Wikipedista:Rožniuž!/Pískoviště

Jen Ťia-kan 嚴家淦
2. prezident Čínské republiky
Ve funkci:
5. duben 1975 – 20. květen 1978
Předseda vládyŤiang Ťing-kuo
PředchůdceČankajšek
NástupceŤiang Ťing-kuo
3. viceprezident Čínské republiky
Ve funkci:
20. květen 1966 – 5. duben 1975
PrezidentČankajšek
PředchůdceČchen Čcheng
NástupceSie Tung-min
7. premiér Čínské republiky
Ve funkci:
16. prosinec 1963 – 29. květen 1972
PrezidentČankajšek
PředchůdceČchen Čcheng
NástupceŤiang Ťing-kuo
Stranická příslušnost
ČlenstvíKuomintang

Narození23. říjen 1905
Su-čou, Ťiang-su
Úmrtí24. prosinec 1993 (88 let)
Tchan-wan, Tchaj-pej
NárodnostČínská
ChoťLiou Čchi-čchun
Alma materSt. John's University, Šanghaj

Jen Ťia-kan (čínsky pchin-jinem Yán Jiāgàn, znaky zjednodušené 严家淦, tradiční 嚴家淦; 23. října 190524. prosince 1993), byl tchajwanský politik a v letech 1975–1978 působil jako prezident Čínské republiky Tchaj-wanu. Je označován jako "otec nového tchajwanského dolaru".[1]

Mládí

editovat

Narodil se ve městě Mu-tu, v provincii Ťiang-su do vlivné rodiny v roce 1905. Poté, co úspěšně absolvoval studia chemie na St. John's University v Šanghaji, se stal ředitelem Šanghajské železniční správy.[1][2]

Politické působení

editovat

V roce 1938 se stal ředitelem finančního odboru provincie Fu-ťien. Když v roce 1945 dorazil na Tchaj-wan, byl jmenován ředitelem dopravy Provinční vlády Tchaj-wanu, později se stal ředitelem financí.[1] Poté byl povýšen na předsedu Bank Tchaj-wanu. V období jeho správy bylo zavedeno nové oficiální platidlo: nový tchajwanský dolar.[1] Dále byl určen ministrem hospodářství, ministrem financí a guvernérem provincie Tchaj-wan. V prosinci roku 1963 se stal premiérem.[3] Za jeho funkčního období zažíval Tchaj-wan významný ekonomický růst, ale zároveň ztratil své místo v OSN ve prospěch Čínské lidové republiky.

V letech 1966–1975 byl zvolen viceprezidentem.[4] Jako viceprezident byl v době svého úřadu nejvyšším vládním představitelem Čínské republiky, který cestoval do zahraničí, jelikož Čankajšek prohlásil, že neopustí Tchaj-wan do vyřešení čínské občanské války sjednocením země.[5] Navštívil USA a setkal se s prezidenty Johnsonem a Nixonem.[5][6]

Po smrti Čankajška se 5. dubna 1975 stal v pořadí druhým prezidentem Čínské republiky. V červenci 1977 navštívil Saúdskou Arábii, čímž se stal prvním prezidentem Čínské republiky, který navštívil jinou zemi poté, co se vláda přesunula na Tchaj-wan.[1][7] Tuto pozici zastával do 20. května 1978, kdy byl národním shromážděním zvolen jeho nástupce, Čankajškův syn, Ťiang Ťing-kuo.[8]

Po skončení své prezidentské funkce se stal ředitelem Národního palácového muzea.

Úmrtí

editovat

Od roku 1986 byl upoután na lůžko po mozkové příhodě. V roce 1992 prodělal druhou mozkovou příhodu a 24. prosince 1993 zemřel ve věku 88 let v nemocnici v Tchaj-peji.

Reference

editovat
  1. a b c d e Taiwan in Time: The (often) forgotten president - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. 2019-03-31 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  2. CHINA (TAIWAN), Ministry of Foreign Affairs, Republic of. President C. K. Yen carries on. Taiwan Today [online]. 1975-06-01 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. F. COPPER, John. The A to Z of Taiwan (Republic of China). Lanham: Scarecrow Press, 2007. S. 280. 
  4. F. COOPER, John. The A to Z of Taiwan (Republic of China). Lanham: Scarecrow Press, 2007. S. 283. 
  5. a b CHINA (TAIWAN), Ministry of Foreign Affairs, Republic of. Vice President Yen in America. Taiwan Today [online]. 1967-06-01 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. P. NICKLES, David. Memorandum of Conversation [online]. Příprava vydání David p. Nickles (ed.2007). Washington: Foreign Relations of the United States, 1973-01-05 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  7. Taiwan in Time: The last great friend - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. 2021-07-04 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  8. F. COOPER, John. The A to Z of Taiwan (Republic od China). 2007. vyd. Lanham: Scarecrow Press, 2007. S. 24.