Wikipedista:Scv.8/Pískoviště

Hydrant (také požární hydrant) je armatura umístěná na vodovodním potrubí, sloužící k připojení požární hadice a následnému rozvodu vody při hašení požáru.

Historie

Zavádění hydrantů v Rakouské monarchii vycházelo z nových požárních předpisů, vyhlášených císařovnou Marií Terezií a uváděných v realizaci jejím synem císařem Josefem II. První litinové armatury hydrantů vyšly z Komárovských sléváren až v 19. století.

Rozdělení a použití

Vnější hydranty, tj. sloupové (nadzemní) a podzemní, jsou určeny především pro zásobování mobilní požární techniky při zásahu a pouze ve výjimečných případech k vlastnímu hasebnímu zásahu.

Vnitřní hydranty, mezi které patří starší nástěnné hydranty typu 25(D) a 52(C), ale také novější hadicové a hydrantové systémy, jsou určeny zejména k provedení prvotních hasebních prací před příjezdem zásahových jednotek požární ochrany.

Druhy hydrantů

Vnější požární hydranty

Sloupový hydrant

Je dostupný z volného povrchu země, má tvar trubky s uzavírací armaturou a napojovacími hrdly. Jeho korpus je přibližně válcový nebo kónický nahoře s profilovanou hlavicí. Zpravidla je odlitý z jednoho kusu železné litiny se dvěma nebo třemi šroubovacími ocelovými uzávěry, jištěnými pojistným řetězem. Hydrant bývá nalakován výstražnou červenou barvou, ale vyskytují se i jiné barvy jako zelená, žlutá, šedá nebo modrá. Hydrant používají hasiči při likvidaci požáru. Hydranty v obcích a městech jsou napojeny na běžný rozvod pitné vody. Hydranty ve větších průmyslových závodech bývají napojeny na zvláštní požární vodovod. U moderních hydrantů je přírubový spoj mezi vlastním tělem hydrantu a podzemní částí proveden jako lámavý. Ulomením hydrantu (např. nárazem vozidla) dojde pouze ke zničení nahraditelného spoje. Samotný hydrant a podzemní rozvod zůstane nepoškozen.

Podzemní hydrant

Podzemní hydrant se nachází pod úrovní okolního terénu chráněný poklopem. V prostoru poklopu je výtokové hrdlo se zázubcem a ovládání uzávěru hydrantu. Zbytek tělesa hydrantu a připojení na vodovodní potrubí jsou zasypány zeminou.

Pro odběr vody z podzemního hydrantu je potřeba na hydrant nasadit hydrantový nástavec. Nejprve je nutné pomocí hydrantového klíče (šoupátkový klíč nebo hydrantový klíč typu C dle DIN 3223) sejmout víko poklopu, poté zátku výtokového hrdla, nasadit zuby nástavce do zázubce a otáčením dotáhnout nástavec k hrdlu. Uzávěr hydrantu se poté otevře nasazením jehlancového nástavce hydrantového klíče na koncovku hřídele uzávěru a otáčením klíče proti směru hodinových ručiček. Poblíž podzemního hydrantu se zpravidla nachází další uzávěr (šoupě), který může být nutné otevřít.

Díky jejich umístění je s podzemními hydranty spjato několik častých závad. Hydranty v pozemních komunikacích mohou být především v obcích zablokovány automobily a nejsou tak v případě potřeby dostupné. Hydranty umístěné v zatravněném nebo neupraveném terénu vyžadují správně umístěné označení a pravidelnou údržbu blízkého okolí hydrantu i prostoru pod víkem. Pokud je tato údržba zanedbána, může být problém jak s nalezením hydrantu, tak i s jeho obsluhou, pokud jsou např. zázubec a ovládání uzávěru zcela zaneseny bahnem.

Vnitřní požární hydranty

Nástěnný hydrant

Nástěnný hydrant se skládá z uzavírací armatury (hydrantového ventilu) umístěné na požárním vodovodu, požární hadice a proudnice (přímé či uzavíratelné). Samotný hydrantový ventil může být umístěn v hydrantové skříni spolu s dalším příslušenstvím, ale není to podmínkou.

V panelových bytových domech bývá požární vodovod s ventily nástěnných hydrantů umístěn v instalační šachtě ve společných prostorách domu nebo samostatně ve schodišťovém prostoru, zatímco hydrantové skříně s hadicemi a proudnicemi jsou umístěny na podlažních podestách. Hydrantová skříň může být uzamčena, ale dle stanoviska Generálního ředitelství HZS ČR musí být v takovém případě klíč dostupný v bezprostřední vzdálenosti. Není tedy přípustné hydrantové skříně uzamknout a klíče rozdat obyvatelům domu.

Starší nástěnné hydranty, dle novějších norem označované jako stávající, se dělí na dva typy - 25(D) a 52(C). Toto označení odkazuje na vnitřní průměr a druh požárních hadic, které se na dané hydranty připojují. Nástěnné hydranty těchto typů jsou stále značně rozšířené, nicméně od novelizace ČSN 73 0873 v červnu 2003 se již v případě instalace nových hydrantů nemohou instalovat.

Hadicový a hydrantový systém

Kvůli požadavkům na snadnou a efektivní obsluhu jednou osobou vznikly jako náhrada za starší nástěnné hydranty tzv. hadicové a hydrantové systémy dle normy ČSN EN 671.

Hadicový systém

Hadicový systém s tvarově stálou hadicí dle normy ČSN EN 671-1 se skládá z ručně či automaticky ovládaného přítokového ventilu, výkyvného ramene, navijáku s přívodem vody středem, tvarově stálé hadice a uzavíratelné proudnice.

Ventil u hadicového systému nesmí být vřetenového typu, nejčastěji se tak používá ručně ovládaný kulový ventil o průměru 3/4" nebo 1". Hadice může být jmenovité světlosti 19, 25 nebo 33 mm a délky 20 nebo 30 metrů. Uzavíratelná proudnice musí umožňovat hašení sprchovým i plným proudem.

Zvláštním typem hadicového systému je pěnotvorný systém s tvarově stálou hadicí, který slouží především k hašení hořlavých kapalin. Součástí pěnotvorného systému je kromě běžného navijáku s hadicí také kanystr s pěnidlem, kulový uzávěr s přiměšovačem a speciální proudnice na tvorbu těžké pěny. I přes uzpůsobení k použití s pěnidlem lze v případě potřeby pěnotvorný systém použít také pro hašení samotnou vodou.

Hydrantový systém

Hadicový systém se zploštitelnou hadicí dle normy ČSN EN 671-2, také nazývaný hydrantový systém, je upravenou verzí nástěnného hydrantu 52(C). Ve skříni se nachází vřetenový přítokový ventil, zploštitelná hadice jmenovitého průměru 52 mm o délce max. 20 metrů a uzavíratelná proudnice.

Rozdíl oproti starším nástěnným hydrantům je v uložení hadice, které musí být provedeno jedním z následujících způsobů: na otočném navijáku, v kolébce pro dvojitě stočené hadice nebo v košíku pro skládanou hadici. Přestože jsou hadicové a hydrantové systémy vzájemně zaměnitelné (na rozdíl od původních nástěnných hydrantů), není hydrantový systém se zploštitelnou hadicí příliš rozšířený. Instaluje se především tam, kde se počítá s dodávkou většího množství požární vody, než na jaké jsou konstruovány hadicové systémy s tvarově stálou hadicí.

Kontrola hydrantů

Dle právního řádu České republiky patří požární hydranty mezi požárně bezpečnostní zařízení^[1] a vztahuje se tak na ně povinnost provádět nejméně jednou ročně kontrolu provozuschopnosti.^[2] Kontrolu provozuschopnosti požárních hydrantů může provádět pouze osoba, která je držitelem platného oprávnění k provádění kontrol zařízení pro zásobování požární vodou a při své činnosti musí splňovat podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení.^[3]

Neprovozuschopné hydranty

V případě, že je vnitřní požární hydrant nezpůsobilý plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na hydrantu a v prostoru, ve kterém je instalován, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.

Nedostatečné provozní parametry vnějších požárních hydrantů, které není možné odstranit bezprostředně po kontrole, musí provozovatel neprodleně oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru.^[4]