Wilhelm Exner
Wilhelm Franz Exner (9. dubna 1840 Gänserndorf[1] – 25. května 1931 Vídeň[1][2]) byl rakouský technik, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Dr. Wilhelm Exner | |
|---|---|
 Wilhelm Exner, r. 1900 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1882 – 1897 | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1905 – 1918 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
| Narození | 9. dubna 1840 Gänserndorf  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. května 1931 Vídeň  Rakousko |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Polytechnika Vídeň |
| Ocenění | honorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1913) medaile Wilhelma Exnera (1921) čestný doktor Spolkové vysoké technické školy v Curychu čestný doktor Technické univerzity Vídeň |
| Webová stránka | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Byl synem železničáře. Studoval na vídeňské polytechnice. Pracoval pak jako pedagog na vyšší reálné škole ve Vídni. V letech 1862–1868 vyučoval na školách v českém Lokti (zde vyučoval po dva roky[2]) a v dolnorakouské Kremži. V roce 1868 byl jmenován profesorem na lesnické akademii v Mariabrunnu. Roku 1875 byl pověřen začleněním této školy do Vysoké školy zemědělské ve Vídni. Stal se zde profesorem mechanické technologie a stavebního a strojního inženýrství.[1] Byl i politicky aktivní. Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil doplňovacích volbách roku 1882 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Hernals, Ottakring, Währing, Klosterneuburg. Slib složil 5. května 1882. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1885. Ve volbách roku 1891 uspěl za kurii městskou, obvod Vídeň, I. okres.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Dr. Wilhelm Exner, c. k. dvorní rada a profesor na c. k. vysoké zemědělské škole, bytem Vídeň.[4]
V roce 1882 je uváděn coby ústavověrný poslanec Říšské rady.[5] Po volbách roku 1885 se uvádí coby člen klubu Sjednocené německé levice, který utvořilo několik ústavověrných politických proudů liberálního a centralistického ražení.[6] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[8] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[9] Národní listy v nekrologu uvádějí, že s poslanci českými byl vždy ve stycích přátelských.[2]
Od roku 1905 byl členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady), kde patřil k liberálnímu klubu.[1]
V roce 1900 byl generálním komisařem pro rakouskou expozici na Světové výstavě v Paříži.[2] V letech 1879–1904 zastával funkci ředitele institutu Technologisches Gewerbemuseum ve Vídni, na jehož založení se podílel. Následně až do roku 1910 byl prezidentem Spolku pro rozvoj živností. V roce 1920 se stal předsedou Rakouského normalizačního výboru. Byl také čestným prezidentem dolnorakouského živnostenského spolku, čestným členem Spolku německých inženýrů a od roku 1925 členem vídeňské akademie věd. Vídeňská vysoká škola technická mu udělila čestný doktorát.[1] Jmenuje se po něm Medaile Wilhelma Exnera, udělovaná v Rakousku osobnostem za národohospodářské zásluhy.
Zemřel v květnu 1931 po krátké nemoci.[2]
Památka editovat
Lavička byla postavena v Karlových Varech a je památkou na významného lázeňského hosta Wilhelma Exnera, který podle karlovarských Kurlistů v lázních pobýval celkem 59krát.[10] Svého času bylo zvykem na území karlovarských lázeňských lesů vytvářet drobné či větší historické památníky na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.[11]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Exner, Wilhelm Franz (1840-1931), Technologe, s. 276. (německy)
- ↑ a b c d e Vilém Exner zemřel. Národní listy. Květen 1931, roč. 71, čís. 145, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=120&size=45
- ↑ Teplitz-Schönauer Anzeiger 10. 5. 1882, s. 1.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Wilhelma Exnera, s. 255–260.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Exner na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm Exner
