Wikipedie

Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy

záchranná stanice provozována hlavním městem Praha, součást příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy

Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy[pozn. 1] je provozována hlavním městem Praha od roku 2012[2][3] a je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy.[2][3][pozn. 2]

Informační tabule u záchranné stanice
Vstupní brána do areálu záchranné stanice
Výjezd zásahového vozidla z brány záchranné stanice

Poslání stanice editovat

Posláním této záchranné stanice je pomoc zraněným nebo jinak handicapovaným volně žijícím živočichům na území Prahy[3] s cílem navrátit je (po jejich zotavení) zpět do pražské přírody.[2] Stanice v Jinonicích je součástí Národní sítě záchranných stanic České republiky.[2] Tato síť sdružuje záchranné stanice lokalizované na území České republiky a zároveň též garantuje vysokou odbornou úroveň péče o volně žijící živočichy, kterým je v jednotlivých záchranných stanicích poskytována nezbytná pomoc.[2]

Statistika stanice editovat

Jinonická záchranná stanice je jednou z nejvytíženějších záchranných stanic na území ČR,[1] ročně přijímá kolem 4 až 5 tisíc[1] živočichů.[2][3]

  • V roce 2016 přijala záchranná stanice 3 707 pacientů;[3]
  • v kalendářním roce 2017 přijala stanice celkem 4 134 živočichů;[3]
  • v roce 2018 dokonce 4 712 zvířat;[2][3]
  • v roce 2019 to bylo 5 368 jedinců[4][3] (138 různých druhů)[1] a
  • v „pandemickém“ roce 2020 prošlo stanicí celkem 5 186 pacientů (a to 143 různých druhů).[4][3]

Záchranná stanice je schopna pečovat i o veverky:[4]

  • V roce 2018 bylo do stanice v Jinonicích přijato 92 veverek (z toho 69 nesamostatných mláďat);[3]
  • v roce 2019 stanicí prošlo 121 veverek (z toho 98 nesamostatných mláďat);[3]
  • v „pandemickém“ roce 2020 bylo přijato a ošetřeno celkem 143 veverek (z toho 124 nesamostatných mláďat);[4][3][pozn. 3]

Rok 2020 editovat

  • Z celkového množství 5 186 pacientů v roce 2020 ošetřila stanice (ve 41% všech řešených případů) zraněné živočichy[3] (po střetech s vozidly, po pokousání jiným živočichem nebo po nárazech do překážek, jimiž jsou většinou skleněné plochy či tramvajová vedení).[4] V dalších 33% (ze všech řešených případů) se jednalo o malá, nesamostatná mláďata.[3] Další zásahy si vyžádalo vyprošťování uvízlých zvířat (10%)[3] a záchrana vysílených jedinců (7%).[3] Ve zbylých 8% ostatních živočichů šlo o případy infekce, otravy nebo zranění např. při pokusech o únik ze zajetí apod.[3]
  • Z celkového množství 5 186 přijatých zvířecích pacientů v roce 2020 bylo 2 530 malých, nesamostatných mláďat (49% přijatých případů).[3][4] Dospělých zvířecích pacientů bylo 1 728 (tj. 33%).[4][3] Ve zbylých 18% (928 jedinců) se jednalo o živočichy (mláďata) s odhadovaným věkem maximálně do jednoho roku.[4][3]
  • Podle statistiky si nejvíce zásahů vyžádal měsíc červen 2020, kdy stanice v tzv. sezóně mláďat přijala a ošetřila 935 zvířecích pacientů.[4][3]
  • Podle území se do jinonické záchranné stanice dostalo nejvíce živočichů z území Prahy 4 (489 případů), na druhém místě pak z regionu Prahy 5 (482 jedinců) a na třetím místě pak z městské části Praha 6 (432 živočichů).[3]
  • Statistika důvodů, proč se veverka/veverky stala/staly v roce 2020 pacientem/pacienty záchranné stanice v Jinonicích byla následující:[3]
    • osiřelé mládě/mláďata (65%);[3]
    • zraněný jedinec (24%);[3]
    • zničené veverčí hnízdo (10%)[3] a
    • ostatní důvody (1%).[3]

Ekologie editovat

Jinonická záchranná stanice je součástí Střediska ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy.[2] Díky tomu se stanice zapojuje i do environmentálně zaměřených programů a aktivit určených pro Pražany, které toto středisko ekologické výchovy celoročně pořádá.[2] Širokou veřejnost tak mohou pracovníci záchranné stanice touto cestou seznamovat s aspekty života volně žijících živočichů v městském prostředí, s problémy souvisejícími s jejich ochranou a také s otázkami, jenž se týkají průběžné celoroční péče o ně.[2].

Rozsah péče editovat

Stanice může přijímat (s výjimkou rysů, medvědů a vlků) všechny druhy volně žijících živočichů.[2] Nejčastěji se ale jedná o ježky (ježek východní), poštolky, labutě, kachny, netopýry, rorýse, zajíce a kosi.[2] Asi pětina přijatých a ošetřovaných volně žijících živočichů patří mezi zvláště chráněné druhy (vydra říční, sova pálená, křeček polní, ledňáček říční, sokol stěhovavý, výr velký,[1] dudek chocholatý, bobr evropský, plch velký, ...).[2] Zranění živočichů jsou způsobena střety s lidmi nebo jako následek lidských činností či „konfliktu přírody s městskou civilizací“.[2] Samostatnou, leč velkou část pacientů jinonické záchranné stanice tvoří nesamostatná či opuštěná mláďata po ztrátě rodičů nebo hnízda, která by ve volné přírodě bez lidské pomoci nepřežila.[2][pozn. 4]

Lesní zookoutky editovat

 
Klece se zvířaty a volný výběh v pozadí – lesní zookoutek v Malé Chuchli
 
Zookoutek Praha–Kamýk: výběh kozy domácí–walliské (Capra hircus)

Uzdravení a zotavení živočichové se po rekonvalescenci v záchranné stanici vracejí zpět do volné přírody s výjimkou těch, kteří zůstávají trvale postiženi nějakým handicapem.[2] Takoví jedinci jsou umísťováni do detašovaných pracovišť záchranné stanice – do tzv. lesních zookoutků (provozovaných příspěvkovou organizací Lesy hl. m. Prahy) v pražských lesoparcích.[2][3][pozn. 5] Pražané si ve volně přístupných lesních zookoutcích mohou zvířata prohlédnout a tato místa slouží i pražským lesníkům pro pořádání vzdělávacích a osvětových akcí určených nejen dětem, ale i široké veřejnosti.[2] Jinonická záchranná stanice využívá zázemí lesního zookoutku v Malé Chuchli k organizování ekologicko–výchovných programů pro školy a pro pořádání víkendových akcí určených široké veřejnosti.[2]

V roce 2020 jinonická záchranná stanice zajistila celkem 312 akcí s tematikou záchrany volně žijících živočichů, kterých se zúčastnilo 8 291 návštěvníků.[4] V této statistice je zahrnuto 53 programů pro školy (celkem pro 920 účastníků); 1 osvětová akce pro veřejnost (200 lidí) a 1 exkurze (10 osob).[3]

Příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy spravuje celkem 4 lesní zookoutky, ve kterých žije 122 jedinců 35 druhů (stav ke konci roku 2020).[3]

Financování editovat

Provoz jinonické záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy je finančně velmi náročný.[4] Prostředky od široké veřejnosti (drobných dárců a podporovatelů) jsou získávány buď formou sponzorování konkrétních živočichů[3] či formou adopce konkrétních trvale handicapovaných zvířat[3] nebo přímým bezhotovostním převodem peněz na transparentní bankovní účet.[4][3]

Sponzoring editovat

V roce 2020 podpořilo jinonickou záchrannou stanici 72 sponzorů,[3] kteří zaslali peníze na nákup vybavení (přepravky, klece, misky, podestýlka, apod.)[3] nebo dedikovali svoje finanční prostředky konkrétně na péči o jedince, jenž se na stanici nejčastěji dostávají (ježci, veverky, labutě, poštolky, kalousi či zajíce).[3]

Adopce editovat

V roce 2020 evidovala jinonická stanice 91 tzv. adoptivních rodičů, z nichž každý zaplatil předem stanovenou pevnou částku potřebnou k uhrazení části ročních nákladů na krmivo a péči o konkrétní trvale handicapované zvíře.[3] Tito jedinci nemohou být vypuštěni do volné přírody, žijí buď přímo v lokalitě stanice nebo v některém z výše zmíněných lesních zookoutků.[3]

Doprovodné prodeje editovat

Další formou podpory provozu (konkrétně nákup krmení a vybavení) záchranné stanice je doprovodný prodej sady charitativních zvířátkových (labuť, srnec a zajíc) vykrajovátek na vánoční cukroví a nástěnných kalendářů (formátu A3) nazvaných „Oči pražské přírody 2023“ se 12 fotografiemi některých zvířecích pacientů záchranné stanice.[5]

Přítomnost a budoucnost editovat

Fungování záchranné stanice se dlouhodobě (od roku 2012) odehrává v kapacitně poddimenzovaných[6] a navíc i nevyhovujících (jak pro zaměstnance, tak i pro zvířecí klienty) provizorních podmínkách.[1][7] Zvířecí záchranáři (11 zaměstnanců, dále brigádníci a dobrovolníci[8]) pracují v ošetřovnách tvořených jednoduchými obytnými buňkami; jejich svěřenci jsou umisťováni v dočasných voliérách apod.[6][1] Výstavbu nové záchranné stanice plánovalo hlavní město Praha již delší dobu.[6]

 
Letecký pohled na areál záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy (2017)

Provozovatel stanice – Lesy hlavního města Prahy – vědom si této skutečnosti, požádal v roce 2019 o územní rozhodnutí[7] a následně získal stavební povolení na komplexní rekonstrukci[7] (resp. výstavbu nového) objektu, jehož investiční rozpočet se předpokládá ve výši 173[7] milionů korun (bez DPH).[1][7] Realizace celého projektu by měla být zahájena v roce 2020 s tím, že areál by měl být dokončen v roce 2022.[7][pozn. 6]

 
Informační tabule oznamující zahájení stavby nové záchranné stanice

Projekt generální rekonstrukce zahrnuje výstavbu veterinární ordinace (s operačním sálem)[7] doplněnou několika jednotkami intenzivní péče pro zvýšení šancí těžce zraněných zvířat na přežití.[7] Architekti mysleli i na výstavbu komplexu specializovaných rehabilitačních voliér[6] a výběhů.[1][pozn. 7] Areálu inovované záchranné stanice (s kapacitou dimenzovanou na 800 ošetřovaných jedinců[7][6])[pozn. 8] má vévodit léčebné zařízení pro labutě a další vodní ptáky a dále pak tzv. „odchovna veverek“ (komplex voliér pro péči o mláďata veverek).[1] V areálu mají navíc vzniknout také rehabilitační výběhy pro kopytníky a vodní nádrž.[6] Nádrž má sloužit jako „vodní výběh“ pro vydry a bobry, protože i tyto druhy se začínají objevovat na některých lokalitách v pražské přírodě.[7]

Budování nového areálu má probíhat při současném provozu stávajícího zařízení, bude proto muset být nejen citlivě koordinováno ale i rozděleno do několika dílčích etap.[1][pozn. 9] Areál nové záchranné stanice je navržen v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu a její provoz by měl být ekologičtější[6] (jímání dešťové vody, zelené střechy budov apod.).[1][7]

Předpokládá se, že po rekonstrukci bude nový areál záchranné stanice schopen přijmout a ošetřit jakékoliv zraněné volně žijící zvíře s výjimkou medvěda hnědého.[7]

Nově dokončený areál by měl umožnit (oproti stávajícímu stavu záchranné stanice před rekonstrukcí) i realizaci návštěv pražské veřejnosti a též poskytnout prostor k organizování vzdělávacích programů a aktivit určených pro zájemce z řad veřejnosti a pro školy.[8] Provoz nového areálu by měl též umožnit posílení početního stavu zvířecích záchranářů o další pracovníky (brigádníky).[8]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Stanice sídlí v pražských Jinonicích na adrese: Mezi Rolemi, 152 00 Praha 5[1] (nebo 158 00 Praha 5 – Jinonice), Česko; funguje nonstop 365 dní v roce; ohlašovací a poradenská nonstop telefonní linka: 773 772 771; personál stanice disponuje dvěma zásahovými vozidly.[2]
  2. ↑ K provozování záchranné stanice na území hlavního města Prahy obdržela příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy povolení od Ministerstva životního prostředí České republiky.[2]
  3. ↑ Odchov nesamostatných veverčích mláďat je náročný a každý jedinec v průměru tráví v záchranné stanici v Jinonicích 65 dní.[4][3] Kojení si vyžadují veverčata do 8 týdnů stáří; další asi 4 týdny trvá následná péče; plně samostatný jedinec je až od věku 3 měsíců.[4][3] Další dovednosti (krom příjmu pevné stravy) jako je šplhání a skákání trénují veverky před vypuštěním do volné přírody v záchranné stanici v prostorných venkovních voliérách speciálně vybavených kmeny a větvemi.[4]
  4. ↑ Transportu mláďat do stanice by měla předcházet telefonická konzultace pro rozhodnutí, zda zvíře opravdu potřebuje lidskou pomoc nebo by takový zásah člověka byl spíše ke škodě.[2]
  5. ↑ Volně přístupný lesní zookoutek se nachází například u hájovny v Malé Chuchli, v Hostivaři („Divoká zahrada Hostivař“) či v Kunratickém lese.[3][2]
  6. ↑ V prvním roce stavby by mělo být investováno 120 milionů korun, ve druhém roce dalších (zbylých) 53 milionů korun.[8]
  7. ↑ Jednotlivé komplexy voliér jsou navrhovány tak, aby byly multifunkční a případně přizpůsobitelné i konkrétním potřebám jiných aktuálně ošetřovaných živočišných druhů.[7]
  8. ↑ Kapacitní možnosti záchranné stanice v Jinonicích před rekonstrukcí (rok 2019) byly jen 400 až maximálně 500 jedinců.[6]
  9. ↑ Během výstavby nového areálu záchranné stanice by měla být případně využívána kapacita detašovaných pracovišť – lesních zookoutků (především toho v Malé Chuchli).[6]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m DORŇÁKOVÁ, Monika. Konec provizoria. Volně žijící živočichové se dočkají nové záchranné stanice [online]. Deník cz, 2020-06-21 [cit. 2021-02-15]. Bohatá fotodokumentace. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Záchranná stanice [online]. Lesy hlavního města Prahy [cit. 2021-02-12]. Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy (na webu Lesů hl. m. Prahy). Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy (výroční zpráva Lesů hl. m. Prahy za rok 2020). Praha: příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy, 2021 (2021 tisk). 16 s. Kapitola Záchranná stanice; Rok 2020 = rok veverek; Lesní zookoutky; Vaše podpora, s. 2–4; 10–13. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Provoz nepřerušila ani pandemie. Záchranná stanice přijala 5186 živočichů [online]. Lesy hlavního města Prahy, 2021-01-20 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zvířecí pacienty můžete podpořit nákupem našich kalendářů nebo vykrajovátek [online]. web: Lesy hl. m. Prahy cz, 2022-11-25 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i LIŠKOVÁ, Michaela. Záchranná stanice pro zvířata v Jinonicích v novém. Praha už má vizualizace, stavět začne příští rok [online]. ČT 24, ČTK, 2019-08-14 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m Záchranná stanice pro volně žijící živočichy dostane novou podobu [online]. Portál životního prostředí hlavního města Prahy, 2019-08-14 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d PRAHA (ČTK). Pražská záchranná stanice pro zvířata bude mít nový areál [online]. Ekolist.cz (zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii), 2020-06-17 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy : výroční zpráva Lesů hl. m. Prahy za rok 2020. 1. vyd. Praha: Lesy hlavního města Prahy, 2020. 16 s. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Záchranná_stanice_hl._m._Prahy_pro_volně_žijící_živočichy&oldid=22028736“