Wu-ti (Chan)

sedmý císař dynastie (Raná, Západní) Chan

Wu-ti (čínsky pchin-jinem Wǔdì, znaky zjednodušené 武帝, tradiční 武帝; 15687 př. n. l.), vlastním jménem Liou Čche (čínsky pchin-jinem Liú Chè, znaky zjednodušené 刘彻, tradiční 劉徹), plným posmrtným jménem Siao-wu-ti (čínsky pchin-jinem Xiàowǔdì, znaky zjednodušené 孝武帝, tradiční 孝武帝 byl sedmý císař dynastie Chan, vládnoucí v letech 141–87 př. n. l. Vládl mimořádně dlouho – 54 let. Během jeho panování říše Chan získala nová území, císař vybudoval silný centralizovaný stát prostřednictvím omezením moci lenních knížat a reorganizace správy ideologicky podepřené konfucianismem, který se stal státní ideologií.

Wu-ti
císař říše Chan
Portrét
císař Wu-ti
Doba vlády9. března 141 př. n. l.29. března 87 př. n. l.
Úplné jménoLiou Čche (劉徹)
Chrámové jménoŠ’-cung (世宗)
Posmrtné jménoSiao-wu chuang-ti (孝武皇帝)
Narození7. června 156 př. n. l.
Čchang-an
Úmrtí29. března 87 př. n. l.
Čchang-an
PředchůdceŤing-ti
NástupceČao-ti
Manželkycísařovna Čchen
císařovna Wej
a řada vedlejších manželek
PotomciLiou Ťü, korunní princ;
Liou Chung, kníže Chuaj z Čchi;
Liou Tan, kníže La z Jen;
Liou Sü, kníže Li z Kuang-ling;
Liou Po, kníže Aj z Čchang-i;
Liou Fu-ling (císař Čao-ti)
a šest dcer
RodLiou
DynastieChan
OtecŤing-ti
Matkacísařovna Wang
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozsah říše Chan dosáhl za vlády Wu-tiho vrcholu – na ve stepích severně od Číny bojovaly chanské armády se Siung-nu. Při hledání spojenců proti nim císař vyslal poselsvo k Tocharům (Jüe-č’ům) žijícím ve střední Asii, aliance sice uzavřena nebyla, nicméně obchod se střední Asií kvetl. na jihu chanské armády dobyly země kmenů Min-jüe a Nan-jüe ve Fu-ťienu, Kuang-tungu, Kuang-si a severním Vietnamu. Na východě si Wu-ti podrobil Koreu. Finanční náročnost vojenských výbojů přinesla nutnost reforem státních financí, daně byly zvýšeny, zaveden státní monopol na prodej soli a železa. Císař podporoval i kulturu, za jeho vlády se rozvíjela poezie a hudba.

Zatímco jeho předchůdci sympatizovali s taoismem, Wu-ti vládl pomocí konfuciánských a legistických postupů a učinil konfuciánství státní ideologií. Na návrh Tung Čung-šua a Kung-sun Chunga zřídil Vysoké učení Tchaj-süe, kde budoucí úředníci, nadaní muži vybíraní regionálními úřady, studovali knihy konfuciánského kánonu. Osobně však císař věřil v taoismus směru Chuang-Lao, ve svých pozdějších letech se zaměřil zejména na hledání nesmrtelnosti. Podezřívavost císaře však vyústila v hony na čarodějníky, kterým roku 91 př. n. l. padlo za oběť na deset tisíc lidí.

Literatura

editovat
  • LOEWE, Michael. The Former Han dynasty. In: TWITTCHETT, Denis; FAIRBANK, John K. The Cambridge History of China: Volume I. The Ch'in and Han Empires, 221 B.C.-A.D. 220. 1. vyd. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1986. ISBN 0521214475, ISBN 9780521214476. S. 103–222. (anglicky)

Externí odkazy

editovat