Wikipedista:Tlachy/Josef Filip Duras
Josef Filip Duras editovat
| Josef Filip Duras | |
|---|---|
| Narození | 1. května 1793 Jemníky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. června 1856 Litoměřice |
| Příčina úmrtí | mrtvice |
| Povolání | justiciár |
| Příbuzní | Alois Pravoslav Trojan (synovec) |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Filip Duras (1. květen 1793 Jemníky – 10. června 1856 Litoměřice) byl český justiciár[1].
Jeho jméno vstoupilo do historie jakožto jméno člověka, který zaměstnával jednoho z největších českých básníků a nejvýznamnějšího představitele české poezie v období romantismu Karla Hynka Máchu.
Život editovat
Rodina Durasových a vztahy editovat
Josef Filip Duras se narodil 1. května 1793 do mlynářské rodiny v Jemníkách u Slaného. Vzhledem k funkci, kterou později vykonával, ovládal velmi dobře němčinu. Některé zdroje tvrdí, že k Durasovi docházeli známí, za účelem zdokonalení se v německém jazyce.[2] Měl starší sestru Marii (1787–1823), která se roku 1805 provdala za Václava Trojana (1780–1857). Václav Trojan byl knovízský kněz, kterému se 2. dubna 1815 během manželství s Marií Durasovou narodil syn Alois Pravoslav Trojan (1815–1893). Ten se později stal blízkým přítelem již zmiňovaného Karla Hynka Máchy. Sám Alois Trojan se stal významným českým právníkem, politikem a poslancem nejen Českého zemského sněmu ale také Říšské rady. Některé zdroje tvrdí, že to byl právě Alois Trojan, kdo Máchovi zajistil místo v kanceláři u svého příbuzného Josefa Durase.
Roku 1833 vstoupil Josef Filip Duras do manželství s Albertinou Matouškovou (9. 4. 1809 – 10. 8. 1863), dcerou Ferdinanda Matouška, který zastával funkci ředitele panství ve Spáleném Poříčí, Lešanech, Nedvězí a v Pozdni. [1] Svatba Josefa Durase a Albertiny Matouškové se konala ve Slaném, ve stejném městě přišel 4. září roku 1834 na svět Durasův prvorozený syn Karel,[1] kterého následoval bratr František (1836–1859?) a sestry Julie (1838–1857) s Norbertou (1841). Ani jedno z dětí se však vysokého věku nedožilo.[2]
Pobyt v Litoměřicích a setkání s Karlem Hynkem Máchou editovat
V roce 1835 se rodina Durasových přestěhovala do královského města Litoměřice, kde Josef Duras nastupuje do funkce justiciára. Durasovo justiciárství se vztahovalo na panství Žitenice, Hrdly, Vraný, Pátek a Peruc. Koncem září roku 1836 se Duras setkává s K. H. Máchou, který u něj nastupuje jako koncipient.[1] Mácha patřil do období romantismu tělem i duší a některé zdroje, především dopisy, které psal své manželce Eleonoře „Lori“ Šomkové, poukazují na fakt, že soužití s ním nebylo jednoduché, což se projevovalo i v jeho pracovním životě. Náš nejspíše nejvýznamnější představitel romantismu byl prudký, vášnivý, neschopen ovládat své emoce a rozkazovačný. Jakožto zaznamenaný fakt takové nátury poslouží například krátký konflikt, který se udál mezi Máchou a posledním žijícím litoměřickým katem Janem Ledvinou, kterého Mácha nejen vykázal z Durasovy kanceláře, ale údajně také shodil ze schodů.[3] Duras prý pouze konstatoval, že ublížil-li si, bude mít Mácha pěkné popotahování[4]. Přestože Mácha ve své práci často chyboval, byly vztahy mezi ním a Durasem korektní.[1]
Zajímavý je také vztah mezi Máchou a Durasovou manželkou Albertinou. Dle všeho byl totiž značně přátelský, pokud budeme opět čerpat z Máchových dopisů. „Pan justicier už mě navštívil v kvartýru a divil se, že jsem (…)natý. Když jsem přišel do kanceláře a ptali se mě, jak mi je, tak jsem řekl, že dobře sice, ale že jsem slabej, tak mi paní hned uvařila polivku, a druhý den zas. Hned jak se maso trochu vodvařilo, vrazila mi do ní vejce, a tak jsem furt musil pít polivku…“ píše Mácha ve svém dopise svým rodičům do Prahy. Starost manželky o podřízeného jejího manžela jistě není záležitostí běžnou, nicméně optikou tehdejší doby je to věc velmi neobvyklá. Z toho se tedy dá vyvodit nadmíru dobrý vztah mezi Máchou a Durasovými. Přes všechno vzájemné porozumění Albertiny Durasové a Máchy, zůstali oba pouze přáteli.[1]
Závěr života editovat
Josef Filip Duras působil ve funkci litoměřického justiciára až do své smrti. Zemřel 10. června 1856 v Litoměřicích následkem mrtvice, dožil se tak 63 let.[2] Albertina Durasová přežila svého muže o sedm let a zemřela tedy 10. srpna 1863 v důsledku tuberkulózy.[1]
Odkazy editovat
https://www.soalitomerice.cz/soka-litomericelovosice/
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g Slánské rozhovory 2007: Rakovník [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vlastivědný sborník Litoměřicko XXI. - XXII., 1985- 1986. Litoměřice: Okresní muzeum Litoměřice, 1986. S. 251, 256.
- ↑ ŠPECINGER, Otakar. O posledním litoměřickém katovi [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ JITKA, Volková. "...Vše co jsem očekával od budoucnosti". [s.l.]: [s.n.]