Wikipedista:Mity/Pískoviště

Rekonstrukce útoku orla Haastova na moa

Orel Haastův (Harpagornis moorei) je vyhynulý druh obrovitého orla, který obýval Jižní Ostrov Nového Zélandu. Ze všech dnes známých orlů, ať těch dosud žijících či vyhynulých, dosahoval největších rozměrů. Jeho kořistí byli zejména velcí nelétaví ptáci, kteří se úderné síle a rychlosti orla Haastova neměli jak bránit. Orel Haastův patrně vyhynul na přelomu 13. a 14. století poté, co hlavní potrava orlů byla vyhubena lidmi a velká část lesů byla vymýcena.

Hoka-waiEditovat

Maorské legendy zmiňují ptáky "Hoikai" nebo "Hakawai", kteří v noci vyluzují hlasité zvuky podobné slovu "Hoka-wai", ale nejsou nikdy vidět. Podle některých legend tito ptáci mohou i zabít člověka. Je možné, že orel Haastův, byl alespoň částečnou inspirací těchto legend, protože vzhledem ke své velikosti mohl být schopen úspěšně napadnout i člověka.

Nicméně za ony zvuky byl spíše zodpovědný jiný pták a to bekasina malá, která je však dnes na Jižním ostrově rovněž vyhubena. Tito noční ptáci byli schopni velmi hlasitého a znepokojujícího projevu. Předpokládá se, že jako nočního ptáka se s bekasinou příliš nesetkávali a její hlasový projev přisuzovali legendárnímu ptáku Hoka-wai.

PopisEditovat

 
Model orla Haastova napadajícího ptáka moa, vystavený v novozélandském muzeu Te Papa Tongarewa

Orel Haastův je největší známý dravec všech dob. Samice dosahovaly větších rozměrů než samci. Podle kosterních pozůstatků se odhaduje, že samice dosahovaly hmotnosti 10 až 15 kg a samci 9 až 12 kg. Měli poměrně malé rozpětí křídel (2,6 až 3 m). Podobného rozpětí dosahují i dodnes žijící druhy orlů, např. orel skalní nebo orel východní, ale i ty největší exempláře těchto druhů jsou asi o 40% menší než orel Haastův. Poměrně krátká křídla umožňovaly orlu Haastovu lovit i v hustém lesním a křovinatém porostu Nového Zélandu.

Někdy je proto orel Haastův považován za evoluční stupeň vedoucí k velkým nelétavým ptákům, kteří žili na Novém Zélandu. Tato teorie ale neplatí. Ve skutečnosti Orel Haastův přešel od plachtění k aktivnímu létání v zájmu vyšší manévrovatelnosti.

Silné nohy a mohutné létací svaly těchto orlů umožnily vzlétnout výskokem přímo ze země, navzdory vysoké hmotnosti. Ocas byl téměř určitě velmi dlouhý, u samic snad až 50 cm, a dost široký. Ocas tak dále zvyšoval manévrovatelnost a částečně vynahrazoval relativně menší plochu křídel. Celková délka samic se odhaduje až na 1,4 m a výška samic v kohoutku okolo 90 cm.

Orel Haastův lovil velké nelétavé ptáky včetně ptáků moa, který dosahoval až patnáctinásobku hmotnosti orla Haastova. [[Kategorie:Jestřábovití]] [[Kategorie:Vyhynulí ptáci]]