Wikipedista:Rendoule/Pískoviště
Pokusy na napsání DÚ o lomu u Přední kopaniny
Lokalita
editovatLom o rozloze 4,13 ha[1] se nachází na jihozápadě Přední Kopaniny. Na jihovýchodní straně se nachází zbytky stěny lomu.
Historie
editovatLom je musel být pro těžbu opuky užíván jíž od 1. poloviny 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda sv. Maří Magdaleny
[2],
avšak první písemně doložené využití této opuky najdeme až v 2. polovině 19. století, kdy z ní byla použita pro výrobu oltářů pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1863) a v letech 1868-1873 se používala při rekonstrukci chrámu sv. Víta , kterbyl postaven z bělohorské opuky, která v té době byla již vytěžená. Dále se kopaninská opuka používala k mnoha sochařským, architektonickým i stavebním dílům, zejména při obnově pražských památek. [3]
Lomy se v obci původně nacházely dva a až v roce 1948 došlo k jejich spojení v jeden. [1]
Předmět ochrany
editovatDůvodem pro ochranu je zajistit nerušenou existenci geologických objektů a umožnit jejich další studium, zachovat poslední zbytky přirozených společenstev (skalní step) a zajistit lomové stěny.[4] Jedná se o uznaný stratotyp bělohorského souvrství, kde je dobře patrná hranice s korycanskými vrstvami.[1] Ložisko a lom Přední Kopanina jsou významnou geologickou lokalitou.
Geologie a paleontologie
editovatLomu byly těženy křídové sedimenty. Jedná se o jemnozrnné, šedé až žlutavé opuky bělohorského souvrství (spodní turon), kterým se také říká zlatá opuka. Petrograficky se jedná o písčito vápnité prachovce až jílovité vápence. Velký podíl v nich mají i jehlice houbovců, takže se jedná o spongilit. Sedimenatace probíhala v relativně klidném prostředí. To satalo po po prohloubení moře ve spodním turonu. Najdeme zde také pyritové konkrece někdy zvětrané na limonit. V lomu je odkrytý sled cca 12 m, samotná Zlatá opuka - tedy nejkvalitnější materiál - je 80 - 120 cm mocná a nachází se na bázi zpřístupněného sledu vrstev.
Podloží opuk je tvořeno měkké vápnité slínovce a jílovce. Tato vrstva ukazuje na eustatický zdvih hladiny na hanici cenomanu a turonu [5]
Kopaninské opuky jsou chudé na makrofosílie. Najdeme zde úlomky schránek mlžů a dírkonošců (foraminifera). Řídce se zde vyskytují i mlži Inoceramus labiatus, Inoceramus hercynicus, Inoceramus cuvieri. Z hlavonožců jsou to amoniti Lewesiceras paramplum a Collignoceras woolgari, také zde můžeme najít plže Leptomaria seriatogranulata a Turitella multistriata
Flóra a fauna
editovatČinná část lomu je území bez botanického významu, naopak je nutno bránit zarůstání ale na okrajové části lomu zasahuje cenná enkláva skalní kostřavové stepi a fragmeny květnané stepi. Vhodné podmínky pro tyto stepi umožňuje opukové podloží s vysokým obsahem vápníku.
Z plazů zde byla pozorována ještěrka obecná, z ptáků rehek zahradní. [6]
A ty**le teď ty obrázky
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Přední Kopanina - Opukové lomy [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Přední Kopanina - Rotunda svaté Máří Magdaleny [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Praha: pražská příroda [cit. 2019-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče o přírodní památku Opukový lom Přední Kopanina, 2017 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo. prof.. Praha: AVČR, 1999. ISBN 80-200-0680-X. Kapitola Přední kopanina, Tuchoměřice a Tiché údolí u Roztok, s. 211-116.
- ↑ Chráněná území Prahy
Literatura
editovat- CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Praha: Akademia, 2003. 279 s. ISBN 80-200-0680-X. Kapitola Přední Kopanina, Tuchoměřice a Tiché údolí u Roztok, s. 211 - 213.