Wikipedie

Wikipedista:PetrisN/Pískoviště

< Wikipedista:PetrisN

Jedná se o jeden z nejvýznamnějších ale současně i světově nejohroženějších ekosystémů.[1]

Definice mokřadu editovat

Ramsarská úmluva definuje mokřady následovně: „...území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, brakickými nebo slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů“.[2] Ministerstvo životního prostředí ČR pak doplňuje že „pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska“.[3]

Takto široké pojetí umožňuje mezinárodní ochranu velkého rozsahu biotopů a ekosystémů, pro vědecké účely však není vhodné. Používají se spíše funkční definice. Např. definice používaná federální organizací U. S. Fish and Wildlife Service, podle které je mokřad "území na přechodu mezi suchozemskými a vodními systémy, kde leží vodní hladina obvykle mělce pod povrchem nebo při povrchu anebo mírně nad úrovní podkladu (dna či půdního povrchu)" nebo definice, kterou předložil Keddy (2000), ta mokřad specifikuje jako "ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převažují anaerobní procesy, což vyvolává vznik adaptací živých organismů (převážně rostlin) k zaplavení".

Ačkoli jsou mokřady dosti různorodé ekosystémy, všechny mají jeden společný rys: je pro ně typická vyšší hladina povrchové nebo podpovrchové vody.

Význam mokřadů editovat

Z hlediska biodiverzity editovat

Biologická rozmanitost mokřadů je dána specifickými podmínkami, které zde panují. K těmto podmínkám patří určitá dynamická nestabilita, dlouhodobé bezlesí, a zároveň obtížná dostupnost pro spásače a predátory.[4] Poskytují životní prostor rostlinám a živočichům, kteří by bez mokřadů vyhynuli a často zde nalezneme druhy, které jsou nyní vzácné právě kvůli výraznému úbytku těchto biotopů v krajině. Zbytky mokřadů tak představují důležitá útočiště v krajině plné pustých polí a monokulturních lesů.

Jak už vyplývá z plného názvu Ramsarské úmluvy, mokřady hrají důležitou roli v životních cyklech migrujících ptáků, a těší se tak velkému zájmu ornitologů. Ačkoli představují jen malou část rozlohy naší krajiny, ptačí druhy, které se zde vyskytují tvoří celých 30 % všech u nás hnízdících ptáků.[5] I když řada druhů není vůči znečištění a změnám životního prostředí citlivá, jiné takové štěstí nemají. Mezi druhy avifauny ohrožené destrukcí mokřadních biotopů patří například: čírka obecná a modrá, lžičák pestrý, břehouš černoocasý, koliha velká, nebo vodouš rudonohý, kteří jsou vázáni na biotopy zaplavovaných luk.[5]

Mokřady hrají důležitou roli i v životě obojživelníků, kteří dnes tvoří ve střední Evropě jednu z nejohroženějších skupin. V České republice je v různém stupni ohrožení odhadem až 90 % druhů.[6] Jejich zranitelnost je dána mimo jiné úzkou vazbou na vodní prostředí a jeho blízké okolí. Ze zástupců lze jmenovat mloka skvrnitého, jehož biotopem jsou vlhké listnaté a smíšené lesy středních poloh. Pro rozmnožování potřebuje pomalu tekoucí potůčky, tůně a studánky s čistou vodou, ve kterých se vyvíjejí jeho larvy.[6] Jako další známý (a také tzv. deštníkový) druh je možné zmínit rosničku zelenou, často spojovanou s krajinou českého venkova, která z něj ale také dosti rychle mizí.[7]

Z hlediska biodiverzity jsou v kontextu střední Evropy velmi zajímavá rašeliniště, ty zde totiž představují cenné reliktní ekosystémy, kde dosud žije mnoho vzácných druhů rostlin i živočichů vývojově z doby ledové nebo raných fází holocénu. Jako příklad lze zmínit břízu trpasličí, ostružiník morušku, žluťáska borůvkového nebo střevlíka Menetriesova. [8] V České republice jsou takovým jedinečným ostrovním ekosystémem např. Šumavská rašeliniště, kde můžeme nalézt reliktní populace asi 25 druhů motýlů a také pozoruhodné populace vážek, brouků a chrostíků. Oblast je rovněž důležitým stanovištěm pro tetřeva hlušce a tetřívka obecného.[8]

V letech bohatších na srážky vznikají na polích efemérní polní mokřady. Ty představují v intenzivně obhospodařované krajině refugium biodiverzity – při vhodných podmínkách se „probudí“ spící semena rostlin ze semenné banky v krajině, záhy se objeví lupenonozí korýši a obojživelníci, kteří přitáhnou zájem táhnoucích ptáků – např. bahňáků.[9]

Význam pro krajinu a klima editovat

Mokřady plní důležité funkce v krajině – jinými slovy nám poskytují ekosystémové služby. Tou asi nejzřetelnější je schopnost zadržet v krajině vodu – kupříkladu mokřad o ploše pouhých 10 m2 dokáže zadržet až 9000 litrů vody.[10] Díky postupnému výparu vody zpět do ovzduší pak příznivě ovlivňují lokální klima – ve dne ochlazují vzduch, zvyšují vlhkost, a v noci pak při kondenzaci vodní páry zpět na vodu dochází k uvolňování skupenského tepla. Evapotranspirace takto vyrovnává teplotní rozdíly v krajině.[11]    

Odpařováním vody mokřady také podporují správné fungování malého vodního cyklu. Jejich význam v obdobích extrémního sucha je proto nedocenitelný. Ačkoli byly mnohé úpravy poříčních ekosystémů, regulace a ohrazování řek často motivované snahou zamezit záplavám, dnes už víme, že nejlepší ochranou proti povodním je nechat řeku rozlévat ve volné krajině, do mrtvých ramen a lužních lesů, a bránit rozlivům jen v sídlech. Záplavy v říčních nivách navíc zlepšují úrodnost půdy a biodiverzitu zdejších ekosystémů.[8] Schopností zadržet přílivové deště a zmírnit povodňové vlny, vyrovnáváním průtoku v povodí řek a evapotranspirací se projevuje pozitivní efekt mokřadů na krajinu a klima.[12] Díky anoxickým podmínkám a vlhku, které zde panuje, dochází v mokřadech přirozeně k sekvestraci uhlíku. Světové mokřady jsou proto významné propady uhlíku (carbon sink).[13] Díky schopnosti filtrace také zlepšují kvalitu vody.[14] Obecně se dá říci, že mokřady přispívají ke zmírňování dopadů klimatické změny a vykazují tedy mitigační efekt.[15] Zároveň ale klimatická změna mokřady silně ovlivňuje a ohrožuje, v tomto kontextu se pak hovoří o jejich schopnosti adaptace na klimatickou změnu. Dopady klimatické změny na mokřadní ekosystémy jsou dále umocňovány jejich strukturálním poškozením.[12]

Další funkce editovat

Mnohé oblasti, jako rozkvetlé mokřadní louky, lužní lesy, nebo rozlité meandry řek jsou lákavým cílem pro turisty.

Je vhodné zmínit také jejich hodnotu estetickou, či vzdělávací (naučné stezky, vzdělávání veřejnosti, probíhající vědecké výzkumy...).    

Ubývání mokřadů editovat

V současné době tvoří rozloha mokřadů pouze zlomek jejich původní plochy – za posledních 60 let došlo v České republice ke ztrátě zhruba 950 tisíc ha mokřadů.[16]

Ochranu významných mokřadů řeší tzv. Ramsarská úmluva. Vyhlášena byla v íránském městě Rámsar 2. února 1971. Na plnění závazků z ní plynoucí pro Českou republiku (přistoupila 1. ledna 1993) dohlíží Český ramsarský výbor. Jedná se o první celosvětovou mezivládní úmluvu na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů, a zároveň jedinou úmluvu, chránící určitý typ biotopu.

Tento den (2. únor) byl pak stanoven jako Světový den mokřadů a každoročně tak připomíná, proč je potřeba tyto ekosystémy chránit.

Ochrana mokřadů editovat

V letech 2014-2017 probíhal rozsáhlý ekologický průzkum mokřadů, jenž byl součástí projektu Ministerstva životního prostředí „Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky“.[17] Jeho cílem bylo zmapovat současný stav českých ramsarských mokřadů a jejich biodiverzity, navrhnout opatření pro jejich vhodný managment, a také vzdělávání a šíření povědomí o významu a fungování mokřadů.[18] Výstupem je mimo jiné vznik online databáze mokřadů ČR na portálu AOPK ČR, která umožňuje vyhledávat mokřady na interaktivní mapě a také zjišťovat výskyt druhů živočichů a rostlin.[19] Databáze obsahuje v současné době 2073 mokřadů.

Agenda obnovy retenčních schopností krajiny je nyní předmětem řady koncepčních dokumentů a strategií, přijímaných i na úrovni Vlády ČR. Ekosystémové služby, které mokřady krajině poskytují dochází většího pochopení a uznání, jsou také již lépe vyčísleny.[20]

České ramsarské mokřady editovat

Mokřady, které jsou chráněny v rámci Ramsarské úmluvy (a tudíž splňují kritéria z  hlediska biodiverzity, ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie) se nazývají ramsarské mokřady. Česká republika má na Seznamu mokřadů mezinárodního významu zařazeno celkem 14 oblastí, a sice:

Světové mokřady editovat

Vysoký podíl mokřadů najdeme v boreální zóně a tundře, či také v tropickém a subtropickém pásu v okolí velkých řek.[8]

Mezi největší světové mokřady patří mokřadní lesy v povodí řeky Amazonky a rašeliniště Západosibiřské nížiny, které svou rozlohou přesahují 1 milion km2.[21]

První zmíněná oblast je rozlehlý aluviální mokřad, významný svou vysokou biodiverzitou. V Západosibiřské nížině se pak nacházejí rozsáhlá rašeliniště, která jsou důležitá i z klimatického pohledu, jelikož mají schopnost sekvestrace uhlíku a regulace toku severských řek do Arktického oceánu.

Z dalších větších mokřadních oblastí (rozloha 100 000 - 400 000 km2) lze zmínit například: nížinu hudsonského zálivu, Pantanal v Jižní Americe, povodí řeky Mackenzie, řeky Kongo, řeky Mississippi, Nilu a povodí jezera Chad.[21]

Reference editovat

  1. ↑ AOPK ČR, 2021. Mokřady [online] [vid. 2021-12-23]. Dostupné z: http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady/
  2. ↑ Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb., o sjednání Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva a Protokolu o její změně.
  3. ↑ MŽP, 2012. Ramsarská úmluva o mokřadech. http:// [online] [vid. 2021-12-22]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech
  4. ↑ PATZELT, Zdeněk, 2021. Pískovny a lomy jako příležitost  v ochraně přírody. Ochrana přírody. 11–13.
  5. ↑ a b REIF, Jiří, 2015. Naši mokřadní ptáci. Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické. XXII(3/2015), 8–9.
  6. ↑ a b MIKÁTOVÁ, Blanka a Mojmír VLAŠÍN, 2002. Ochrana obojživelníků. Brno: Český svaz ochránců přírody.
  7. ↑ DOMINIKOVÁ, Klára, 2021. Malá žabka s velkým dopadem. Sedmá generace [online]. [vid. 2022-01-08]. Dostupné z: https://sedmagenerace.cz/mala-zabka-s-velkym-dopadem/
  8. ↑ a b c d MACHAR, Ivo, Dominika KOVAŘÍKOVÁ, Aleš POPRACH a Jarmila FILIPPOVOVÁ, 2014. Mokřadní ekosystémy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3946-4.
  9. ↑ VALÁŠEK, Martin a Radomír NĚMEC, 2015. Polní mokřady v zemědělské krajině – významná refugia biodiverzity. Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické. XXII(3/2015), 14.
  10. ↑ ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY, 2014. O mokřadech [online] [vid. 2022-01-06]. Dostupné z: http://nasemokrady.cz/o-mokradech/
  11. ↑ POKORNÝ, Jan, Petra HESSLEROVÁ, Hana HURYNA a David HARPER, 2017. Nepřímý a přímý termodynamický vliv mokřadů na klima - část 1. Vodní hospodářství. 67(6), 2–5. ISSN 1211-0760.
  12. ↑ a b PITHART, David a Andrea KUČEROVÁ, 2019. Ekologický stav mokřadů v době klimatické změny. Fórum ochrany přírody. 2019(04), 24–27.
  13. ↑ MITSCH, William J., Blanca BERNAL, Amanda M. NAHLIK, Ülo MANDER, Li ZHANG, Christopher J. ANDERSON, Sven E. JØRGENSEN a Hans BRIX, 2013. Wetlands, carbon, and climate change. Landscape Ecology [online]. 28(4), 583–597. ISSN 0921-2973, 1572-9761. Dostupné z: doi:10.1007/s10980-012-9758-8
  14. ↑ RICHTER, Pavel a Jan SKALOŠ, 2016. Sledování změn mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky 1843–2015. Vodní hospodářství. 8, 14–18.
  15. ↑ MORAVEC, Jan, 2016. Mokřady: pokladnice naší přírody. B.m.: Český svaz ochránců přírody. ISBN 978-80-86770-54-3.
  16. ↑ JUST, Tomáš a Pavel PEŠOUT, 2018. Vodní toky a mokřady - úvod. In: Ivana JONGEPIEROVÁ, Pavel PEŠOUT a Karel PRACH, ed. Ekologická obnova v České republice II. B.m.: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, s. 123–129. ISBN 978-80-88076-83-4.
  17. ↑ Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky | projekt Ministerstva životního prostředí 2014 – 2017 [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ VLASÁKOVÁ, Libuše, 2015. Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky – projekt o mokřadech a pro mokřady. Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické. XXII(3/2015), 5–6.
  19. ↑ AOPK ČR. Mokřady České republiky [online] [cit.. 2022-03-02]. Dostupné z: http://mokrady.ochranaprirody.cz/
  20. ↑ JUST, Tomáš a Pavel PEŠOUT, 2018. Vodní toky a mokřady - úvod. In: Ivana JONGEPIEROVÁ, Pavel PEŠOUT a Karel PRACH, ed. Ekologická obnova v České republice II. B.m.: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, s. 123–129. ISBN 978-80-88076-83-4.
  21. ↑ a b FRASER, Lauchlan H. a Paul A. KEDDY, ed., 2005. The World’s Largest Wetlands: Ecology and Conservation. B.m.: Cambridge University Press. ISBN 978-1-139-44395-1.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:PetrisN/Pískoviště&oldid=21003549“