Mečovka horská
Mečovka horská (latinsky: Xiphophorus nezahualcoyotl, slovensky: Mečúň horský, anglicky: Mountain swordatail).[pozn. 1][2][3][4][5] Ryba se vyskytuje ve sladkých vodách zemí Střední Ameriky. Rybu vědecky popsali v roce 1990 američtí ichtyologové Mary Rauchenberger, Klaus D. Kallman a Donald C. Morizot.
 Mečovka horská | |
|---|---|
 Mečovka horská, samice | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | Obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | Ryby (Osteichthyes) |
| Třída | Paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Nadřád | Kostnatí (Teleostei) |
| Řád | Halančíkovci (Cyprinodontiformes) |
| Čeleď | Živorodkovití (Poeciliidae) |
| Rod | Mečovka (Xiphophorus) |
| Binomické jméno | |
| Xiphophorus nezahualcoyotl Rauchenberger, Kallman & Morizot, 1990 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ryba byla pojmenována podle básníka, filozofa a císaře státu Texcoco Nezahualcoyotl (1402–1472), který byl svým historickým významem srovnatelný s Moctezumou I., podle kterého je pojmenována jiná mečovka (Xiphophorus montezumae).[6]
Popis editovat
Základní zbarvení přírodní formy je leskle stříbřité s modro-červeným nádechem a nepravidelnými černými skvrnkami, u samců je mečík nažloutlý až oranžový s černým lemováním, barva mečíku může být variabilní, černé lemování je vždy. Délka mečíku může být až 4 cm. Samci dorůstají 5 cm, samice dorůstají 6 cm. Samice je zavalitější. Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.[4][5]
Biotop editovat
Ryba žije ve sladkých vodách Střední Ameriky. Výskyt je omezen na spádovou oblast Río Tamesí, Río el Salto, Río Tanchachin a Río los Gatos a jejich přítoky, v mexickém státě San Luis Potosí. Obývá rychle tekoucí potoky v horských oblastech až do výšky 1200 metrů nad mořem. V nižších oblastech obývá zavlažovací kanály.[4][5]
Zařazení editovat
Ryba byla považována za poddruh Xiphophorus montezumae. V roce 1964 se mezi vědci Hamburské univerzity objevily pochybnosti, jako o poddruhu, vytvořili dočasné jméno Xiphophorus „Hamburg 1964“. Jako samostatný druh byl popsán až v roce 1990.
Spolu se svými sesterskými druhy Xiphophorus montezumae a Xiphophorus continens tvoří monofyletickou skupinu.[7] Ze zástupců, kteří žijí na vysočinách Mexika, je tento z nejsevernějšího biotopu.
Chov v akváriu editovat
- Chov ryby: Pro chov je snadný, převaha samic nad samci je žádoucí. Ryba prospívá ve větších nádržích, kde má možnost plavat, silnější proudění vody je nutnost.[4]
- Teplota vody: 19–26°C[4]
- Kyselost vody: 7,0–8,0pH[4]
- Tvrdost vody: 7–20°dGH[4]
- Krmení: Jedná se o všežravou rybu, preferuje živou potravu (perloočky, komáří larvy), přijímá také vločkové, nebo mražené krmivo. Okusuje řasy. Pro dobré vybarvení a růst by strava měla být pestrá.[4]
- Rozmnožování: Březost trvá přibližně 4–6 týdnů (24 dnů). Samice rodí 10–30 (20–40) mláďat, dle své velikosti. Samice mají před porodem černou skvrnu zralosti a výrazně hranaté velké bříško. Po porodu je vhodné potěr odlovit, nebo k porodu použít líhničku.[4][5]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Xiphophorus: z řeckého xiphos = meč + pherein = nosit
Reference editovat
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ RNDR. SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). První. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online.
- ↑ HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Xiphophorus nezahualcoyotl - Mečovka horská. rybicky.net [online]. [cit. 2020-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d FischBase: Xiphophorus nezahualcoyotl Rauchenberger, Kallman & Morizot, 1990 Mountain swordatail. 2020-02-24
- ↑ Christopher Scharpf; KENNETH J. LAZARA. Order CYPRINODONTIFORMES: Families POECILIIDAE, ANABLEPIDAE, VALENCIIDAE, APHANIIDAE and PROCATOPODIDAE [online]. Christopher Scharpf and Kenneth J. Lazara, 26 October 2019 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Mary Rauchenberger, Klaus D. Kallman, Donald C. Morizot: Monophyly and Geography of the Río Pánuco Basin Swordtails (Genus Xiphophorus) with Descriptions of Four New Species. In: American Museum Novitates., Nr. 2975, 1990, ISSN 0003-0082, S. 22 ([1] Archivováno 11. 6. 2007 na Wayback Machine.).
Literatura editovat
- HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s.
- Wischnath, L., 1993. Atlas of livebearers of the world. T.F.H. Publications, Inc., United States of America. 336 p., ISBN 0-86622-368-1