Vítězslav Bělovský editovat

(*10. 9. 1943 Šenov – †31. 12. 2016 Nový Jičín), novinář, prozaik, nakladatel a vynikající publicista působící na Ostravsku vydávající pod pseudonymem Václav Chytil.

Václav Chytil, vlastním jménem Vítězslav Bělovský. Foto © Štěpánka Bělovská

Životopis editovat

Narodil se v Šenově 10. 9. 1943 jako prvorozený syn do rodiny Bohumila a Libuše Bělovských. V Šenově u Ostravy strávil celé svoje dětství. Pak se v roce 1959 s rodiči odstěhoval do Prahy. V roce 1961 ukončil Střední průmyslovou školu strojírenskou v Praze na Smíchově (první dva ročníky 1957–1959 ještě v Ostravě-Vítkovicích). Před přijetím na vysokou školu pracoval v Ústavu pro výzkum rud v Praze-Hodkovičkách jako konstruktér. V letech 1963–1971 vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK, obor novinářství. V roce 1967 studia ze zdravotních důvodů přerušil a promoval až v roce 1971 diplomovou prací na téma Časopis Červený květ.

Po studiu v roce 1971 se vrací na Ostravsko do rodného Šenova, kde již zůstal natrvalo. Oženil se s Dorotheou Ciganovou z Hati a narodili se jim dvě děti, dcera Štěpánka a syn Karel. Během svého života vystřídal různá zaměstnání: např. v dělnických profesích pracoval v roce 1967–1968 v NHKG, u Průmyslových staveb Gottwaldov v roce 1968 a 1971–1972 u VOKD závod 34 Šenov. V roce 1970 nastoupil do krajského nakladatelství Profil, kde se později, po kolapsu komunistického režimu, stal v roce 1990 i jeho ředitelem. Pracoval také ve Státní vědecké knihovně v Ostravě, v Knihovně města Ostravy. Byl rovněž redaktorem Československé televize Ostrava, ve Večerníku moravskoslezském, v moravskoslezském deníku Nová svoboda. Spolu se svými přáteli Zbyňkem Janáčkem, Janem Machačem, Lubomírem Petrem a Ivanem Straňákem založili nakladatelství Sfinga v Ostravě (1991–1996).

V roce 1995 založil se svou manželkou vlastní nakladatelství TILIA, ve kterém vydali na dvě stovky periodických i neperiodických publikací jak beletrie, tak odborné literatury. Napsali je převážně autoři z regionu (Mečislav Borák, Bořivoj Čelovský) a podniky i pro širší čtenářskou veřejnost. Za některé knihy získali autoři nebo editoři významná ocenění.

K nejdůležitějším a nejznámějším spolupracujícím institucím, pro něž nakladatelství TILIA vydalo v koprodukci a jako zájmové náklady různé publikace, patří například: Archiv města Ostravy, Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava a Přívoz, Statutární město Ostrava, Matice slezská, Městský úřad Karviná, Muzeum Těšínska, Ostravská univerzita, Ostravské muzeum, Slezský ústav Slezského zemského muzea v Opavě, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. Radhoštěm, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky v Praze, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. TILIA vydávala i literární časopis Alternativa. Také různé malonákladové a příležitostné tisky.

V důchodu se Vítězslav Bělovský zcela vrací k autorské práci. Knihy už vydává převážně elektronicky na stránkách www.vaclav-chytil.cz.

Ocenění editovat

1981 – Tvůrčí prémií tehdejšího Českého literárního fondu za knihu Holoubek ISBN 48-001-81

Knihy editovat

1981 – Holoubek – Literární debut, kniha povídek, v nichž se autor vrací do svého dětství na Ostravsku. ISBN 48-001-81

1984 – Faraón v deset večer – Faraóni si říkali mezi sebou ostravští horníci, ale v knize jsou povídky nejen o nich. ISBN 48-012-84

2011 – Chodci v soumraku – Hluboce láskyplný vztah vnuka k prarodičům viděný očima dítěte i skrze životy jiných lidí na Ostravsku. ISBN 978-80-86904-43-6

2014 – Alej bez stromů – Slova autora: „Ta kniha vznikla proto, že v mé hlavě se pořád táhnou dvě řady starých lip, že pořád cítím, jak voní, že slyším, jak v jejich korunách zpívají ptáci a jak v nich v noci houkají sovy, i když ty stromy jsou už dávno vykácené a místa po nich zmizela pod asfaltem.“^[1] Vyšla pouze elektronicky. ISBN 978-80-86904-50-4

2014 – Šťastné dny – Vyprávění starého novináře Vojtěcha Leonarda o tom, jak za normalizace bylo snadné kvůli obyčejné nestatečnosti ztratit lidskou důstojnost. Vyšla pouze elektronicky. ISBN 978-80-86904-51-1

2014 – V blízkosti našel jsem svou skrýš – Výběr básnických pokusů, vypsaných ze zrušených deníků autora. Vyšla pouze elektronicky. ISBN 978-80-84904-53-5

2014 – Poslední dny Karla Klimši – Rekonstrukce kriminálního případu z roku 1933, který vyvolal na Ostravsku mimořádnou pozornost a po letech se stal námětem televizního filmu, rozhlasové hry i polské prozaické novely. Technicky nadaný horník, dokonce autor jednoho z čs. patentů, se pomstil za propuštění z práce vraždou nadřízeného, skryl se v podzemí dolu a chtěl se dále mstít do poslední minuty svého života. Vyšla v regionálním tisku a elektronicky. ISBN 978-80-86904-48-1

2015 – Tíže křídel – Sbírku tvoří sedmnáct povídek. Některé byly napsány, když bylo autorovi dvacet let, ty poslední už napsal jako sedmdesátník. Jsou o dětech, starých lidech, lásce, samotě, smrti. Vyšla pouze elektronicky. ISBN 978-80-86904-55-9

Povídky, črty, reportáže editovat

Publikoval v různých novinách a časopisech, v almanaších (Oheň 1975, Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat 1979 a Oheň 2 1978, všechno Profil Ostrava). Články a reportáže vydával pod svým vlastním jménem i pod šiframi v různých časopisech, např. Červený květ, Svět v obrazech, Kulturní měsíčník i v dalším regionálním tisku a také v Československém rozhlase.
Konec hospody na Ještěrce – V roce 1974 nafotil a popsal podle vyprávění svého strýce Aloise Běgona a dalších pamětníků konec bartovické hospody Ještěrka. Reportáž vyšla v Ostravském večerníku 8. listopadu 1974 s názvem Bartovská harenda se bourá.
Břízy a jiné stromy – Povídka o stáří. Napsal ji v červnu 2015. Vyšla elektronicky.
Klec, která nechce věznit ptáka – Jedna z novinových črt, vyšla 4. října 1973 v Ostravském večerníku. V roce 2015 ji přepsal a připsal k ní i dodatek a uveřejnil na svých web stránkách.

Ostatní editovat

U soudu – Dramatické pásmo ze života a díla Rudolfa Těsnohlídka o dvou částech – Nikesonte a Horečnatý sen. V roce 1980 ho uvádělo Divadlo hudby v Ostravě v rámci pokusu o takzvané Divadlo literatury. Režie Alexandr Postler.
O lásce – filmový portrét spisovatele Jaroslava Sekery – Scénář k filmovému portrétu J. Sekery. Přijato k realizaci v Československé televizi Ostrava; již nerealizováno.
Poslední setkání – 2015 se pokusil napsat divadelní hru. Je o tom, že peníze kazí člověka, když ztratí životní hodnoty. Jenže jako se slepicí a vejcem ani tady se neví, co bylo dřív, zda neblahý vliv peněz či majetku, nebo ztráta citu, vzájemné důvěry a životních hodnot.
2013 – Natočil Český rozhlas 2 v rámci pořadu hry a četba pětidílný cyklus – Chodci v soumraku.
2017 – Chodci v soumraku vyšly 11. 10. 2017 jako audiokniha pro nevidomé v edici Státní vědecké knihovny v Ostravě.