Wikipedistka:Helena Dvořáková/Pískoviště2
Pískoviště pro PAMÁTKY
Liška (642 m n. m.) je kopec v jihozápadní části brdských Hřebenů, 6 km od Dobříše a 18 km od Příbrami. Je druhým nejvyšším vrcholem okrsku Studenská vrchovina, po Studeném vrchu (660 m n. m.).
Přístup editovat
Liška je přístupná po červeně značené Hřebenové cestě, která se táhne přes celé Hřebeny od Zbraslavi až do Jinců a kterou v těchto místech kopíruje i cyklotrasa 8129 a naučná stezka Dobří(š) v poznání. Vrchol Lišky se nachází 100 metrů severozápadně od této cesty
Babka (505 m n. m.) je skalnatý kopec v brdských Hřebenech, v Řevnickém lese, na výběžku, který z hlavního hřebene Hřebenů odbočuje nad Řevnice. Nachází se mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy; do těchto měst také spadá katastrálně, vrcholová část spadá do Řevnic. Kvůli dobré vyhlídce je od 19. století oblíbeným výletním místem.
Skalka (553 m n. m.) je nevýrazný ostroh v Brdské vrchovině, v jihovýchodní části Hřebenů. Skalecký hřbet je v geomorfologickém členění na úrovni podokrsku. Nachází se 27 km jihozápadně od Prahy v okrese Praha-západ, v katastrálním území města Mníšek pod Brdy. Místo je známé hlavně proto, že se zde nachází unikátní krajinný a architektonický prvek, barokní areál Skalka, který se stal poutním místem a cílem turistů.
Ve středověku vedla přes Skalku Zlatá stezka.[zdroj?] V roce 1889 sem byla z Řevnic zavedena historicky třetí turistická značená cesta Klubu českých turistů.[1] Vedle původní červené hřebenové značky tudy prochází též zelená značka vedoucí z Mníšku pod Brdy do Řevnic. Samotný nenápadný vrcholek ukrytý v lese značky míjejí. Skalka je oblíbeným místem navštěvovaným pěšími turisty, cyklisty a v zimě i běžkaři.
Skalecký hřbet je zalesněn smrkovými a borovými porosty. Geologicky je tvořen ordovickými křemenci. V minulosti v okolí kromě těžby křemene probíhala též hlubinná těžba železné rudy. Je poprvé doložena k roku 1746, k jejímu největšímu rozvoji došlo po 2. světové válce. Celý kopec byl poddolován, začalo docházet k propadům půdy a poškození staveb poutního areálu. Po vytěžení ložiska byl důl v roce 1966 uzavřen a postupně došlo ke stabilizaci horninového masívu. V 80. letech se započalo s opravami zchátralého poutního areálu, v roce 2004 zahájila Montánní společnost práce na zpřístupnění části dolů, kde poté vzniklo hornické muzeum.
Skalka 553,0 m 1,5 km ssz. od Mníšku pod Brdy; skalnatý vrchol
jv. okrajového hřbetu Hřebenů, budovaný ordovickými
křemenci libeňského a dobrotivského souvrství; při hraně jv. svahu geomorfologické jednotky;
zalesněný porosty smrku a borovice; v okolí v minu-
losti těžba železné rudy a křemene (poddolováno);
ZEMĚPISNÝ LEXIKON ČR - Hory a nížiny Jaromír Demek, str. 396
Geomorfologicky se Hřebeny dělí na okrsky Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Skutečným nejvyšším bodem Hřebenů je tak Studený vrch (660 m).
Více zde: https://stredocesky2011.webnode.cz/zivotni-prostredi/pohori/
Důl Skalka: https://www.montannispolecnost.cz/?page_id=13 https://www.gigaplaces.com/clanek-dul-skalka
---Celý areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2] [3] změnit datum, číslo památky a název---
Historie editovat
Architektura editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Řevnice 1253–2003: almanach k výročí. Řevnice: Město Řevnice, 2003. S. 63. ISBN 80-86432-50-5.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Identifikátor záznamu 1000125702 : Kostel sv. Václava v Hrusicích. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Památkový katalog - 1000001634 - Klementinum. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000017618&local_base=AUT 16.10., číslo jk01062152
- Klementinum: https://pamatkovykatalog.cz?element=12999601&action=element&presenter=ElementsResults
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Dvořáková/Pískoviště2
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Dvořáková/Pískoviště2 na Wikimedia Commons
Poznámky editovat
Šablony, zdrojáky - přidat zdvojení [ a {, jinak se to automaticky převádí:
[Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze|Jan Nepomucký (Tetín)] [Kategorie:Kulturní památky v okrese Beroun]
INFOBOXY <--
| název – povinný parametr
| typ – typ budovy> hrad, zámek, palác, zřícenina, vila
| využití – krátký popis 2-3 řádky textu
| země – doplněno pomocí 
[[|]]
| rejstřík památek – index rejstříku ústředního seznamu kulturních památek
| zeměpisná šířka – nevyplnění souřadnic, je stránka automaticky vložena do Kategorie:Údržba:Sídla bez souřadnice
| zeměpisná šířka = vypnuto – deaktivuje zobrazení souřadnic na řádku hlavního nadpisu
{Infobox - budova | typ = palác | název = | obrázek = | popisek = | využití = | sloh = Rané baroko | architekt = | výstavba = 1623 – 1630 | přestavba = | zánik = | stavitel = | další majitelé = | současný majitel = Český stát | poloha = | obec = | země = Česká republika }
PODKLADY
http://www.cestomila.cz/clanek/747-mysticky-vrch-veliz-v-krivoklatskych-lesich Velíz
http://www.toulkypocechach.com/lokalita.php?interni_nazev=klementinum
Dvořák, Otomar a Holečková, Marie. Tajemná místa Berounska. 1. vyd. Beroun: Nakladatelství MH, 2013. 157 s. ISBN 978-80-86720-64-7.