Wikipedie

Wikipedista:Josef Sutnar 1950/Pískoviště 2

< Wikipedista:Josef Sutnar 1950

Naučná stezka Stará Plzeň a kupci se nachází na katastru města Starého Plzence. Vychází ze středu města. Přes řeku Úslavu přichází k území národní kulturní památky Slovanské hradiště Hůrka, kterým s pomocí informačních tabulí, návštěvníka provádí. Stezka je zaměřena na historii místa a okolí.

Naučná stezka Stará Plzeň a kupci
Základní informace
Typnaučná stezka
Délka3,5 km
Provozovatelměsto Starý Plzenec Občanský spolek Hůrka a Radyně
Datum otevření27.7.2013
ZnačeníBíle orámovaný zelený čtverec se dvěma šikmými pruhy vedenými zleva doprava
Počet zastavení13
Obtížnoststřední
Sezónaceloročně
Lokalizace
StartMasarikovo náměstí u kostela svatého Jana Křtitele
Nejvyšší bod338 m n. m.
Nejnižší bod431 m n. m
Mapa naučné stezky
Mapa naučné stezky

Zaměření naučné stezky editovat

Naučná stezka Stará Plzeň a kupci[1] je zaměřená na období raného středověku v plzeneckém regionu a zabývá se tématy trh, obchod, dálkové komunikace a doprava. V souvislosti s tím je řešena také soudobá podoba a organizace hradiště Hůrka i celé staroplzeňské aglomerace, stejně jako jejich role v obchodu raně středověkých Čech.

Stará Plzeň - dnešní Starý Plzenec - byla založena v údolí řeky Úslavy pod výraznou ostrožnou Hůrkou. Na tomto vrchu, osídleném již v pravěku, vyrostlo nejpozději v 10. století významné hradiště, doprovázené podhradní osadou a tržištěm. Zásadním impulsem pro rozvoj raně středověkého osídlení byl právě obchod.

Mohutný knížecí hrad Plzeň fungoval jako správní centrum celého kraje až do založení Nové Plzně na konci 13. století. Poté začala sláva Staré Plzně pomalu upadat a obchodníci se přesunuli o několik kilometrů na severozápad.

Příprava a realizace editovat

Naučná stezka vznikla z iniciativy Občanského spolku Hůrka a Radyně ve Starém Plzenci. Podklady pro jednotlivé zastávky naučné stezky zpracoval Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek.

Realizaci naučné stezky podpořil finančním zajištěním MAS Jižní Plzeňsko, Evropský fond pro regionální rozvoj, Státní zemědělský a intervenční fond v rámci Programu rozvoje venkova dotaci ve výši 375 840 Kč. Celkové náklady činily 522 000 Kč. Celkem bylo odpracováno více jak 800 hodin dobrovolné práce zdarma.

Naučná stezka Stará Plzeň a kupci byla slavnostně otevřena 27.7.2013.[2]

Dostupnost editovat

Dopravní spojení. Starý Plzenec leží na železniční trati Plzeň - Strakonice (trať 191). Z Plzně MHD linka 51, autobusové linky z Plzně 440 523, 440 555, 460 331.

Popis trasy editovat

Naučná stezka je značena bíle orámovaným zeleným čtvercem se dvěma šikmými pruhy vedenými zleva doprava. Pod ním je umístěn symbol podkovy. Je vedena v prostoru národní kulturní památky Slovanské hradiště Hůrka[3] a v jeho nejbližším okolí. Má celkem 13 zastávek, rozmístěných na trase dlouhé cca 3,5 km. Cesta vede terénem se značným převýšením (téměř 100 m), nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 338 – 431 m. n. m. K projití trasy je potřebný čas zhruba dvou hodin, v závislosti na fyzických možnostech návštěvníků.Texty naučných tabulí jsou přeloženy do anglického, ruského a německého jazyka.

Naučná stezka je pro pěší turisty. Kvůli charakteru terénu není vhodná pro vozíčkáře a osoby se sníženou schopností pohybu. Dětské kočárky neprojedou pouze po dlouhodobých deštích.

Zastávka 1 – Masarykovo náměstí editovat

Význam osídlení daného území v raném středověku. Trh a obchodní cesty.

Zastávka 2 – Husova ulice editovat

Hrad Plzeň. Význam středověkých hradů jejich stavba a obrana.

Zastávka 3 – Kostel Narození Panny Marie editovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Kostel Narození Panny Marie (Starý Plzenec).

Význam a historie kostela Narození Panny Marie

Zastávka 4 – Malostranská vyhlídka editovat

Středověké osídlení ve Staré Plzni.

Zastávka 5 – Pod hradbami přemyslovského hradu editovat

Obrana hradu. Chod hradu. První písemná zmíňka.

Zastávka 6 – Rozcestí dálkové cesty, přístup do hradu editovat

Středověké cesty. Orientace v terénu při cestách.

Zastávka 7 – Křižovatka u Marka editovat

Středověké cestování.

Zastávka 8 – Tymákovská vyhlídka editovat

Význam Řezenské obchodní stezky.

Zastávka 9 – Východní opevnění akropole editovat

Východní opevnění hradu. Zemědělství v raném středověku.

Zastávka 10 – Akropole editovat

Funkce a poloha akropole.

Zastávka 11 – Západní opevnění akropole editovat

Západní předhradí a způsob hospodaření na něm.

Zastávka 12 – Rotunda sv. Petra a Pavla editovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Rotunda svatého Petra a Pavla (Starý Plzenec).

Historie rotundy sv. Petra a Pavla. Historie pohřbívání v raném středověku.

Zastávka 13 – Hradní vyhlídka editovat

Plzeňský trh a jeho význam pro hospodářský rozvoj.

Fotogalerie editovat

Jednotlivá zastavení naučné stezky editovat

  •  
    Na náměstí T.G. Masaryka.
  •  
    Pohled od mostu přes řeku Úslavu.
  •  
    U kostela sv. Panny Marie.
  •  
    Na vyhlídce nad kostelem.
  •  
    Pod hradbami.
  •  
    Na středověké cestě.
  •  
    U Božích muk u Marka.
  •  
    U Tymákovské vyhlídky.
  •  
    Pod akropolí.
  •  
    U základů kostela sv. Vavřince.
  •  
    Nad rotundou.
  •  
    U rotundy.
  •  
    Na opyši.

Doplňující a interaktivní prvky na naučné stezce editovat

  •  
    Stavební slohy.
  •  
    Jelen v lese.
  •  
    Koloušek.
  •  
    Lapka na cestě.
  •  
    Lapka na cestě.
  •  
    Boží muka u Marka.
  •  
    Stopa koně.
  •  
    Lidská stopa.
  •  
    Stopa kola povozu.
  •  
    Stopa vola.
  •  
    Středověká hra na Tymákovské vyhlídce.
  •  
    Základy kostela sv. Kříže.
  •  
    Základy kostela sv. Vavřince.
  •  
    Oštěp v základech kostela sv. Vavřince.
  •  
    Meč v základech kostela sv. Vavřince.
  •  
    Štít v základech kostela sv. Vavřince.
  •  
    Sekerka v základech kostela sv. Vavřince.
  •  
    Helmice v základech kostela sv. Vavřince.
  •  
    Vyhlídková lavička na opyši.

Reference editovat

  1. ↑ www.plzenskykraj-kct.cz [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ PAVEL, Kolerus. Stezka připomíná Starou Plzeň. Plzeňský deník. 2013-07-27. Dostupné online. 
  3. ↑ Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 

Literatura editovat

MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie; DOUŠA, Jaroslav. Dějiny města Plzně 1. 1. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2014. 884 s. ISBN 978-80-87911-02-0. S. 74-100. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Josef_Sutnar_1950/Pískoviště_2&oldid=21266908“