Wikipedista:MiroslavRouta/Pískoviště
Katedrála v Basileji editovat
| Katedrála v Basileji | |
|---|---|
 Katedrála v Basileji | |
| Místo | |
| Stát | [[Soubor:Flag of  Basilej.svg|22x15px|border| Basilej]] [[ Basilej]] |
| Souřadnice | 47°33′24″ s. š., 7°35′32″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | protestantská |
| Datum posvěcení | 1019 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | Gotika |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1019 - 1500 |
| Specifikace | |
| Délka | 65 m |
| Šířka | 32,5 m |
| Výška | 64,2 m |
| Stavební materiál | červený pískovec |
| Další informace | |
 galerie na Commons | |
Katedrála v Basileji (někdy též katedrála Münster) (německy Basler Münster) je jedna z nejvýznamnějších památek tohoto švýcarského města. Je typická svou červenou barvou. Její výstavba probíhala v letech 1019 - 1500. Nachází se na náměstí Münsterplatz.
Historie editovat
Prvním basilejským biskupem byl zvolen Justinianus Rauricorum, který sem byl povolán z chrámu Augusta Raurica. Informace o dalších biskupech jsou neúplné a až do 9. století jich mnoho nemáme. Až do 9. století není archeologicky prokázáno, že by na místě dnešního Münsteru stál nějaký chrám. První chrám zde byl vystavěn v letech 805 - 823 pod vedením tehdejšího basilejského biskupa Haito, po němž byl i pojmenován. Zničen byl roku 917.
Stavba Münsteru započala v roce 1019. Dnešní podoba budovy pochází převážně z doby okolo roku 1225. V roce 1356 bylo zničeno zemětřesením zničeno pět kostelních věží i kostelní klenba. Opravena byla roku 1363 Johannesem z Gmündu. Ulrich Ensingen, který projektoval obě věže, v letech 1421 - 1429 prodloužil severnější věž, jižnější pak byla zvýšena v roce 1500 Hansem Nussdorfem. V druhé čtvrtině 15. století zde probíhalo několik jednání Basilejského koncilu. Od tohoto roku na katedrále žádné významné přestavby neprobíhaly, pouze ve 20. století došlo k několika menším rekonstrukcím, které měly zvýraznit románské prvky.
Destrukce náboženských obrazů editovat
V letech 1528 - 1529 bylo v rámci obrazoborectví zničeno mnoho místních obrazů. Nejdrsnější útok na interiér katedrály proběhl 9. února 1529, kdy zhruba ve 13 hodin proniklo z hustě zalidněného tržiště dovnitř asi 40 ozbrojených mužů. Po zničení hlavního oltáře šli hledat posilu. Místní kaplani se pokusili zatím zabarikádovat vstup, ale skupina posílená asi na 200 mužů barikádu prorazila. Byly napáchány vysoké škody na oltářích, obrazech i křížích a dalších náboženských symbolech. Později odpoledne se toto šílenství rozšířilo i do dalších kostelů v Basileji.
Architektura editovat
Věžě editovat
Hlavnímu průčelí, které směřuje na západ, vévodí dvě věže o výškách 64,2 a 62,7 metrů. Věže jsou pojmenovány Jiří (64,2 m) a Martin. Sochy obou světců se nacházejí v nižších částech věží. Socha Martina pochází z roku 1320 a světec je zde vyobrazen na koni. Socha Jiřího pochází z roku 1372 a Jiří taktéž sedící na koni zde bojuje s malým drakem. Na boku Martinovy věže se nacházejí sluneční hodiny, které však ukazují špatný čas. Na obě věže lze vystoupat po 224 schodech. V Martinově věži lze viět vnitřní stranu hodin na ní umístěných.
Hlavní vchod editovat
Původně se u hlavního vchodu nacházela socha Panny Marie a tympanonu byl zobrazen Poslední soud. Oboje však bylo v rámci obrzoborectví zničeno. Dnes jsou nalevo od hlavního vchodu sochy zakladatelů katedrály - Jindřicha II. a jeho manželky Gisely Burgundské. Vpravo jsou dvě sochy mladých žen.