Wikipedie

Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 16. prosince 1944

< Wikipedista:Adam Hauner‎ | Bomb

Letecký útok na Plzeň 16. prosince 1944 byla operace amerických vzdušných sil (USAAF) na konci roku 1944, v průběhu druhé světové války. Při denním náletu bombardérů USAAF na západočeské město Plzeň měly být především poškozeny Škodovy závody, což se nepodařilo.

Pozadí editovat

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1] byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka, velká strojírna, významný výrobce zbraní a lokomotiv, se stala cílem spojeneckých vzdušných útoků,[3][1] neboť podle spojeneckých představ mělo její zničení zhoršit německé možnosti pokračovat ve válce, tedy ji zkrátit a ušetřit mnoho lidských životů. Na podzim 1944 musela Třetí říše odrážet na východu útok postupující Rudé armády, od jihu přes Itálii se přibližovaly americké a britské jednotky a po vylodění v Normandii v létě se otevřela západní fronta.[4] Výkon zbrojního průmyslu byl pro německé velení důležitý a Albert Speer dokázal zvedat jeho produkci.[4]

Předchozí útoky editovat

Britské Královské letectvo (RAF) se snažilo na Škodovy závody zaútočit od roku 1940. Poloha továrny v týlu nepřítele a tedy na hranici doletu bombardovacích letadel značně omezovala možnosti útoků. Úspěch nočních náletů komplikovala i náročná navigace, neznalost terénu české krajiny, přelet rozsáhlého nepřátelského území a německá protivzdušná obrana. S odstupem po náletu na Plzeň provedeném RAF v noci ze 13. na 14. května 1943 navázali Američané neúspěšným náletem 22. února 1944 v rámci operace Argument a v podzimním náletem 16. října 1944. Po dvou měsících se bombardéry objevily znovu.

Letecký útok editovat

15. letecká armáda USAAF vyslala z jihoitalských základen znovu bombardovací svaz o síle téměř 600 bombardérů B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator na cíle bývalém Československu a v Rakousku.[5] Část z těchto letadel zamířilo na chemické závody u severočeského Záluží, kde se vyráběl syntetický benzín, a část letěla na Škodovku v Plzni.[5] Doprovázely je stíhací letouny P-38 Lightning a P-51 Mustang.[5]

Bombardéry přilétly nad Plzeň po 13. hodině a cílem jejich pum se stala Elektrotechnická továrna v Doudlevcích a testovací střelnice v Bolevci, kam dopadlo 25 bomb. Hlavní výrobní areál Škodových podniků nebyl zasažen, bomby však dopadaly na domy jižně od náměstí Míru a na vilovou čtvrť Bezovka, nedaleké letiště na Borských polích, dělostřelecká kasárna,[6] zasažena byla plynárna a na severním okraji města čtvrť Košutka. Přímo byla zasažena hájovna Sofronka u Kamenného rybníka, čímž byla z části zničena.[7]

Následky a škody náletu editovat

Při náletu přišlo o život 20 osob[8] a 50 bylo zraněno.[6]

Jedna z časovaných bomb vybuchla až o tři dny později a narušila vodovodní potrubí, což dočasně omezilo dodávky vody do jižní části Škodových závodů.

Pumy svržené na území Valchy a Bolevce poškodily železniční trať na Klatovy a trať na Žatec.[9]

Připomínka události editovat

Nálet připomíná kříž vztyčený jižně od hráze Kamenného rybníka zachráněnými rodinami Dischingerových, Nových a Trepkových, obyvatel zasažené hájovny Sofronka.[10]

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Tento článek je založen na diplomové práci „Bombardování města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945“, jejíž autorkou je Karolína Kahovcová a která byla autorkou uvolněna pod licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0.

Reference editovat

  1. ↑ a b DOLEJŠÍ, Milan. Bomby určené Škodovce poničily město. Nálet z května 1943 byl první kapitolou bombardování Plzně. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-05-12 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ SMATANA, Ľubomír. Místo Škodovky bombardovali Britové ústav pro choromyslné. Hrdina.cz [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ lub. Nálet na Dobřany: Navigátoři si spletli Škodovku s psychiatrickou léčebnou. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-04-16 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ave. Bomby na Plzeň. Před 75 lety se Spojenci pokusili odstavit Škodovku v rukou nacistů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-10-16 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c MCKILLOP, Jack. USAAF Combat Operations 1941–1945: December 1944. Aircrew Remembered site [online]. Aircrew Remembered [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b BUKOVSKÝ, Stanislav. Pozvání na odhalení památníku. iZ – informační Zpravodaj městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. Úřad městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, 4. 2014, roč. 12, čís. 2, s. 16. Dostupné online. 
  7. ↑ LIŠKOVÁ, Jiřina. Z Plzně přes Bukovec k Dolanskému mostu a přes Věžku a Druztovou zpět do Plzně. Turistika.cz [online]. Turistika.cz, 2009-12-27 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 360–362. 
  9. ↑ Archiv města Plzně, fond Sbírka Honzík 1, Plzeň, 393, Svobodný směr 12. 8. 1945
  10. ↑ Křížky a vetřelci: Kříž u hájovny Sofronka [online]. Plzeň: Projekt Křížky a vetřelci / Pěstuj prostor [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Adam_Hauner/Bomb/Letecký_útok_na_Plzeň_16._prosince_1944&oldid=18037175“