Wikipedista:Olga-EVC/Pískoviště

Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty (dříve think tank Evropské hodnoty[1]) je česká politická nevládní nezisková organizace. Vznikla v roce 2005 jako občanské sdružení nezávislé na politických stranách.

Organizace se věnuje výzkumné a vzdělávací činnosti. Vedle vydávání odborných publikací a komentářů pro média, pořádá konference a diskusní setkání pro odbornou veřejnost, předkládá politikům odborná doporučení a systematicky sleduje a hodnotí jejich práci.

Programy

editovat

Kremlin Watch

editovat

Kremlin Watch je strategický program Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, jehož cílem je odhalovat a konfrontovat způsoby, kterými Ruská federace rozšiřuje svůj politický vliv a řídí dezinformační operace namířené proti západním demokraciím. Analytici z Kremlin Watch týmu denně odhalují a sledují dezinformace a jejich trendy. Od roku 2016 pravidelně vychází týdenní Kremlin Watch briefing, který informuje o nejnovějších akademických studiích, protiopatřeních spojeneckých institucí a nejkvalitnějších odborných komentářích.

Bezpečnostní experti programu Kremlin Watch dlouhodobě analyzují dezinformační scénu a o pravidelně vydávají "Výroční zprávu o stavu české dezinformační scény", která mimo jiné zahrnují seznam největších dezinformačních médií v ČR.

Red Watch

editovat

Program Red Watch se zaměřuje na analýzu a potírání čínského zhoubného vlivu. Právě čínský vliv se (nejen v Evropě) postupně stává zásadním bezpečnostním problémem. Komunistická Čína zatím na rozdíl od Ruska nepředstavuje pro evropské státy přímé vojenské ohrožení, nicméně v oblasti snah o nepřátelské ovlivňování cílových států jsou její aktivity obdobně nebezpečné, na což poukazují naše i spojenecké zpravodajské služby.

V lednu 2022 otevřelo Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty kancelář na Tchaj-wanu a stalo se tak legislativně prvním evropským think tankem, který zde má aktivní zastoupení. Evropské hodnoty na Tchaj-wanu veřejně podpořila prezidentka Tchaj-wanu, Tsai Ing-Wen a tamní Ministerstvo zahraničních věcí[2]. Centrum se také mimo jiné podílelo na cestách delegace tchajwanského ministerstva obrany po České republice s cílem prohloubit bezpečnostní spolupráci proti společným hrozbám Čínské lidové republiky.

Program bezpečnostních akademií

editovat

Cílem Programu Bezpečnostních akademií je posílit znalosti, kompetence a kapacity v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky u různých cílových skupin.  Program přispívá k výchově mladých talentů a jejich uplatnění v bezpečnostních institucích, ve státní správě a v nevládním sektoru a tím rozšiřuje počet odborníků na bezpečnostní hrozby na místech, kde se jimi mohou efektivně zabývat. Stěžejním projektem programu je Bezpečnostní akademie.

Východoevropský program

editovat

Hlavním cílem Východoevropského programu je podporovat státy v regionu Východního partnerství, a to primárně v oblasti posilování jejich celkové odolnosti vůči vnějším působení autoritářských režimů jako jsou Rusko a Čína. V rámci tohoto programu Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty přenáší praktické zkušenosti z České republiky a dalších západních států do zemí jako je Ukrajina, Gruzie, nebo Bělorusko.

Od května 2022 patří mezi projekty Centrum informačního odboje, kde analytici Bezpečnostního centra Evropské hodnoty společně s ukrajinskými expertkami vydávají pravidelné veřejné i neveřejné analytické newslettery a zpravodaje shrnující nejnovější vývoj ruské agrese v Ukrajině včetně analýz zásadních oblastí konfliktu. O práci ukrajinských expertek v rámci projektu informovala významná česká média, např. Česká televize, Novinky.cz, Aktuálně.cz a Hospodářské noviny. Odborníci Centra informačního odboje se dále účastní setkání s vysokými úředníky, novináři a zástupci občanské společnosti.

Ostatní aktivity a akce

editovat

European Values Summit

editovat

European Values Summit (dříve Stratcom summit) je každoroční mezinárodní bezpečnostní akce pořádaná za zavřenými dveřmi, zaměřená na boj proti zhoubným ruským a čínským vlivovým aktivitám. Je zavedenou a uznávanou platformou pro vládu a vybrané důvěryhodné nevládní partnery, odborníky, politiky a vysoké představitele NATO a spojeneckých států. Hlavním cílem konference je vytvořit platformu pro příslušné osobnosti ze státní správy a transatlantické občanské společnosti, aby diskutovaly o účinných postupech a politikách boje proti ruskému a čínskému vlivu. Účastníky tvoří vládní úředníci, vojenští důstojníci a analytici zastupující více než 400 účastníků z více než 30 zemí, které tvoří mimo jiné země EU, Spojené státy, Kanada, Austrálie, Tchaj-wan a Singapur.

Atlas ruského a čínského vlivu

editovat

Atlas ruského a čínského vlivu[3] v České republice vytvořený Bezpečnostním centrem Evropské hodnoty představuje kompletní přehled všech dostupných informací o tom, zda a jak poslanci a vláda zvolena v říjnu 2021 napomáhají nebo naopak brání šíření ruského a čínského vlivu v Česku, a to od roku 2014 do současnosti.

Vedení

editovat

Od roku 2018 je výkonným ředitelem Jakub Janda. V minulosti tuto pozici zastával Radko Hokovský, který byl rovněž předsedou správní rady. Výkonnou radu tvoří v současné době Petr Holec (předseda), Jakub Janda a Klára Veverka. V dozorčí radě jsou Jan Famfollet (předseda), Jana Holcová a Kateřina Hamplová.

Vedení organizace dále tvoří zástupkyně ředitele a vedoucích jednotlivých úseků a programů.

Financování

editovat

Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty má veřejný transparentní účet[4]. Mezi hlavní zdroje financování patří nadace, veřejné instituce a soukromí dárci - seznam partnerů za daný rok je uveden ve zveřejněných výročních zprávách. Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty není financováno ani spojeno s žádnou politickou stranou.

Kritika

editovat

Způsob práce think-tanku dříve kritizovala skupina vědců a vysokoškolských pedagogů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle akademiků „studie think tanku Evropské hodnoty o výhledu vývoje vnějšího bezpečnostního prostředí ČR, obsahující pouze katastrofické scénáře, navíc s absurdně vysokými pravděpodobnostními hodnotami, není odbornou studií, ale projevem ideologie, který připravuje půdu pro radikální opatření odůvodněná jako prevence proti (neurčitým a nejistým) budoucím hrozbám.“[5] Podle Petra Bittnera z Deníku Referendum, „Janda není ochoten uznat politickou pozici, která vybočuje z primitivního studenoválečného schématu, na kterém stojí jeho vnímání světa i sama politická orientace think-tanku Evropské hodnoty.“[6]

Deník Referendum následně zveřejnil reakci Bezpečnostního centra Evropské hodnoty reakci ředitele Jakuba Jandy a jeho zástupkyně pro obsahové řízení Veroniky Víchové, kteří zdůraznili, že se Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty nehlásí k žádné ideologii: "V odporu k masové migraci a islámskému extremismu máme blíže ke konzervativcům, v obraně před ruskými a čínskými vlivovými aktivitami najdeme větší shodu mezi liberály. Když se hlásíme k obraně liberální demokracie, často musíme konzervativnějším přátelům vysvětlovat, že liberální demokracie může a podle nás musí být velmi důrazná vůči bezpečnostním hrozbám a že je zároveň například potřebné vozit novináře na střední školy v regionech, aby se mladí lidé potkávali s praktiky mediálního světa."[7]

  1. CISAR, Ondrej; HRUBES, Milan. Think Tanks and Policy Discourses in the Czech Republic. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. 
  2. ING-WEN, Tsai. Taiwan and the Fight for Democracy. www.foreignaffairs.com. 2022-09-02. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. ISSN 0015-7120. (anglicky) 
  3. Z.S, Evropské hodnoty. Atlas Vlivu. www.atlasvlivu.cz [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  4. Internetové bankovnictví | Fio banka. ib.fio.cz [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  5. POLEMIKA: Podivné postupy Evropských hodnot. Mluvme o bezpečnosti, ale bez ideologie. Lidovky.cz [online]. 6. listopadu 2016. Dostupné online. 
  6. Think-tank Evropské hodnoty: Jestřáb v rouše expertním. Deník Referendum [online]. 25. srpna 2018. Dostupné online. 
  7. JANDA, Jakub; VÍCHOVÁ, Veronika. Janda, Víchová: Odpověď Petru Bittnerovi: O jestřábech a bezpečnostní politice. Deník Referendum [online]. 2018-08-27 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.