově, in: Dáňová H, Klípa J, Stolárová L, Slezsko - země Koruny české. Historie a kultura 1300-1740, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-396-7
  • Kotková Olga, German and Austrian Painting of the 14th - 16th Century. National Gallery in Prague, pp. 34-35, Praha 2007, ISBN 978-80-7035-358-5
  • Jakubec, Ondřej a kol., Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích, kat. 176 s., Muzeum umění Olomouc, 2007
  • R. W. Scribner, For the Sake of Simple Folk: Popular Propaganda for the German Reformation, Cambridge University Press, 1981, pp 216-217

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zákon_a_milost_(Lucas_Cranach_starší)&oldid=22371565“