Wikipedie

Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 28. října 1941

< Wikipedista:Adam Hauner‎ | Bomb

Letecký útok na Plzeň 28. října 1941 byla operace britského Královského letectva (RAF) na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů RAF na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. V pořadí čtvrtý pokus o bombardování Plzně neuspěl pro nepřízeň počasí a z ní vyplývající problémy s nalezením cíle. K bombardování závodu a města vůbec nedošlo.

Pozadí editovat

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást německého koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1]:20 byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce.[1]:20 Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských vzdušných útoků na území původního Československa,[3] neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Předchozí útoky editovat

Na žádost Československé exilové vlády v Londýně se RAF pokusila na podzim 1940 bombardovat Škodovy závody v Plzni, ale přes tři pokusy ani jednou neuspěla.

Podrobnější informace naleznete na stránce Letecký útok na Plzeň 21. října 1940.

První akce proběhla v noci z 20. na 21. října 1940.[4] K akci odstartovalo jedenáct letadel Whitley 58. perutě 4. bombardovací skupiny.[5][1]:23 Dva bombardéry se musely brzo vrátit, zbylých 9 letadel doletělo do cílové oblasti.[4] Nad Plzní však byla silná oblačnost, která neumožňovala přesné bombardování cíle a shazování pum naslepo by bylo nepřijatelným rizikem pro civilní obyvatelstvo.[1]:23 Některé posádky vyhodily propagační letáky a letadla na zpáteční cestě bombardovala příležitostné cíle v Německu.[6]:270 Poloha Plzně na hranici doletu letadel vyústila v problémy tří letadel s nedostatkem paliva při návratu: dvě letadla nouzově přistála u britského pobřeží, třetí bylo sestřeleno německým nočním stíhačem nad britským územím.[7][5][8] Nálet byl celkově fiaskem, protože letadla doletěla na špatnou lokalitu, místo bomb na Škodovku shodila jen letáky na vesnice na Berounsku a RAF při návratu o tři letadla přišlo.[1]:22–23

Podrobnější informace naleznete na stránce Letecký útok na Plzeň 28. října 1940.

RAF se rozhodlo nálet rychle zopakovat, jeho provedením byla pověřena 51. bombardovací peruť.[1]:23 Po odkladech odstartovalo 27. října z předsunutého letiště osm letadel Whitley.[1]:24[8] Pro hustou oblačnost a navigační nepřesnost posádky opět Plzeň nenalezly, nad Škodovku se letadla vůbec nedostala.[1]:24 Bomby posádky svrhly při zpáteční cestě na příležitostné cíle v Německu a jím okupovaných územích.[1]:24 Útok bez bombardování primárního cíle, jen s bombardováním příležitostných cílů, byl znovu neúspěšný, byť se všechna letadla vrátila.

Podrobnější informace naleznete na stránce Letecký útok na Plzeň 20. listopadu 1940.

Dvojitý neúspěch nesnížil odhodlání RAF, která nálet zopakovala v noci z 19. na 20. listopadu, ale došlo k dalším změnám. K náletu odstartovaly posádky z několika perutí 5. skupiny Bomber Command. Na večer odstartovalo osm bombardérů Hampden s přídavnými palivovými nádržemi, jedno z letadel se však brzy vrátilo.[1]:25 Zbylá letadla letěla v nepříznivém, oblačném počasí, což jim ponechávalo možnost orientace jen dle nespolehlivého předpokládaného časy příletu.[1]:26 Při sestupu v cílové oblasti pro nalezení cíle se začala na letadlech usazovat námraza.[1]:26 Dvě letadla odhodila pumy na domnělý cíl, ostatní letadla většinou bombardovala náhradní cíle v Německu.[1]:26 Nálet byl opět neúspěšný.

Navigační problémy nočních letů editovat

Pomalé a slabě vyzbrojené britské bombardéry byly při denních náletech snadným cílem německé protivzdušné obrany.[6]:269 Když RAF během denních náletů v květnu a červnu 1940 utrpěla přibližně dvojnásobné ztráty letadel oproti nočním náletům, přesunula hlavní nálety do nočních hodin.[9] Na podzim 1940 dostaly noční nálety zcela přednost, během dne se prováděly už jen malé a specializované operace.[9] Noční nálety komplikovala obtížná navigace na cíle vzdálené i přes 1000 km. V roce 1940 měli letci značně omezené prostředky pro určení směru letu a nalezení cíle, rozhodně k nim nepatřil GPS. Odkázáni byli především na obyčejný kompas, mapy a spočtenou dobu příletu nad cíl.[6]:270 Při jasné noci se mohli orientovat podle hvězd a případně podle viditelných prvků krajiny pod sebou, při oblačnosti bylo totéž obtížné až nemožné.[6]:270 Přesnou navigaci znemožňoval i vítr: boční vítr vychyloval letadlo ze směru, zadní vítr způsoboval přelet cíle a při čelním větru bylo letadlo v předpokládaném čase ještě před cílem. Plzeň proto ležela v roce 1940 na hranici možností navigace britského letectva.[1]:22

Přípravy editovat

Podnět k dalšímu útoku na plzeňskou zbrojovku vzešel od exilového prezidenta Edvarda Beneše až v roce 1941.[1]:26 Ten měl zájem o demonstrativní či propagační akci u příležitosti státního svátku vzniku samostatného československého státu a takový útok považoval za „vysoce politicky významný“.[1]:26–27 Symbolický význam útoku dokládá žádost jen o pět letadel a žádost o uskutečnění v noci ze 27. na 28. říjen nebo následující noci z 28. na 29. října.[1]:27 Prezident Beneš nad to žádal o provedení 311. československou bombardovací perutí, jedinou bombardovací ze čtyř čs. perutí v RAF, která však byla vybavena dvoumotorovými bombardéry Vickers Wellington Mk.IC s doletem nedostatečným pro dosažení území Protektorátu.[1]:27

 
Posádka v kokpitu letounu Short Stirling N6086

Bomber Command v srpnu 1940 získal a od února 1941 operačně používal nové čtyřmotorové bombardéry Short S-29 Stirling,[10]:10 které měly dostatečný dolet pro operace ve Střední Evropě.[10]:14 Přezbrojování na nová letadla však nebylo rychlé a u 3. skupiny s nimi létaly jen dvě perutě.[1]:27 K provedení útoku byla zvolena 15. bombardovací peruť, která Stirlingy používala od dubna 1941.[1]:27[11] Domovskou základnou peruti bylo letiště Wyton, ležící 24 km severozápadně od Cambridge v současném hrabství Cambridgeshire.[12]

Letecký útok editovat

V podvečer 28. října z letiště ve Wytonu postupně odstartovalo pět Stirlingů[1]:27[13][8] (oproti tomu M. Eisenhammer ve své práci zaměřené na škody způsobené bombardováním v Plzni zmiňuje s odkazem na J. Rajlicha vyslání deseti Stirlingů[6]:270, stejně tak Ch. Everitt[14] a Vl. Karlický v knize Svět okřídleného šípu uvádí pokus devíti letadel[15]). Dvě z letadel byly vyzbrojeny po čtyřech 500liberních a 1000liberních pumách, tři další nesly vedle čtyř 500liberních pum ještě osm kontejnerových pum (SBC).[1]:27 Let z Wytonu nad Plzeň měl být dosud nejdelším letem Stirlingů.[16][13]

Po přeletu nad kontinentální Evropu se letadlu W7428 (LS-Z) v oblasti Le Bouverie porouchal pravý vnější motor a kapitán S/Ldr Sellick rozhodl o odhození pum na otočný bod a návrat na základnu, kam se posádka vrátila již v 21.07.[1]:27 Let zbylých čtyř posádek doprovázel kromě velmi špatného počasí v podobě silných větrů[13] a únavy také intenzivní mráz, který dosahoval až −30 °C, což při slabém vnitřním vytápění letounu tlumilo teplé oblečení jen zčásti.[1]:27 Všechny čtyři posádky se dostaly nad území Protektorátu, ale cílová oblast byla zcela ukryta pod souvislou hustou oblačností znemožňující identifikace cíle.[1]:27 Ve Škodových závodech byl podle hlášení hasičů vyhlášen poplach v čase 1.19 a zrušen byl až ve 3.00 místního času.[1]:27 V té době se letadla dostala do vzdálenosti 20 km západně od zbrojovky, ale ke shození bomb nedošlo.[1]:27 Dvě posádky se rozhodly shodit naslepo alespoň propagační letáky.[1]:27

Náhradní cíle editovat

Bombardéry odhazovaly své pumy na náhradní cíle až při zpáteční cestě. Kapitán letounu N3671 (LS-H) S/Ldr Gilmour a kapitán letounu W3673 (LS-D) P/O Swales, kteří svrhli letáky, bombardovali bavorský Norimberk, letadlo W7429 (LS-X) pod velením P/O Jonese a letadlo N6086 (LS-F) pod velením F/O Boggise odhodila bomby v oblasti Frankfurtu nad Mohanem.[1]:27

Návrat na základnu editovat

Letadlo N6086 se při návratu setkalo u belgického přístavu Nieuwpoort s protileteckou palbou a na základnu se vrátilo ve 2.30 s prostřílenými ocasními plochami.[1]:27 Bombardér W7429 v 1.37 tvrdě dosedl na přistávací plochu ve Wytonu jen se dvěma funkčními motory, ale posádce se nic nestalo.[8][1]:27

MacRobert's Reply editovat

 
Propagační plakát s posádkou nastupující do letounu MacRobert's Reply.

Operace se účastnilo pravděpodobně nejslavnější letadlo v celé historii 15. perutě.[17][18] Zmíněný Stirling N6086 (LS-F) nesl na boku nápis MacRobert's Reply a znak baronetů MacRobert.[17] Trojice bratrů MacRobertových, nejstarší Alasdair, Roderic a nejmladší Iain, zahynula v letech 1938 až 1941 v letadlech, mladší synové ve službě RAF krátce po sobě.[18][19][17] Jejich matka Lady Rachel Workman MacRobert se rozhodla uctít a připomenout své syny darem 25 tisíc liber RAF na pořízení bombardéru Short Stirling.[19][20] a později věnovala dalších desítky tisíc liber na nákup čtyř stíhaček Hawker Hurricane.[19][21] Bombardér pořízený z daru byl 10. října 1941 za účasti Lady MacRobertové slavnostně předán posádce F/O Boggise ve Wytonu.[17] Letadlo se do ledna 1942 zúčastnilo 12 misí,[19] ale na začátku února 1942 havarovalo při startu.[18] Pojmenování MacRobert's Reply se v roce 1942 objevilo na náhradním Stirlingu W7531,[17] který se v květnu téhož roku zřítil po zásahu v Dánsku.[17] Po čtyřicetileté přestávce byla v roce 1982 tradice u 15. perutě obnovena pojmenováním letounu Hawker Siddeley Buccaneer[18] a od roku 1983 nesly název postupně čtyři letouny Panavia Tornado,[20][22] z nichž poslední byl vyřazen v roce 2018.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae RAJLICH, Jiří. Pokusy britského letectva o zničení Škodových závodů v Plzni v letech 1940–1943. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. Vojenský historický ústav, 11. 2004, roč. 53, čís. 4. ISSN 0018-2583. 
  2. ↑ afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Proč nás Spojenci bombardovali?. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-02-29 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b SANKOT, Jiří. Příběh osmý: Rudá záře nad Plzní [online]. Občanské sdružení PANT [cit. 2020-04-02]. S. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ a b ALLENBY, Richard. Whitley T4171 at Botton Head, Ingleby Greenhow. Aircraft Accidents In Yorkshire [online]. Richard Allenby [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Rok 1944, s. 284–286.
  7. ↑ DONNELLY, Larry. The Other Few: The Contribution Made by Bomber and Coastal Aircrew to the Winning of the Battle of Britain. Walton on Thames: Red Kite / Air Research, 2004. 288 s. ISBN 0-9546201-2-7, ISBN 978-0-9546201-2-7. OCLC 59265106 S. 203. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d CUNLIFFE, Peter Wilson. A Shaky Do : The Skoda Works Raid 16/17th April 1943. Seaford: 2QT Limited, 2013. 278 s. ISBN 978-1-908098-46-7, ISBN 1-908098-46-5. OCLC 914231015 (anglicky) 
  9. ↑ a b PELOQUIN, Laurie. Area Bombing by Day: Bomber Command and the Daylight Offensive, 1944–1945. S. 27. Canadian Military History [online]. Laurier Centre for Military Strategic and Disarmament Studies, 2006 [cit. 2020-04-05]. Roč. 15, čís. 3, s. 27. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b NORRIS, Geoffrey. The Short Stirling, Aircraft in Profile Number 142. 1. vyd. Windsor, Berkshire, UK: Profile Publications, 1966. 16 s. (anglicky) 
  11. ↑ No.15 Squadron / National Cold War Exhibition [online]. RAF Museum [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ JEFFORD, C. G. RAF Squadrons: A Comprehensive Record of the Movement and Equipment of All RAF Squadrons and Their Antecedents Since 1912. 1. vyd. Shrewsbury: Airlife, 1988. 270 s. ISBN 1-85310-053-6. S. 29. (anglicky) 
  13. ↑ a b c BOWYER, Michael. Database: Short Stirling. Aeroplane. 8. 2002, čís. 8, s. 48. Dostupné online. ISSN 0143-7240. (anglicky) 
  14. ↑ EVERITT, Chris; MIDDLEBROOK, Martin. The Bomber Command War Diaries : an Operational Reference Book.. Barnsley: Pen & Sword Aviation, 2014. 808 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-3488-0, ISBN 1-4738-3488-0. OCLC 897115973 (anglicky) 
  15. ↑ KARLICKÝ, Vladimír, a kolektiv autorů. Svět okřídleného šípu : koncern Škoda Plzeň 1918-1945. 1. vyd. Plzeň: Škoda ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka, 1999. 651 s. ISBN 80-7185-269-4, ISBN 978-80-7185-269-8. OCLC 44526325 S. 555. 
  16. ↑ DOCHERTY, Tom. Bomber Squadron No 7: The World War II Record. [s.l.]: Casemate Publishers, 2007. 256 s. Dostupné online. ISBN 1783460520, ISBN 9781783460526. Kapitola Chapter Two : January – December 1941. (anglicky) 
  17. ↑ a b c d e f FORD-JONES, Martyn R. Bomber Squadron: Men Who Flew with XV Squadron. [s.l.]: Fonthill Media, 2019. 272 s. 
  18. ↑ a b c d XV Sqn MacRoberts Reply [online]. XV Squadron Association [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d First Secretary salutes RAF Lossiemouth contribution to UK Defence. GOV.UK [online]. Ministry of Defence, 2017-11-08 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b LEEK, Michael. The Panavia Tornado : A Photographic Tribute.. Barnsley, South Yorkshire: Pen and Sword, 2015. 240 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-6913-4, ISBN 1-4738-6913-7. OCLC 927140755 
  21. ↑ JEFFS, Phillip. The MacRobert Family. www.macrobertsreply.net [online]. MacRobert's Reply [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ NAPIER, Michael. Tornado GR1 : an operational history. Barnsley, South Yorkshire: Pen & Sword Aviation 253 pages s. ISBN 978-1-4738-7303-2, ISBN 1-4738-7303-7. OCLC 994776921 S. 236. 

Externí odkazy editovat


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Adam_Hauner/Bomb/Letecký_útok_na_Plzeň_28._října_1941&oldid=18477241“